V kvalitě paliativní péče je Česko 33. na světě, ukázala studie. Musíme se zlepšit

Narozdíl od Británie či Austrálie musejí Česko a Slovensko v paliativní péči přidat penéze i úsilí, a to zejména vzhledem k počtu vážně nemocných a starých osob. Foto: Australian Centre for Health Research

V kvalitě paliativní péče poskytované umírajícím je Česká republika v rámci světa na 33. místě, v rámci Evropy na 18. místě. Uvedl to analytický útvar EIU, který patří do mediální skupiny The Economist Group. Na prvním místě jeho žebříčku 80 zemí je Británie. Slovensko je v rámci světa na 55. místě, v rámci starého kontinentu na 23. příčce. 

 

Autoři studie nazvané Index kvality umírání 2015 se u sledovaných zemí zaměřili na dvacítku kritérií. Jde například o zdravotní prostředí, úroveň paliativních služeb, disponibilitu a formování personálu pro paliativní péči, dostupnost této péče a zapojení dobrovolných pracovníků.

Vysoké hodnocení Británie studie vysvětluje především tím, že v zemi je velká integrace paliativních služeb do státního zdravotnického systému a rozvinutý sektor hospiců pro poskytování odborné péče umírajícím.

V první desítce se za Británií umístily Austrálie, Nový Zéland, Irsko, Belgie, Tchaj-van, Německo, Nizozemsko, Spojené státy a Francie. Naopak nejhůře se starým a vážně nemocným lidem umírá na Filipínách, v Bangladéši a v Iráku, tvrdí studie.

Autoři studie poznamenali, že Světová zdravotnická organizace (WHO) svou rezolucí ohledně paliativní péče silně zapůsobila na všechny její členské země, aby tuto péči rozvíjely. Česká republika a Slovensko podle nich patří k zemím, kde je větší potřeba provádět paliativní léčbu vzhledem k počtu vážně nemocných a starých osob.

Zpráva také vyzývá k uznání, že paliativní péče přináší zdravotnickému systému finanční úspory. A to především snížením délky pobytu a léčby v nemocnicích a také díky nižšímu počtu lidí, které je nutné zaměstnávat na pohotovostních službách.

„Největším problémem je, že naše zdravotnické systémy jsou určeny k poskytování akutní péče, zatímco my potřebujeme péči dlouhodobou. Je to případ téměř všech zemí světa,“ uvedl představitel světové aliance pro paliativní péči Stephen Connor.

Hospicová péče v Česku je podle českých expertů hrazena nedostatečně, v lůžkových hospicích pokryje sotva polovinu nákladů. Mobilní hospice nemají smlouvu s pojišťovnami, takže pojišťovny domácí péči o umírající neproplácejí. Připravuje se ale nový model financování, který by měl přinést projekt Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). S finanční podporou z evropských fondů se také chystá akční plán do roku 2020 pro následnou, dlouhodobou, domácí a návaznou péči.

Dlouhodobá péče je v Česku poskytována zhruba 13 procentům obyvatel, čerpají ji zejména senioři, 40 procent žen a 24 procent mužů je starších 80 let. V domácí zdravotní péči v roce 2011 bylo 472 poskytovatelů, ošetřeno bylo 147.000 pacientů, z nich 80 procent starších 65 let. Kvalita a dostupnost služeb mezi regiony se liší, ministerstvo chce z evropských peněz podpořit a ve spolupráci s kraji vytvořit regionálně vyrovnanou síť těchto služeb.

-čtk-