Neustálý růst nákladů na dlouhodobou sociální péči, které zatěžují peněženky klientů, nebo zvyšující se zvláštní sazby zdravotního pojištění. To jsou jedny z nejpalčivějších problémů financování sociální a zdravotní péče v Německu. Alespoň podle některých spotřebitelských či pacientských sdružení. Reforma je prý proto nevyhnutelná a bude jedním z hlavních úkolů vládnoucí garnitury, která vzejde ze zářijových voleb do Spolkového sněmu.
Možnosti, jak financování sociální i zdravotní péče změnit, už jsou prakticky známé. Od nasypání většího objemu peněz do systému skrze vyšší procentní sazby pojistného, přes zastropování přímých plateb za využívání dlouhodobé sociální péče až po kompletní změnu modelu financování. Současná vládní koalice CDU/CSU a SPD už několik změn dokonce provedla, avšak spotřebitelské a pacientské organizace žádají další.
Předseda Svazu německých spotřebitelských organizací (VZBV – Verbraucherzentrale Budesverbands) Klaus Müller uvedl, že náklady na péči narostly tak přemrštěnou měrou, že pro mnoho lidí se schůdná cesta k sociálnímu zabezpečení prakticky uzavřela nebo přinejmenším významně zhoršila. Na vině jsou zejména rostoucí mzdové náklady, jejichž výše je klíčová pro udržení dostatečného množství kvalitního a kvalifikovaného personálu, který by sociální služby zajišťoval.
57 tisíc korun měsíčně za dlouhodobou péči
„Proto potřebujeme, aby se zvyšoval podíl daňových příjmů, které do systému putují,“ uvedl Müller pro deník Deutsches Ärzteblatt. Podle něho není možné neustále zvyšovat osobní příplatky klientů, kteří péči využívají. „Strop je nezbytný, protože výdaje na dlouhodobou péči nabývají stále vyššího podílu,“ dodal.
S tím souhlasí člen správní rady Německé nadace na ochranu pacientů Eugen Brysch. Podle něho náklady na dlouhodobou sociální péči, ať už je poskytována u klientů doma nebo v domovech s pečovatelskou službou, rapidně rostou především kvůli mzdám pracovníků sociální péče. „Oběťmi tohoto mechanismu jsou klienti dlouhodobé péče. Systém pojištění musí být konečně generační a připravený na budoucnost,“ uvedl Brysch pro Deutsches Ärzteblatt.
Přímé platby za využívání péče v domovech s pečovatelskou službou nyní v Německu činí v průměru 2 125 eur měsíčně (asi 54 tisíc korun). To je o 57 eur více než na začátku letošního roku a o 110 eur více než v polovině roku loňského. Němci totiž za dlouhodobou péči musí platit, protože pojistné pokrývá je část nákladů. Na rozdíl od zdravotního pojištění, které pokrývá péči celou.
Náklady na dlouhodobou péči jsou vedle mezd pracovníků sociální péče ovlivněny také výší nákladů na ubytování, stravu nebo také na investice do pečovatelských zařízení. Kromě toho existují napříč Německem značné regionální rozdíly ve výši zmíněných nákladů.
Spahn už některé reformní kroky podnikl
Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) už některé reformní kroky přijal. Od ledna příštího roku má začít platit systém, podle něhož budou přímé platby klientů za péči klesat podle toho, jak dlouho dlouhodobou péči využívají. V prvním roce se mají snížit o pět procent, v dalším o 25, ve třetím o 45 a od čtvrtého roku využívání dlouhodobé péče o 70 procent.
Od září 2022 navíc budou moci být uzavírány smlouvy o poskytování péči pouze s institucemi, které výši plateb stanovují podle daného tarifu či v obdobné výši. Ministerstvo tím chce zabránit enormním cenám za dlouhodobou sociální péči. Kromě toho vláda slibuje, že bude do systému dlouhodobé sociální péče každý rok posílat miliardu eur navíc jako příspěvek na pojištění dlouhodobé péče.
Jenže to se zástupcům spotřebitelských ani pacientských svazů příliš nezamlouvá. Podle Müllera nejde o systémový krok, protože to fakticky znamená jen přesun peněz z levé státní kapsy do pravé státní kapsy. Eugen Brysch opatření nepovažuje „ani za komplexní pojištění“, ale o financování založené na principu dotace. „O výši dotace rozhoduje vláda. Toto není úplné financování,“ řekl.
Boj o systém zdravotního pojištění
Jenže reforma financování dlouhodobé sociální péče není jediným sociálním tématem nadcházejících voleb do Spolkového sněmu. Strany aktuální vládní koalice se už nějakou dobu štěpí na názoru, jak a zda vůbec změnit systém financování zdravotní péče.
Zatímco křesťanští demokraté jsou pro zachování jakéhosi dualismu, kdy vedle sebe existuje systém zákonného zdravotního pojištění (GKV – Gesetzliche Krankenversicherung) a soukromého zdravotního pojištění (PKV – Private Krankenversicherung), sociální demokracie chce oba systémy sjednotit a mít pouze jediný.
Podle kandidáta SPD na spolkového kancléře, a současného ministra financí Olafa Scholze by spojení obou systémů přineslo velkou výhodu pro značnou část populace. „Existují stejné výhody ze zákonného i soukromého pojištění, ovšem na účtech každého z nich se hromadí různá sumy peněz. Pokud bychom to propojili, pomohlo by nám to zajistit prvotřídní péči pro všechny,“ uvedl Scholz v nedávném rozhovoru pro Německou asociaci pro sociální záležitosti (Sozialverband VdK Deutschland).
Petr Musil
