Drsná předpověď: Superbakterie CRE zabije statisíce Američanů

Vědkyně z amerického Centra pro kontrolu nemocí Kitty Andersonová drží 96 jamkovou laboratorní destičku, používanou pro testování schopnosti bakterie růst za přítomnosti antibiotika. Foto CDC

Říká se jim superbakterie. Jsou odolné proti standardní léčbě, jen ve Spojených státech za loňský rok zabily 25 tisíc lidí a bude hůř. Tvrdí to alespoň autoritativní analýza amerického Centra pro prevenci a kontrolu chorob. Ta vychází z faktu, že počínaje rokem 2011, kdy se superbakterie odolné proti antibiotikům staly předmětem vážného sledování, počet nakažených roste každoročně o deset procent. A co je alarmující, zvyšuje se i počet úmrtí – a to ještě rychleji, o patnáct až sedmnáct procent meziročně.

 

Pokud by se superbakteriím “dařilo” nadále tak, jak se jim vede doteď, v roce 2020 nakazí 600 tisíc lidí, z nichž skoro čtyřicet tisíc zemře. To už je natolik významné číslo, že se superbakteriemi musely Spojené státy začít zabývat na federální úrovni, konstatuje Live Science.

Chybují nemocní i nemocnice

Studie zpracovaná na základě jednotlivých poboček Centra pro prevenci a kontrolu chorob zjistila povážlivou neschopnost jednotlivých nemocnic předávat si informace o výskytu nákazy superbakteriemi a co hůř, neschopnost nákazu vůbec odhalit. Chybuje se i ve zjišťování účinku podávaných antibiotik. A počet nakažených utěšeně roste.

O tom, že je problém skutečně závažný, se přitom ví přinejmenším od února letošního roku. Tehdy se superbakterie CRE (Carbapenem Resistant Enterobacteriaceae) začala epidemicky šířit mezi pacienty losangeleských nemocnic. Není známo, zda k tomu došlo kvůli nedostatečnému očištění endoskopu; pravděpodobnější se jeví, že CRE nějak dokázala přežít sterilizaci vysokou teplotou.

“Využívání antibiotik je v tuto chvíli ve zdravotnictví naprosto klíčové,” konstatoval tehdy Ameshe Adalju z University of Pittsburgh Medical Center’s for Health Security. “Vzrůstající odolnost bakterií proti používaným antibiotikům je alarmující. Pokud by se výjimečně odolná bakterie jako je CRE měla dál šířit, je na místě varování – současný systém lékařské bezpečnosti se může zhroutit.”

I přes tento varovný hlas (a poznamenejme, že nebyl zdaleka jediný), až doposud mnoho neudělalo. V březnu bylo v Los Angeles nákaz CRE zhruba tři sta jednotlivých případů, na konci července už to bylo skoro čtyřikrát tolik.

Superbakterií je víc druhů

Ameshe Adalju na sklonku letošní zimy upozorňoval na mutace nebezpečných bakterií. O šest měsíců později se ukazuje, že do podoby superbakterií mutují přinejmenším čtyři. Vedle CRE, o které už byla řeč, to je třeba beztak nebezpečný zlatý stafylokok.

Ten je běžný na pokožce a sliznicích přibližně u třetiny lidské populace, pokud pronikne těmito přirozenými tělními bariérami, může vyvolat různá onemocnění od lehčích zánětů kůže a sliznic, přes záněty vnitřních orgánů až po život ohrožující sepse a celková selhání organismu. V období před objevením antibiotik měly invazivní infekce způsobené tímto stafylokokem většinou fatální následky. Se zavedením penicilinu do klinické praxe koncem 40. let 20. století výrazně stoupla úspěšnost léčby stafylokokových onemocnění. Toto antibiotikum bylo označeno za „všelék“ a začalo být nadměrně a nekontrolovaně používáno. Brzy se však ukázala stinná stránka takového přístupu a objevily se první kmeny rezistentní k penicilinu, a potažmo také ke všem beta-laktamovým antibiotikům.

V případě zlatého stafylokoka se jedná o jeho methicilin – rezistentní variantu (Methicillin-Resistant Staphylococcus Aureus, MRSA). Náchylní k infekci jsou hlavně pacienti s otevřenými ranami a oslabeným imunitním systémem. Zaměstnanci nemocnic, kteří nedodržují sanitární procedury, mohou přenášet bakterie z jednoho pacienta na druhého. Návštěvníci u pacientů s infekcí by měli dodržovat zásady izolace používáním příslušných pomůcek, jako jsou rukavice, oděvy a masky. Ti, kteří toto nedodržují, mohou šířit bakterie do dalších prostor nemocnic – a to je právě to, co se kvůli podcenění nebezpečí odehrává v amerických nemocnicích.

Bakterie Clostridium difficile způsobuje dramatické krvácení, které může končit smrtí, Pseudomonas aeruginosa se zase vyznačuje pozoruhodnou odolností proti celé škále léčiv.

Pozoruhodné je, jak málo by stačilo k likvidaci celé superbakteriální hrozby. Pokud by personál nemocnic přísně dodržoval všechna sanitární a hygienická pravidla a pokud by lékaři sami důsledně sledovali účinky léků, které předepisují a porovnávali svá pozorování s kolegy z jiných zařízení, podle studie by se počet nakažených superbakteriemi v jediném roce snížil o jednaosmdesát procent.

Ondřej Fér, Ekonomický deník