Odborný panel Zdravotnického deníku, zleva: prof. Aleš Linhart, dr. Ivan Duškov, Tomáš Cikrt (šéfredaktor ZD a moderátor), prof. Michal Miovský, doc. Viktor Mravčík a Mgr. Helena Sedláčková (redaktorka ZD) . Foto: Radek Čepelák

Princip snižování rizik kouření má smysl. Lékaři jej ale stále nemají zažitý

Normální a nejlepší je nekouřit, ale pokud člověk nechce nebo toho není schopen, má smysl usilovat o snížení rizika kouření cigaret prostřednictvím použití jejich alternativ. Na tom se shodli odborníci během diskuse v rámci odborného mezioborového panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku zaměřeného na závislost na alkoholu a mezioborovou spolupráci v adiktologii. Podle nich se však o tom mezi odbornou veřejností málo ví a chybí širší mezioborový přístup v rámci více lékařských specializací. Musíme o tom více mluvit, shodují se.

Diskuze  navázala na závěry jarního panelu adiktologů, na kterém panovala shoda, že snižování rizik kouření za pomoci alternativ funguje.  Vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti docent Viktor Mravčík na úvod zdůraznil, že nejlepší je nekouřit vůbec.  „Pokud ale toho člověk není schopen, nechce nebo není motivován, tak jakékoli snížení je při chronických expozicích dobré. Čím je větší, tím lépe,“ domnívá se. Alternativy mají proto podle něj při odvykání kouření vedle farma a psychoterapie své místo. „To má při masivní expozici velmi významné zdravotní dopady. Pocítili by to i lékaři v jiných oborech díky sníženému výskytu zdravotních dopadů,“ dodává.

Doc. MUDr. Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti

Podobný názor vyslovil v rámci nedávné ankety Zdravotnického deníku mezi zástupci jednotlivých lékařských specializací například předseda České asociace preventivní kardiologie profesor Michal Vráblík. „Ve srovnání s kouřením cigaret ale elektronické cigarety i zahřívaný tabák skutečně představují harm reduction strategii. Medicínská veřejnost by měla být informována o rozdílech v jednotlivých formách rozšiřujícího se spektra tabákových výrobků, aby mohla správně konzultovat pacienty,“ napsal nám. Profesor Richard Češka, předseda České internistické společnosti, uvedl, že „z jedné strany je škodlivost ohřívaného tabáku jistě menší než kouření cigaret, na druhé straně ale může tato ‚relativní bezpečnost‘ přivést i k cigaretám mnoho mladých lidí. Takže kdo nemůže přestat kouřit, ano, je to varianta.“

Podle Martiny Vašákové, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, mohou být e-cigarety nápomocné při odvykání kouření, protože představují méně škodlivou formu závislosti na tabáku. „Jejich nebezpečí ale tkví v tom, že jsou dostupné pro všechny, tedy i nekouřící mládež,“ dodala.

Zpět ale k diskusi v rámci odborného panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku. Z hlediska kardiovaskulárních chorob je kouření tím nejzásadnějším rizikovým faktorem, vysvětlil tam svůj pohled profesor Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti a přednosta 2. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK.  A popsal výsledky projektu, který zahrnoval mladé pacienty s infarktem. „99 procent z nich byli kuřáci. Zde se význam rizika kouření projevuje opravdu zásadně, infarkt u mladého nekuřáka je rarita,“ tvrdí kardiolog, podle něhož je tedy přerušení kouření logicky tím nejúčinnějším protiopatřením. „Pokud jde o harm reduction, co se týče obsahu vdechovaných látek, tak dopad užívání alternativ sice není z hlediska kardiovaskulárních komplikací a nádorového rizika stejně významný, protože téměř vždy obsahují nikotin. Faktem nicméně je, že z dat, která prozatím máme k dispozici vyplývá, že ukazatele cévního poškození skutečně klesají. Stále je otázkou, zda se to také ukáže na výskytu například infarktů a mozkových příhod. Minimálně biochemicky se zdá, že strategie snižování škodlivosti funguje i na této úrovni.  Proto také s pacienty na toto téma komunikujeme a tuto strategii jim často doporučujeme, primárně jim samozřejmě radíme, aby se pokusili o abstinenci,“ uvedl Linhart.

prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti, přednosta 2. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie, VFN a 1. LF UK

