Financování studií, které poukazují na pozitivní účinky látek obsažených v kakau, hlavní suroviny pro výrobu čokolády, má jediný cíl, a to zvýšit prodej čokoládových cukrovinek. Když lidé uvěří, že čokoláda je zdraví prospěšná, necítí výčitky, když si jí kupují. Pozadí „sladkého“ výzkumu ukrývá řadu překvapivých souvislostí.
Veganská, eticky vyprodukovaná, organická, a ještě se superpotravinou v podobě avokáda, taková je nová čokoládová tyčinka z rukou britského čokolatiéra Johna Cadburyho, pra-pra-pra-vnuka Jamese Cadburyho, zakladatele britského čokoládového gigantu Cadbury. Navzdory faktu, že tato čokoládovo-avokádová sladkost obsahuje ve 100 gramech hned 43 gramů tuků a má takřka 600 kalorií, což je zhruba tolik jako ve stejném množství mléčné čokolády, je nabízena jako „zdravá“. Jak je to možné? Americký portál Vox.com se podíval do zákulisí vědeckého výzkumu kakaa, který byl po dlouhá léta a stále je financován potravinářskými giganty, jako Nestlé, Mars, Barry Callebaut a Hershey’s, tedy největšími světovými producenty čokolády. Tyto firmy investovaly miliony dolarů a zákonitě očekávají příznivý výsledek.
Jím čokoládu, takže přijímám flavonoidy
Samotná praxe, kdy průmyslové firmy investují své finanční prostředky do vědy a výzkumu, není nijak neobvyklá. Jak připomíná portál Vox.com, také třeba pěstitelé ořechů nebo výrobci hroznové šťávy sponzorují studie, jež mají prokázat snížení rizika rozvoje diabetu nebo zlepšení řidičských schopností. Jenže právě výzkum kakaa, tedy hlavní suroviny pro výrobu čokolády, je příkladem toho, kdy vstup potravinářských firem, změnil vnímání veřejnosti této sladkosti. Redakce portálu Vox.com prošla více než sto studií sponzorovaných společnosti Mars a zjistila, že drtivá většina těchto studií přinesla pozitivní závěry o kakau a jeho vlivu na lidské zdraví.
Tyto výzkumy i mediální pozornost, jež dokázaly strhnout pak způsobily posun ve vnímání čokolády. „Mars a další společnosti učinily vědomé rozhodnutí investovat do vědy, aby změnily pohled na svůj výrobek, místo sladkosti je z něj zdravá potravina,“ popsala portálu Vox.com Marion Nestleová, (pozn. redakce: se společností Nestlé nemá nic společného), výzkumnice věnující se lidské výživě, která působí na americké New York University. „Nyní si můžete sednout, dát si čokoládovou tyčinku a říkat, že přijímáte flavonoidy,“ dodala vědkyně. Uprostřed historické epidemie obezity tak čokoláda získala auru zdravé potraviny a její prodeje rostou. V roce 2007 činily maloobchodní tržby z prodeje čokolády 14,2 miliardy dolarů, v roce 2018 to má být podle odhadů analytické společnosti Euromonitor International 18,9 miliardy dolarů, a to navíc v době, kdy celosvětově prodej cukrovinek klesá.
Investice potravinářských firem vyrábějících čokoládu do výzkumu se tak ukázaly jako geniální marketingový tah. Hořká čokoláda se tak doslova katapultovala mezi avokádo, červené víno a borůvky, tedy údajné „superpotraviny“, jimž jsou přisuzovány takřka zázračné účinky. Navíc, jak ukazují zjištění společnosti Euromonitor International, spotřebitelé stále více vyhledávají „prémiovou“ tmavou čokoládu, jejíž „úspěch částečně vyplývá ze zdravotních benefitů spojených s vyšším obsahem kakaa“.
Spousta tuku a cukru nebo „superpotravina“?
Jak upozorňuje Vox.com, doposud nebylo spolehlivě prokázáno, že konzumace kakaa má dlouhodobé pozitivní účinky na lidské zdraví. Nemluvě o faktu, že čokoláda obsahuje velké množství cukru a tuku, což je vůbec nejnevhodnější kombinace z hlediska rizika rozvoje civilizačních onemocnění. Případné zdravotní benefity jsou tak „vyváženy“ zdravotními negativy. „To je něco, na co spotřebitelé velmi rychle zapomínají, když stojí tváří tvář potěšení, jako je veganská čokoládová tyčinka s avokádem,“ píše Vox.com.
Důležitá kapitola příběhu „zdravé čokolády“ se začala psát v roce 1982, kdy společnost Mars, mimo jiné výrobce čokoládových bonbonů M&M’s a čokoládových tyčinek Snickers a Twix, založila v Brazílii Mars Center for Cocoa Health Science, tedy centrum pro výzkum biologických vlastností kakaa a jeho dopadů na lidské zdraví. Od té doby, a také prostřednictvím společnosti Mars Symbioscience, která vznikla v roce 2005, se ve vědeckých žurnálech objevilo více než 140 recenzovaných studií.
