Obor všeobecná sestra bude od příštího roku i v kombinované formě

Obor diplomovaná všeobecná sestra, který se studuje po střední zdravotnické škole jeden rok na vyšší odborné škole, bude zřejmě od příštího roku i v kombinované formě, tedy jako studium při zaměstnání. Dosud ho bylo možné studovat jen prezenčně. Je o něj zájem mezi zdravotníky z praxe. Informace včera zazněly na kulatém stole na téma vzdělávání zdravotních sester pořádaném ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

 

Obor Všeobecná sestra je možné studovat také jako tříletý bakalářský na vysoké či vyšší odborné škole. Od školního roku 2017/2018 je novelou zákona daná další možnost – čtyřletá střední zdravotnická škola a jeden rok vyššího odborného vzdělání. Umožňuje také přijetí zájemců do vyššího ročníku než je první, pokud jim budou uznané absolvované odborné předměty. Do roku 2022 se počítá s ověřováním, jestli nový model vyhovuje.

Po absolvování středoškolského zdravotnického studia mohou studenti pracovat jako takzvaná praktická sestra, dříve zdravotnický asistent. Při práci zastávají méně kvalifikovanou práci než všeobecné sestry. „O kombinovanou formu studia byl velký zájem především u praktických sester. Ve schvalovacím procesu je dodatek k pokusnému ověřování, který ji umožní,“ řekla na jednání vedoucí oddělení odborného vzdělávání MŠMT Marta Stará.

Podle ní se 90 procent absolventů oboru Praktická sestra snaží dál studovat, u kombinované formy studia je ale větší jistota, že v oboru, ve kterém už často i pracují, dál zůstanou. Studenti vysokých škol podle ní naopak někdy ze zdravotnictví odcházejí. Do zdravotnictví podle odhadů nastoupí třetina absolventů zdravotnických škol, další třetina obor brzy opustí.

Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) jsou tři hlavní důvody, proč je sester nedostatek. Kromě demografického vývoje a nízkých platů je to podle něj komplikovaný systém vzdělávání. Jen v nemocnicích sester chybí kolem 3000.

Podle účastníků kulatého stolu, mezi nimiž byli kromě zástupců ministerstev hlavně zástupci středních a vyšších odborných zdravotnických škol, je problém ve dvojkolejnosti systému, kdy je možné stejný obor studovat na vysoké i vyšší odborné škole. Diskutovalo se také o možnosti, aby neúspěšní maturanti získali alespoň nějaké osvědčení. Podle MŠMT se zkouší systém, kdy by na odborných školách studenti ve 3. ročníku složili zkoušku a získali výuční list a o rok později maturitu. Neúspěšným by pak zůstal alespoň doklad o ukončeném středoškolském vzdělání, týkat by se to mohlo i ošetřovatelství.

Průměrný plat všeobecné sestry v akutní lůžkové péči byl loni podle Ústavu zdravotnické statistiky (ÚZIS) přes 38.500 korun, meziročně se zvýšil o 12 procent, za posledních pět let o 41 procent. Letos očekává průměr přes 42.000 korun. Mezi platy ve státních nemocnicích a mzdami v soukromých, krajských či městských je ale rozdíl několika tisíc korun měsíčně. Ministerstvo zdravotnictví nedávno informovalo, že platy ve zdravotnictví se vyrovnaly průměru EU. Podle evropského statistického úřadu Eurostatu z roku 2016 byl průměr unie u sester asi 1,07 průměrné mzdy dané země, české sestry měly 1,1.

-čtk-