„Nikoli náhodou mají uzavřená psychiatrická oddělení výjimku, i když se jedná o zdravotnické zařízení, že se tam smí kouřit,“ doplňuje Ivan Duškov, předseda Výkonného výboru pro řízení implementace Strategie reformy psychiatrické péče. A pokračuje: „Je to trochu i veřejně-politická věc. Protože jak říkal profesor Linhart, princip snižování rizik stále není v tabákové oblasti úplně zažitý. Někteří se bojí říci: ‚Užívejte méně škodlivou variantu‘, protože mají pocit, že je to špatně. Důkazy možná nejsou stoprocentní, ale na druhou stranu tu máme rozhodnutí amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), který zahřívané tabákové výroby posunul do kategorie výrobků, jež mohou mít pozitivní vliv na podporu veřejného zdraví obecně.  A to už o něčem svědčí.“ Také podle Duškova by alternativy měly být vnímány, vedle jinak náročné farma a psychoterapie, jako mezistupeň zbavení se závislosti na kouření.  „Každý intervent by měl mít zájem na tom, jak rizika u svého pacienta/klienta alespoň redukovat. Vždyť alkoholici podle vědeckých poznatků často umírají na choroby spojené s kouřením, nikoli s alkoholem,“ uvedl.

PhDr. Ivan Duškov, předseda Výkonného výboru pro řízení implementace Strategie reformy psychiatrické péče

Musíme o tom více mluvit

Podle přednosty Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze  profesora Michala Miovského stanovisko FDA  dokazuje, že je nutné o snižování rizika užívání cigaret více mluvit. O možnostech, které se nabízejí a v čem se liší. „Málo se o tom ví, lidé postrádají širší souvislosti. Myslím si, že kdyby se o nich vědělo, tak se situace změní. Klíčová je proto mezioborová spolupráce. To ostatně platí i o užívání alkoholu. Lékaři často vnímají závislost jako jednotlivost, protože se týká relativně malých čísel. Pokud se však podíváme na dopady do ostatních, prakticky všech, oborů, mluvíme o číslech mnohem větších,“ prohlásil Miovský.

„Nedělejme si iluze, velká část lékařů ani netuší, že něco jako strategie snižování rizik existuje,“ myslí si Aleš Linhart. „Nemají odborné znalosti, nevědí, co obsahuje e-cigareta nebo zahřívaný tabák. Jaké procento redukce představují. Na tom lze ještě dost pracovat. Nemělo by to však vést k tomu, že  budeme rezignovat na snahu lidem přinést abstinenci,“ dodal kardiolog na závěr.

V rámci zmíněné ankety někteří lékaři jako například Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů, nebo profesor Jiří Petera, přednosta Kliniky onkologie a radioterapie FN Hradec Králové, e-cigarety nebo zahřívaný tabák z různých důvodů nedoporučují. Podle Petra Šonky tyto produkty přinášejí jiná zdravotní rizika, jejichž dopady budeme schopni vyhodnotit až s odstupem času. Profesor Petera soudí, že nekuřáctví lze dosáhnout, jak ukazují zkušenosti z USA, kombinací motivace a restrikcí třeba ze strany zaměstnavatele.

prof. PhDr. Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN, vědecký sekretář Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP

Na otázku, jak dostat do této diskuze i jiné odborné lékařské společnosti, aby se více zajímaly o adiktologické souvislosti, reagoval profesor Miovský dvěma tématy. Prvním z nich je vnímání a důkazy těchto souvislostí, které by nikoho z lékařů neměly nechat chladným. Druhým tématem je zájem lékařů o práci v adiktologii, kteří vnímají bohatost tohoto oboru a důležité vazby na zajímavá vědecká témata. V posledních letech to, podle profesora Miovského, dokazuje i nárůst počtu mladých lékařů, kteří mají o práci na Klinice adiktologie zájem. „Právě těmito mezioborovými vazbami bychom mohli dokázat probudit zájem i u jiných lékařských odborností,“ uzavírá profesor Miovský.

Další části diskuse odborného panelu jsme popsali v článcích:

 O rizicích pití alkoholu se málo mluví v souvislostech, dopady jsou vidět v každém klinickém oboru.

Alkohol, sebevraždy, domácí násilí. Pandemie dopadá na duševní zdraví i adiktologické služby. Nečeká nás nic dobrého, varují odborníci

Odborný panel se konal za laskavé podpory Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.

Helena Sedláčková

Foto: Radek Čepelák