Hlavní investiční prioritou v rámci evropských fondů jsou urgentní příjmy, něco možná dostanou i pražská zařízení

Finále Konference Zdravotnického deníku patřilo zástupcům ministerstva zdravotnictví: ředitelce odboru evropských fondů a investičního rozvoje Kateřině Grygarové a řediteli odboru přímo řízených organizací Janu Michálkovi. Foto: Radek Čepelák

Nemocnice a zařízení přímo řízená ministerstvem zdravotnictví budou do roku 2030 potřebovat investice ve výši 91 miliard korun. Zčásti pomohou národní investice, další miliardy by měly „přitéct“ z evropských strukturálních fondů. Pražské nemocnice ovšem na evropské dotace opět nedosáhnou. Možná s výjimkou urgentních příjmů. O národních investicích a prioritách ministerstva zdravotnictví při čerpání evropských peněz v novém rozpočtovém období se hovořilo na investiční konferenci s názvem Nové možnosti financování zdravotnické infrastruktury, kterou uspořádal v Praze Zdravotnický deník.

„Využívání evropských fondů odnaučilo stát investovat do svého majetku a nejvíce to je vidět v Praze, která na některé peníze z EU nedosáhla,“ prohlásil na konferenci ředitel odboru přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví Jan Michálek. „V mnoha případech především pražských nemocnic je investiční zanedbanost státních zařízení naprosto zřejmá. Kvalita stavební infrastruktury neodpovídá špičkové péči, která je tam poskytována,“ dodal.

Jan Michálek

Jistý útlum v investičních výdajích způsobila i ekonomická krize před deseti lety a podle Michálka situaci velkým nemocnicím – státním příspěvkovým organizacím – neulehčuje ani legislativní prostředí. Ať již jde o složitost zákona o zadávání veřejných zakázek nebo o nastavení úhrad z veřejného zdravotního pojištění, které příliš neumožňují vydělávat si poskytováním zdravotních služeb na rozvoj materiálně-technické základny. „A i kdyby stát na nějaké investice přispěl, tak se ukazuje, že některé nemocnice velmi obtížně hledají i dvacet až třicet procent vlastních zdrojů na spoluúčast,“ hodnotí Michálek. V rámci evropských strukturálních a investičních fondů je sice spoluúčast často dofinancována státním rozpočtem, ale pokud nemocnice na evropské fondy nedosáhne, což je případ právě pražských nemocnic, je nutné při využití národních investic zajistit alespoň z části vlastní finance, což může být pro některé z nich opravdu problém.

Jak investovat za 91 miliard

V rámci přípravy Národního investičního plánu spočítalo ministerstvo zdravotnictví investiční potřeby svých přímo řízených organizací do konce roku 2030 na 91 miliard korun. Pro období 2031 až 2050 je to pak dalších 90 miliard korun. Jak upozornila ředitelka odboru evropských fondů a investičního rozvoje ministerstva zdravotnictví Kateřina Grygarová, ministerstvo pracuje ještě s detailnější pracovní verzí investičního plánu, která tyto potřeby rozděluje do jednotlivých oblastí jako stavby, přístrojová technika nebo IT projekty.

Při plánování národních investic vycházelo ministerstvo podle Grygarové především ze svých střednědobých programů reprodukce majetku. „Podkladem pro jejich zpracování jsou generely rozvoje jednotlivých přímo řízených organizací a koncepční a strategické materiály v oblasti rozvoje zdravotní péče. Dříve to byla strategie Zdraví 2020, od příštího roku je to Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v ČR do roku 2030,“ upřesnila Grygarová.

Na konferenci se hodně hovořilo o možnostech, jak do těchto investičních plánů státu více zapojit soukromé zdroje prostřednictvím vznikajícího Národního rozvojového fondu a projektů metodou PPP (přečtěte si zde) a projektů s garantovanou energetickou úsporou EPC s případným využitím dotace z operačního fondu pro životní prostředí (přečtěte si zde). V případě státních příspěvkových organizací jako například fakultních nemocnic však tyto projekty narážejí na legislativní problém, protože jsou vnímány jako skryté zadlužování státu. O problému ministerstvo zdravotnictví sice ví, ale žádná legislativní změna se v současnosti nechystá. A tak zatím nemocnicím nezbývá než si u ministerstva financí vyjednat pro tyto případy výjimku. To se podařilo již pražské Thomayerově nemocnici a v jednání je EPC projekt pro fakultní nemocnici v Praze – Motole. Ministerstvo tyto projekty sice podporuje, především ty investující do nezdravotnické infrastruktury týkající se provozu a údržby, ale příprava takového projektu je poměrně komplikovaná a zatím podle Grygarové nebývá příliš využívána.

