Srdečním infarktům podlehlo v Evropě před třemi lety 174 tisíc lidí. Celkem se v roce 2016 jednalo o patnáct procent všech úmrtí, kterým se dalo předejít. Rakovina průdušek, průdušnice a plic byla zodpovědná za dalších 168 tisíc úmrtí, neboli 14 procent životů, které bylo možné zachránit.
Podle zprávy Eurostatu, statistického úřadu Evropské unie, zemřelo v roce 2016 předčasně 1,2 milionu Evropanů mladších pětasedmdesáti let. Statistici sbírali a vyhodnocovali data za poslední čtyři roky nejen v zemích EU, ale i u nejbližších sousedů.
V roce 2016 zemřelo celkem v EU 1,7 milionu lidí mladších 75 let, přičemž 1,2 milionu úmrtí bylo podle Eurostatu považováno za předčasná. Včasnou intervencí bylo možné zabránit smrti u 741 tisíc lidí a včasným a adekvátním ošetřením zachránit dalších 422 tisíc občanů Unie.
Podle Eurostatu jsou “preventable deaths“ taková úmrtí, kterým lze předcházet účinnými zásahy v oblasti veřejného zdraví a primární intervence. Zejména se jedná o úmrtí spojená s konzumací alkoholu a tabáku. Těmto úmrtím bylo možné zabránit včasnou a efektivní intervencí.
Evropský statistický úřad se v rámci své analýzy zaměřuje i na “treatable deaths“, volně přeloženo jako léčitelná úmrtí, kterým bylo možné předejít včasnými a účinnými zásahy ve zdravotnictví, zejména prevencí, včasnou diagnózou a efektivní léčbou vedoucí ke snížení úmrtnosti. Většina úmrtí, kterým je možné předcházet, přímo souvisí s požíváním alkoholu a tabáku,
Zeměpisné rozdíly
Podíly úmrtí, kterým lze předcházet, se v jednotlivých zemích výrazně liší. Na nelichotivém prvním místě je Litva (336 úmrtí na 100 000 obyvatel), Lotyšsko (331) a Maďarsko (325). Nejlépe je na tom Itálie (110) a Kypr (100). Nejvyššího počtu léčitelných úmrtí na sto tisíc obyvatel dosahují v Rumunsku (207,71 na 100 000), Litvě (205,58) a Lotyšsku (203,13). Nejlépe v hodnocení dopadlo Švýcarsko (52,63), Island (62,35), Francie (62,47) a Norsko (62,88).
Onemocnění srdce a plic
Při analýze příčin předčasných úmrtí Eurostat zdůraznil význam srdečních a plicních chorob. Celkově stojí za třetinou všech úmrtí, kterým by bylo možné předejít.
Zároveň statistici na základě získaných dat poukazují na výrazné rozdíly ve zdravotnických systémech napříč Evropou. Tyto rozdíly by ale podle závěrů Eurostatu neměly být používány jako hodnotící kritéria pro sledování kvality zdravotní péče v jednotlivých zemích.
Jakub Žák
