EU přidá nemocnicím na zateplení či lepší zpracování odpadů

Peníze z evropských fondů mohou zdravotnickým zařízením pomoci s efektivnějším zpracováváním zdravotnického odpadu či zateplováním. Foto: koláž ZD

Nejen na specializovanou péči nebo reformu psychiatrie, ale také na zateplování či zpracování odpadů budou moci zdravotnická zařízení využít peníze z EU v právě běžícím čerpacím období. Žádat o ně mohou v rámci Operačního programu Životní prostředí. Zatímco výzva zaměřená na snižování energetické náročnosti budov je v plném proudu, další by měly přijít v druhé polovině tohoto roku. Tuto možnost už měla zdravotnická zařízení i v předcházejícím čerpacím období, kdy bylo podpořeno téměř 340 jejich projektů.

 

V rámci jakých výzev, které nejsou určeny pouze pro zdravotnictví, by si mohly nemocnice a další zdravotnická zařízení sáhnout na evropské peníze? Jedna možnost je specifický cíl 5.1 zaměřený na snížení energetické náročnosti veřejných budov a zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie. Na ten ovšem nemohou žádat zdravotnická zařízení, která jsou obchodními společnostmi, a to ani pokud je stoprocentně vlastní veřejný subjekt jako kraj či město – tato zařízení jsou podporována v rámci Operačního programu Podnikání a inovace.

Specifický cíl 5.1 cílí na snížení konečné spotřeby energie a také neobnovitelné primární energie prostřednictvím využití lokálních obnovitelných zdrojů ve veřejných budovách. Proto jsou podporovány celkové nebo dílčí energeticky úsporné renovace veřejných budov, jako je

  • zateplení obvodového pláště budovy
  • výměna a renovace otvorových výplní
  • realizace stavebních opatření majících prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy nebo zlepšení kvality vnitřního prostředí
  • realizace systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla
  • realizace systémů využívající odpadní teplo
  • výměna zdroje tepla pro vytápění nebo přípravu teplé užitkové vody s výkonem nižším než pět MW, které využívají fosilní paliva nebo elektrickou energii, za účinné zdroje využívající biomasu, tepelná čerpadla, kondenzační kotle na zemní plyn nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla využívající obnovitelné zdroje nebo zemní plyn
  • instalace solárně-termických kolektorů pro přitápění.

Podporovány jsou také samostatná opatření typu

  • výměny zdroje tepla s výkonem nižším než pět MW využívajícího fosilní paliva nebo elektrickou energii pro vytápění nebo přípravu teplé vody za účinné zdroje využívající biomasu, tepelná čerpadla, kondenzační kotle na zemní plyn nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla využívající obnovitelné zdroje
  • instalace solárně-termických kolektorů
  • instalace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla, kde veřejná budova splňuje určitou energetickou náročnost a v případě instalace systému nuceného větrání s rekuperací zároveň nesplňuje požadavky na zajištění dostatečné výměny vzduchu.

U renovace památkově chráněných budov budou podporovány i dílčí aktivity vedoucí ke snížení energetické náročnosti budovy bez ohledu na dosažení parametrů pro celkovou energetickou náročnost budovy dle příslušných norem.

V rámci specifického cíle 5.1 odstartovala 1. prosince loňského roku 19. výzva, která potrvá do letošního 15. dubna. Celkem mohou být v jejím rámci alokovány tři miliardy korun. Další výzva je plánovaná na druhou polovinu letošního roku.

Zdravotnická zařízení však mohou žádat o dotaci také ve specifickém cíli 3.2, který se zaměřuje na zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů. Konkrétně jde o aktivitu 3.2.4, tedy výstavbu a modernizaci zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady včetně zdravotnických odpadů. Příjemci v tomto případě mohou být jak soukromé, tak veřejné subjekty jako obce, města či kraje a jimi zřízené příspěvkové organizace. Podpora je poskytována formou finančního nástroje, což znamená kombinaci 15 procent dotace a zvýhodněného úvěru. Výzva na tento typ projektů je plánována na třetí čtvrtletí tohoto roku.

Zkušenost s vyřešením bezpečného nakládání s odpady už má díky podpoře z evropských peněz Oblastní nemocnice Kolín. Ta v minulém čerpacím období zavedla opatření ohledně třídění odpadu v celé nemocnici prostřednictvím rozšíření sběrných míst, kde se soustřeďuje odpad z jednotlivých oddělení – nádoby na tříděný odpad jsou i na pokojích pacientů – , a rekonstrukce sběrného dvora, kde je odpad skladován před odvozem ke konečnému zpracování či likvidaci. Tam je nově chladící prostor pro bezpečné dočasné uchování zdravotnického odpadu a také objekt s technologií na dekontaminaci nebezpečného zdravotnického odpadu, díky čemuž se snižuje jeho výsledná produkce. Projekt přišel na téměř 7,79 milionu korun, z evropských dotací šlo 4,91 milionu. Podobně pak byl v psychiatrické léčebně Petrohrad v Ústeckém kraji vybudován sklad separovaného nebezpečného odpadu, který stál 769 tisíc korun, z čehož přes 585 tisíc šlo z EU a více než 34 tisíc činila dotace SFŽP.

Celkem bylo v uplynulém čerpacím období z OPŽP podpořeno 338 projektů za téměř 4,17 miliardy korun. Schválená dotace z EU byla ve výši 1,77 miliardy, vyplaceno nakonec bylo 1,7 miliardy. Ze SFŽP bylo schváleno více než 61 milionů, proplaceno ale bylo přes 69 milionů korun.

-red-