Kambodža je poměrně rychle se rozvíjející zemí především v oblasti cestovního ruchu a textilního průmyslu. Její obyvatelé však stále čelí řadě problémů, jako je například přístup ke kvalitní a dostupné zdravotní péči. Česká rozvojová agentura zde proto dlouhodobě podporuje zdravotnické projekty zaměřené zejména na péči o matku a dítě, konkrétně na snížení mateřské a dětské úmrtnosti a pokles dětské podvýživy. V současnosti zde mimo jiné financuje projekt Zlepšení zdraví pro matku a dítě v Kambodži s důrazem na prevenci a léčbu podvýživy, jehož realizátorem je organizace Člověk v tísni.
Kambodžský zdravotnický systém se v posledních letech díky řadě reforem Ministerstva zdravotnictví a podpoře zahraničních donorů a mezinárodních organizací posunul hodně dopředu, přesto naráží na řadu úskalí. Mezi trojici těch nejzásadnějších patří skutečnost, že zde neexistuje všeobecné zdravotní pojištění, které by pokrývalo léčebné náklady všech kambodžských občanů. Dalším problémem je, že zdravotnický personál, zejména ve venkovských oblastech, nemá dostatečnou odbornou kvalifikaci. Řada dětí i dospělých, zejména ze severních oblastí Kambodži, pak navíc nemá rodné listy, které jsou základním předpokladem pro přístup ke zdravotní péči.
Jak pečovat o lidi bez zdravotního pojištění
Zavést funkční systém zdravotního pojištění v rozvojových zemích je složité. Více než polovina obyvatel země pracuje v rámci tzv. šedé ekonomiky, neplatí daně ani jiné sociální odvody a jejich příjmy obvykle nejsou pravidelné. V roce 2006 zřídilo kambodžské Ministerstvo plánování ID Poor Program, který identifikuje chudé domácnosti zejména ve venkovských oblastech, jímž je poskytnuta základní zdravotní péče zdarma nebo za nižší cenu. Program je financován částečně kambodžskou vládou a částečně z pravidelných příspěvků zahraničních donorů. Od roku 2008 funguje také systém zdravotního pojištění pro zaměstnance státních institucí a soukromých firem, kteří jsou povinni odvádět 1,3 % platu na zdravotní pojištění, 1,3 % odvádí také zaměstnavatel. Obyvatelé, kteří ale nespadají ani do jedné z výše zmíněných, zdravotní pojištění zatím nemají. Je také nutné podotknout, že ne všechna zdravotnická zařízení poskytují stejný typ zdravotní péče, mají stejně kvalifikovaný zdravotnický personál a obdobné vybavení. Kvalitnější péči poskytují soukromé nemocnice, jejichž náklady však běžný obyvatel Kambodži není schopen uhradit a zavedené zdravotní pojištění se na tuto léčbu nevztahuje.
Nedostatek lékařů a třetina dětí bez rodného listu
Odborná kvalifikace zdravotnického personálu je ovlivněna řadou aspektů. Jedním z nich je stále poměrně nedávná genocida Rudých Khmerů (ukončena 1979), během níž byla vyvražděna téměř celá kambodžská inteligence včetně lékařů. Celý zdravotnický personál se tak musel kompletně znovu vybudovat. Další komplikací je zájem lékařů působit spíše v hlavním městě Phnom Penhu nebo ve větších městech než v často izolovaných venkovských oblastech. Ve zdravotnických centrech venkovských komunit, tzv. Health centrech, tak často působí pouze zdravotní sestry a porodní asistentky.
Každé dítě narozené v Kambodži, ať už ve zdravotním středisku nebo doma, by mělo být do 30 dnů po narození registrované na úřadě, aby mohlo získat rodný list. K tomu, aby mohl rodič dítěti vyřídit rodný list, potřebuje potvrzení o narození dítěte z místního Health centra a rodný list alespoň jednoho z rodičů. V případě, že ani jeden z rodičů rodný list nemá, nemůže o něj zažádat ani pro své dítě. Děti je potřeba registrovat na úřadě v příslušném okrese. V případě, že dojde k překročení lhůty 30 dní, musí rodiče za registraci zaplatit. I z těchto důvodů v Kambodži až 36 % dětí stále rodné listy nemá. Nejhůře jsou na tom severní provincie země, kde tvoří počet dětí bez rodného listu 40 až 60 %. Nemít rodný list v praxi znamená, že dítě nemá přístup ke zdravotní péči a není ani oficiálně zařazeno do vzdělávacího systému. Děti bez rodného listu v podstatě oficiálně neexistují.
