Děti mají zkažené zuby, mohou za to rodiče i lékaři. Vznikají proto nová doporučení

Americká zubní asociace se nesoustředí pouze na osvětu rodičů, ale přímo i samotných dětí. V kampani Stop Zombie Mouth se snaží formou hry zaujmout a poučit i ty nejmenší. Foto: Stopzombiemouth.com

Zkažené zuby už v pěti letech – to je problém, který trápí dětské zubní lékaře ve velké části střední a východní Evropy. Řešit situaci nyní chtějí čeští a slovenští odborníci, kteří se včera sešli, aby jednali o doporučeních týkajících se prevence zubního kazu u dětí. Návod, jak by měli zubní lékaři při léčbě a prevenci kazu postupovat, by měl být hotový na jaře.

 

„Ačkoliv doporučené postupy pro určité oblasti léčby v dětské stomatologii máme, komplexní a závazný dokument podložený konkrétními klinickými studiemi a výzkumem neexistuje. Výsledkem chybějící metodiky jsou odlišné postupy při léčbě na různých pracovištích a roztříštěná snaha o zlepšení ústního zdraví u dětí a mládeže. To by se mělo v budoucnu změnit,“ vysvětluje Zdeněk Broukal, předseda Stomatologické společnosti ČLS JEP. „Naše výzva má za úkol aktivizovat všechny hráče na poli prevence zubního kazu, aby začali lépe konat. Těmi hráči jsou populace, tedy rodiče dětí, výrobci prostředků pro hygienu a ústní prevenci, zubní lékaři i učitelé, které budoucí lékaře vychovávají. Do stomatologie se dostávají technologie, které umožňují léčit iniciální kazivou lézi, to znamená fázi, kdy ještě nejde o díru v zubu, ale k tomu je potřeba, aby populace začala pravidelně chodit na zubní prohlídky. Díky tomu by mohli zubní lékaři nacházet včas iniciální defekty, které ještě nedělají žádné potíže, a vyléčit je,“ dodává profesor Broukal.

Hlavní změnou přístupu by podle odborníků měli projít rodiče. Ti totiž zvláště v posledních letech nezřídka pokládají zkažené mléčné zuby svých dětí za běžnou věc, kterou se neobtěžují řešit – a to přesto, že ošetření kazů na dočasném chrupu je plně hrazeno ze zdravotního pojištění.

„Za chrup dítěte je zodpovědný rodič. Nyní jsme v nevýhodě – dříve učitelka na základní škole vzala třídu, zašla do školní ambulance, lékař udělal výplně a rodiče o tom ani nemuseli vědět. Teď musíme mít na každý zásah souhlas. Rodiče ale nemají čas, takže se stává, že přijde opuchlé dítě s horečkami, které musíme hospitalizovat a použít skalpel na to, abychom vypustili hnis. Matka nám pak řekne, že už ho to týden bolelo. Nejde přitom o žádnou marginální skupinu rodičů,“ konstatuje Neda Markovská ze Slovenské komory zubních lékařů.

Vzor ve Skandinávii

Zubní kaz postihuje v Česku skoro polovinu pětiletých dětí, ve 12 letech už má nedotčené zuby pouhých třicet procent mladistvých. Na Slovensku jsou na tom ještě hůře: bez kazu je pouhých 29 procent pětiletých dětí. Podle profesorky Markovské je jednou z příčin vysoké procento nízkopříjmového obyvatelstva s malým zdravotním uvědoměním na východě Slovenska. Oproti tomu ve Skandinávii má všechny zdravé zuby 85 procent 12 letých. Vedle dlouhodobého důrazu na prevenci a spolupráci s rodiči a se tam totiž soustředí také na omezení konzumace sladkostí, které demineralizují zubní sklovinu.

„Priority rodičů z nižších socioekonomických vrstev či s nižším vzděláním jsou trochu jiné – byť se to nedá zcela zobecnit. Neuvědomují si často důležitost prevence v péči o chrup. Takový rodič reaguje maximálně na to, co uvidí v televizi či uslyší v rádiu, žádné informace si sám nehledá. Právě u rizikových skupin dětských pacientů z těchto rodin se nám vůbec nedaří podchytit kazivost. Rodiče s dětmi nechodí na preventivní prohlídky a jsou pak návštěvníky pohotovostních služeb,“ potvrzuje Romana Koberová Ivančaková ze Stomatologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové, která je zároveň zástupkyní ČR v Alianci pro budoucnost bez zubního kazu pro střední Evropu.

Schází i motivovaní lékaři

Odborníci ovšem nešetří ani kritikou do vlastních řad. „Z praxe známe mnoho případů, kdy rodiče docházejí na pravidelné preventivní prohlídky, zubní kaz je diagnostikován, ale tím to končí – žádná léčebná ani preventivní péče nenásleduje. Je tedy třeba si uvědomit, nejen že budeme stále populaci masírovat preventivními doporučeními a poučovat ji, co má a nemá dělat, ale také tu musí být zubní lékař, který je ochoten zjištěnou lézi ošetřit a ne ji pozorovat do doby, kdy bude zub ztracen,“ upozorňuje docentka Koberová Ivančaková.

„Lékaři se musí naučit léčit iniciální zubní kazy. Každý máme v puse desítky počínajících kazivých lézí, které mohou být staré desítky let a nikdy se třeba v díru v zubu nezmění. Populace by se měla vycvičit k užívání prostředků, které zabrání, aby léze přešly do fáze kavitace. Tento princip klade velké nároky na zdravotně-preventivní gramotnost populace i na připravenost zubních lékařů zodpovědně se chovajících lidí ujmout. Lékař musí být vybaven vědomostmi a technikou k detekci těchto lézí, protože nejsou prostým okem viditelné,“ shrnuje profesor Broukal. Zároveň ovšem potvrzuje, že technologie a prostředky na léčbu zubních lézí jsou zatím v plenkách. „Mluví-li se o remineralizačních léčebných opatřeních kazivých lézí, jde trochu o budoucnost. Řada prostředků, které jsou k dispozici, ověřeně fungují v laboratorních podmínkách nebo krátkodobě v ústech pacienta. Zatím však není dlouhodobá studie u dětí ani dospělých, která by prokázala např. během dvou let redukci zubních kazů. Na tu musíme ještě počkat,“ uzavírá Zdeněk Broukal. V současnosti jsou zatím k remineralizaci dostupné fluoridové gely či prostředky obsahující vápník.

Michaela Koubová