Původně se výzkum financovaný společností Mars soustředil na samotnou čokoládu, ale později se zaměřil na flavonoidy, tedy látky, jež se přirozeně vyskytují v různých druzích ovoce a zeleniny, tedy i v kakaových bobech. Ukazuje se, že tyto látky mají antioxidační vlastnosti a zřejmě pozitivně ovlivňují stav srdce a cév. Jejich přítomnost v ovoce a zelenině tak mohou být jedním z důvodů, proč jsou tyto složky lidské potravy pro náš organismus prospěšné. Už jedna z prvních studií, jež je spojená se společností Mars a byla publikovaná v prestižním žurnálu Lancet v roce 1999, se zaměřila na to, že čokoláda je ve srovnáním s čajem skvělým zdrojem flavonoidů. Sama společnost Mars pak na svých webových stránkách tvrdí, že „zahájila výzkumný program s cílem identifikovat a izolovat flavonoidy z kakaa a využít tyto kakaové flavonoidy ke studiu přínosů na lidské zdraví“. Společnost také sponzorovala konference, jako například v roce 2005 konferenci s nosným tématem „Potenciální využití kakaových flavonoidů v prevenci kardiologických a ledvinových chorob“.
Výsledky studií, na níž byla společnost Mars finančně zainteresována, pak nejsou nijak překvapivé. Jak ukazuje analýza portálu Vox.com, tyto studie přinesly pro kakao a potažmo čokoládu pozitivní závěry. Například, že v kakau obsažené flavonoidy pozitivně ovlivňují náladu, kognitivní funkce nebo kardiovaskulární systém. Studie přitom vznikly na věhlasných univerzitách jako americké Georgetown University a Harvard University nebo německá Heinrich-Heine-Universität Düsseldorf.
Čokoláda je dobrá, protože tomu chcete věřit
Velké množství studií s pozitivními závěry mohou způsobit jisté zkreslení. Ne snad, že by tyto studie byly samy o sobě provedené špatně, ale minimálně „nastolují agendu“, tedy finanční vliv firem spolurozhoduje o tom, jaká témata se budou zkoumat. „Utrácení velkého množství peněz za jedno téma, zatímco za další nikoliv, může vést ke zkreslení toho, co je publikováno,“ uvedl pro Vox.com Richard Bazinet, výzkumník zabývající se výživou, který působí na University of Toronto. Jinými slovy, zájem firem (spolu)rozhoduje o tom, co vědecké týmy budou zkoumat a co nikoliv. Navíc se celkem logicky firmy rozhodují podporovat ty vědce a vědkyně, kteří zastávají pro ně příznivé odborné názory a tím opět dochází ke zkreslení výzkumu celé problematiky.
Navíc do médiích určených široké veřejnosti se dostanou vždy jen útržky z jednotlivých studií a často ve velmi zkreslené podobě. Příkladem je tvrzení, že hořká čokoláda, respektive kakao, mají příznivé účinky na kardiovaskulární systém. Flavonoidy obsažené v kakau skutečně umí krátkodobě snížit krevní tlak, což je pozitivní, jenže už chybí data o tom, že by tento efekt přetrvával dlouhodobě, tedy skutečně mohl ovlivnit riziko rozvoje třeba infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. Tedy chybí důkaz o tom, že by mezi konzumací čokolády a nižším rizikem kardiovaskulárních chorob existoval kauzální vztah.
„Financování ‚kakaové vědy‘ je poměrně jasné, cílem je prodávat více čokolády, protože studie ukazují, že pro nás není tak špatná,“ popsal pro Vox.com Michael Coe, historik zabývající se čokoládou na Yale University. „Čokoládové společnosti mohou tvrdit, že se podařilo vědecky prokázat, že čokoláda snižuje krevní tlak, a tak zabraňuje infarktu,“ dodává s tím, že pro výrobce čokolády není nic nového, že musí „vyvažovat“ negativní publicitu spojenou s touto komoditou, ať už se jednalo o dětskou práci na kakaových plantážích nebo o nárůst obezity spojených s rostoucí konzumací sladkostí.
Ne snad, že by nastal čas všechny studie, které se věnují kakau, hodit do koše. Jen je třeba jejich závěry vnímat s jistým nadhledem a v kontextu stravování celé populace. A při pohledu na tabulku čokolády je na místě znovu uvědomit, že i přes nejrůznější vědecky působící tvrzení, jde stále o velmi sladkou, tučnou a kalorickou potravinu. (To ale nic nemění na tom, že pro řadu z nás je čokoláda opravdovou pochoutkou).
Ludmila Hamplová