Pomoc v péči o děti prostřednictvím hlasových zpráv
Projekt České rozvojové agentury realizovaný organizací Člověk v tísni reaguje na všechny tři výše zmíněné problémy kambodžského zdravotnického systému i na stále poměrně vysokou mateřskou a dětskou úmrtnost a častý výskyt dětské podvýživy. V Kambodži připadá 170 úmrtí matek na 100 000 živě narozených dětí a 35 úmrtí dětí z 1000 narozených. Projekt je realizován v provincii Kampong Chhnang, kde je mateřská i dětská úmrtnost velmi vysoká, umírá zde 55 z tisícovky narozených dětí.
Těhotné ženy a ženy s malými dětmi z venkovských komunit jsou jednou z nejvíce ohrožených skupin obyvatel, a proto jsou často registrováni v ID Poor Programu. „V rámci tohoto programu Člověk v tísni prostřednictvím hlasových zpráv bezplatně informuje ženy, jak o sebe správně pečovat během těhotenství, v jakých případech vyhledat odbornou pomoc ve zdravotním středisku, jak pečovat o narozené dítě, jakým způsobem se správně stravovat, jak postupovat v případě onemocnění dítěte atd. Projekt prostřednictvím hlasových zpráv také matkám připomíná, že by měly dítěti nechat včas vystavit rodný list,“ říká Lucie Chudá z České rozvojové agentury, která má monitoring tohoto projektu na starosti.
Většina dětí v Kambodži se rodí ve zmíněných Health centrech, ta však vždy nesplňují státem stanovené standardy, jak na vybavení, tak na kvalifikovaný zdravotnický personál. V rámci projektu proto probíhá i pravidelné školení porodních asistentek, aby dokázaly vést bezpečný porod a zároveň uměly adekvátně zareagovat v případě nepředvídatelných událostí například u náhlého poporodního krvácení. V Kambodži trpí až 32 % dětí mladších pěti let podvýživou. Zdravotnický personál je proto v rámci tohoto projektu také školen, jak léčit podvyživené děti a jak nastavit ve spolupráci s rodinou vhodnější stravování.
„Žiji tady ve vesnici s celou svojí rodinou, manželem, který odjíždí přes týden za prací do hlavního města provincie, a dvěma malými dětmi, měsíční dcerkou Čakrišnou a tříletým synem Manym. S péčí o děti mi pomáhá matka. Když se narodil Many, nevěděla jsem, jak o něj správně pečovat, tak jsem se radila se sousedkami a matkou. Many často brečel a málo přibíral na váze. Nevěděla jsem, co mám dělat, tradiční způsoby nepomáhaly. Když se narodila Čakrišna, poradili mi na klinice, abych se zapsala do programu odebírání hlasových zpráv. Jsem ráda, že mi zprávy chodí, protože vím, co přesně mám dělat, když malá dlouho brečí nebo má horečku. Zprávy mi taky připomínají, kdy mám malou nechat naočkovat a to, že musíme požádat o rodný list,“ přibližuje dvacetišestiletá kambodžská matka Chea, jakým způsobem jí tento projekt pomáhá.
Lucie Nečasová
(autorka pracuje v České rozvojové agentuře a má tam na starosti právě oblast zdravotnictví v Kambodži – pozn. redakce)
Foto: Lucie Nečasová a Lucie Chudá
S využitím těchto zdrojů:
Ministry of Planning (2015). Identification of Poor Households Programme.
Kingdom of Cambodia (2012). Implementation Manual on the Procedures for Identification of Poor Households.
Kingdom of Cambodia (2014). National Social Security Fund – History.
Open Development Cambodia (2017). Civil status.
National Institute of Statistics, Directorate General for Health, and ICF International (2015). Cambodia
Demographic and Health Survey 2014.