Pražská zařízení opět (možná) na suchu

Z hlediska investic představují pro „nepražské“ nemocnice významný zdroj finanční podpory již zmíněné evropské strukturální a investiční fondy (ESIF). Právní rámec pro jejich čerpání v následujícím rozpočtovém období 2021 – 2027 se v Bruselu sice stále ještě vyjednává, ministerstvo zdravotnictví má však již poměrně jasnou představu o tom, jak bude chtít čerpat. Použilo k tomu především zmíněnou strategii Zdraví 2030, která byla vlastně nutnou podmínkou pro to, aby Česká republika mohla z fondů vůbec čerpat. Na jejím základě pak ministerstvo stanovilo sedm investičních i neinvestičních programových priorit pro čerpání (viz obr.1).

Obr. 1. Programové priority ESIF navržené ministerstvem zdravotnictví pro období 2021-2027. Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Na konečné určení objemu peněz bude nutné ještě vyčkat na konec bruselských jednání o podobě příštího rozpočtového rámce EU pro období 2012 – 2027, které pravděpodobně skončí až na konci letošního roku, tedy těsně před začátkem období. „A právě víceletý rozpočet EU, který v Bruselu vyjednává za ČR ministerstvo financí, určí s konečnou platností finanční alokace na jednotlivé operační programy, míru spolufinancování a podmínky pro ex ante financování,“ uvedla Grygarová. Nicméně v současné chvíli se předpokládá, že ČR by mohla dostat 20,019 miliard eur (přibližně 520,5 miliard korun). Dále je téměř jisté, že dojde k výraznému snížení ročních zálohových plateb vyplácených na operační programy a zkrátí se pravidlo N+3 (podle něhož se přidělené peníze musí vyčerpat do tří let od alokace) na N+1.

Kateřina Grygarová

A pražská zdravotnická zařízení na evropské dotace opět nedosáhnou. Vzniknou totiž tři nové kategorie regionů: méně rozvinuté (Severozápad, Severovýchod, Střední Morava, Moravskoslezsko), přechodové (Střední Čechy, Jihozápad, Jihovýchod) a více rozvinuté regiony, kam náleží Praha. „Z této „obálky peněz“ však pražský magistrát nebude podle našich informací projekty v oblasti zdravotnictví financovat, takže zdravotnictví v Praze podporu z ESIF opět nezíská,“ uvedla Grygarová. Ta dále upozornila, že dojde také ke snížení míry spolufinancování: u méně rozvinutých regionů z 85 na 70 procent, u přechodových ze 60 na 55 procent a u více rozvinutých regionů z 50 na 40 procent.

Nepražská zdravotnická zařízení budou moci pro své investiční záměry čerpat především z připravovaného Integrovaného operačního programu II (IROP II)  v rámci specifického cíle „Zajištění rovného přístupu ke zdravotní péči pomocí rozvoje infrastruktury, včetně primární péče“, a to částku dosahující až 8 miliard korun. Polovina z těchto peněz půjde na vznik a modernizaci urgentních příjmů (o plánech ministerstva si přečtete zde) a dvě miliardy na zvýšení dostupnosti integrované onkologické péče (viz obr.2).

Obr. 2 Předpokládané rozvržení finančních prostředků na jednotlivé priority v rámci IROP II. Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

„Právě vybudování sítě urgentních příjmů je naším hlavním programovým tématem,“ upřesnila Grygarová. „Vzniknou dva typy urgentních příjmů. Ty prvního typu by měly obdržet alokaci ve výši 250 až 300 milionu korun, ty druhého typu pak kolem 30 milionu korun.“ Z těchto prostředků by se měla podpořit výstavba, rekonstrukce a rozvoj zdravotnické techniky.  Ministerstvo doufá, že právě v rámci této priority že bude moci podpořit i pražská zařízení.

Téma evropských fondů uzavřelo celodenní program historicky první Investiční konference Zdravotnického deníku, která se uskutečnila v pražském Autoklubu.

V rámci evropských fondů bude možné dále čerpat prostředky z operačního programu Jan Amos Komenský (dnes OP Věda, výzkum, vzdělávání). Ten podpoří především menší projekty zdravotnického výzkumu, které jsou v souladu s Národní koncepcí zdravotnického výzkumu do roku 2030. Zavádění energeticky úsporných opatření (například zateplení) bude možné i nadále podpořit z operačního programu Životní prostředí 2021-2027.

A v této souvislosti Grygarová na závěr ještě upozornila, že v rámci současného OPŽP je stále možné čerpat prostředky na projekty úsporných opatření. „S ohledem na zpřísněné podmínky čerpání v nadcházejícím období doporučujeme ještě čerpat v tomto období. Náš resort je jedním z největších příjemců podpory v tomto programu. Celková hodnota projektů je 3,3 miliardy korun a podle našich informací by mohlo ještě dojít ke schválení projektů v hodnotě 1 miliardy,“ uvedla Grygarová.

Investiční konference se konala za laskavé podpory generálního partnera ČEZ ESCO a.s. a partnerů OKsystem a.s., CCA Group a.s. a Vojenská zdravotní pojišťovna

Helena Sedláčková

Foto: Radek Čepelák