Všude na světě platí, že osud pacienta záleží mj. na tom do jak kvalitní nemocnice ho sanitka přiveze. V USA nyní mají první exaktní studii, která ukázala, že v New Yorku mohou být rozdíly v kvalitě péče propastné. Foto newyorského sanitního vozu: Wikimedia

Nechejte se odvézt do nesprávné nemocnice a máte třikrát vyšší pravděpodobnost, že zemřete

První obsáhlá studie, v níž se porovnávala kvalita léčby nejrůznějších nemocí, zjistila, že pravděpodobnost úmrtí v nejhorších amerických nemocnicích je třikrát vyšší než v některém ze zdravotnických zařízení z nejvyšších příček žebříku (přičemž riziko zdravotních komplikací bylo vyšší i 13x). Tak se věci mají ve „městě, které nikdy nespí“, tvrdí se v článku v The New Yorku Times. Úroveň zdravotnických zařízení ve Velkém jablku (ale pochopitelně i jinde na světě) do značné míry kolísá. Ovšem i malý rozdíl v kvalitě péče může být v kritických momentech rozhodující pro přežití nemocného.

 

Studie vyšla v odborném časopise PLOS One a přinesla opravdu překvapivá zjištění. Výzkumný tým prověřil 22 milionů hospitalizací a také informace z federálního systému Medicare i od soukromých zdravotních pojišťoven a provedl analýzy zhruba dvou tuctů proměnných. Výsledky nicméně zůstaly anonymní a pořadí nemocnic nebylo zveřejněno, což ostatně byla podmínka pro poskytnutí zdrojových údajů k výzkumu.

Výsledky záleží na složení pacientů i erudici lékařů

“Ono se tak nějak předpokládá, že všechny nemocnice poskytují stejnou kvalitu péče, ale představte si, že po tomhle výzkumu zjistíte, že až doma utrpíte infarkt, tak v pro vás nejbližší nemocnici je podíl úmrtí 16 %, zatímco na klinice jen o něco málo vzdálenější to budou jen 4 %,“ říká Dr. Barry Rosenberg, hlavní autor výzkumu z Boston Consulting Group v Chicagu.

Již dříve se zkoumalo, jak se v USA liší výdaje na zdravotní péči z geografického hlediska a jak často jsou pacientům v určitých zdravotnických zařízeních indikovány určité zákroky. A už tehdy byl ve výsledcích zjištěn značný rozptyl.

„Mince má vždy dvě strany, a to i ve zdravotnictví,“ zdůrazňuje Dr. Rosenberg. Myslí to tak, že výsledky nemocnice závisí do jisté míry i na tom, jak těžce nemocní lidé se v ní léčí, i to, z jakých sociálních skupin se rekrutují. Samozřejmě že kvalita péče závisí i na erudici lékařů a středního zdravotnického personálu, „štábní kultuře“ daného zdravotnického zařízení a voleného způsobu léčby.

Navíc obecně vyšší úspěšnost vykazovala zařízení, která léčila velké počty případů, i když i zde se vyskytly výjimky. V USA existují nástroje pro srovnání jednotlivých subjektů, z nichž si o okolních nebo i vzdálených léčebných centrech mohou udělat přehled i obyvatelé dané lokality, jako je například nástroj Hospital Compare systému Medicare. Dle názoru doktora Rosenberga je vypovídací schopnost v nich prezentovaných údajů poměrně omezená. Kvalitativní parametry jsou postaveny spíše na údajích, kolik se nemocným v dané nemocnici předepsalo antibiotik, než aby se zjišťovalo, u kolika z nich vypukla infekce, natož aby se nějak hlouběji specifikovaly konkrétní nemoci, které se těmito léky léčily. Navíc i nemocnice, jejíž lékaři excelují v kardiochirurgii, může mít poměrně bídné výsledky při operacích kolenních náhrad.

Dejte informace občanům!

Autoři tohoto čerstvého průzkumu tvrdí, že pacienti potřebují mít přístup k podrobným informacím. “Naše práce vynáší na denní světlo otázku, proč zde vlastně už dávno neexistuje širší forma hodnocení výsledků léčby a nejsou využívány transparentní měřítka její efektivity,” komentuje závěry studie její spoluautor, Dr. Justin B. Dimick, sám chirurg a vědecký pracovník na University of Michigan. Získávání těchto informací je ve Spojených státech stále těžší, z databází jednotlivých států, i z těch federálních, je uvolňováno stále méně údajů. Přitom by jich naopak mělo být občanům k dispozici stále více, pokud má zdravotnictví s nástupem Trumpových úředníků fungovat více „jako firma“, kde si sami lidé mají „nakupovat“ na trhu zdravotní péči dle svého uvážení.

“Určitě bude potřeba, aby pacienti měli možnost o zdravotnických zařízeních i kvalitě péče ve své spádové oblasti získat konkrétní výsledky tohoto typu,” myslí si Dr. Atul Gawande, další ze spoluautorů studie a výkonný ředitel Ariadne Labs z Bostonu, který o rozdílech mezi lékařskými praxemi publikuje v novinách The New Yorker poměrně často. A rád na závěr zmiňuje dvě oblasti, z nichž údaje o úspěšnosti léčby proudí v newyorském regionu poměrně volně a hojně – jsou to výsledky operací srdce poskytované Společností pro hrudní chirurgii a údaje o lokální efektivitě léčby cystické fibrózy. Alespoň u těchto onemocnění již mohou pacienti přijímat více informovaná rozhodnutí a i kliniky mohou využívat dostupné údaje pro další zlepšování poskytované péče. „Dokonce ty parametry úspěšnosti uvádějí pro konkrétní nemocnice,“ plesá Gawande a usmívá se: „Tak ještě to tady není úplný konec světa“.

-ipo-