Čtvrtek, 27. ledna, 2022

Německé zdravotní pojišťovny varují, že bude třeba zvýšit odvody na pojistné

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Jen několik dní poté, co budoucí německá vládní koalice představila své priority pro zdravotnictví, objevila se vůči jejím plánům kritika. A to ze strany Národní asociace zdravotních pojišťoven GKV – Spitzenverband. Pokud by prý mělo být zrealizováno vše, co je slíbeno, neobešlo by se to bez navýšení odvodů v rámci systému zákonného zdravotního pojištění.

Před finanční neudržitelností německého zdravotnického systému v případě realizace plánů vznikající „semaforové“ vládní koalice SPD, Zelených a FDP varovala předsedkyně představenstva Národní asociace zdravotních pojišťoven GKV – Spitzenverband Doris Pfeifferová.

„Opatření plánovaná v koaliční smlouvě sama o sobě nemusí stačit k vyrovnání deficitu zákonného zdravotního pojištění,“ řekla Pfeifferová v rozhovoru pro německý deník Handelsblatt. Pokud nedojde ke změně, není podle ní vyloučeno, že se už od roku 2023 (tedy za rok a měsíc) budou muset zvýšit příspěvky na zákonné zdravotní pojištění.

Pravidelná rozpočtová dotace poroste

Pfeifferová měla na mysli dodatečný příspěvek, který v současné době činí průměrně 1,3 procenta z příjmů, a který se odvádí nad rámec základní sazby zákonného zdravotního pojištění. Problém je podle ní totiž v tom, že dosluhující spolková vláda SPD a CDU/CSU tento příspěvek ponechala i pro příští rok stejný. Vedle toho však do fondů zdravotních pojišťoven poslala rekordní dotaci ve výši 28,5 miliardy eur (asi 727 miliard korun).

Šéfka GKV – Spitzenverband nové koalici například vyčítá, že se nedokázala shodnout na snížení daně z přidané hodnoty u léků a léčivých přípravků na sedm procent. Jen tento krok by zdravotním pojišťovnám ušetřil ročně pět až šest miliard eur, je přesvědčena Doris Pfeifferová.

Za „důležitý signál“ nicméně Pfeifferová považuje plán budoucí spolkové vlády, že chce rostoucím výdajům přizpůsobit pravidelnou dotaci ze spolkového rozpočtu na nepojistná plnění ve výši 14,5 miliardy eur. „Nyní je ale také důležité, aby se navýšení určilo tak, aby zohlednilo inflaci a zvyšující se výdaje na péči,“ dodala Pfeifferová.

Pfeifferová vidí i pozitiva

Předsedkyně představenstva GKV – Spitzenverband ale vypíchla i několik pozitivních věcí, které v koaliční smlouvě SPD, Zelených a FDP našla. Zamlouvá se jí například plán na urychlení digitalizace zdravotnictví, na restrukturalizaci nemocniční sítě nebo přesunout nadbytečné lůžkové kapacity do ambulantní péče. „Otázkou ale je, jak budou navrhovaná opatření skutečně realizována,“ řekla Doris Pfeifferová.

Zmínila rovněž plánovanou změnu ve financování prostřednictvím systému DRG. Odborníci totiž v Německu již nějakou dobu hovoří o tom, že by se ze systému DRG mohly vyjmout úhrady zdravotní péče, tedy že ta by neměla být hrazena paušální platbu za případ. Tím by se snížil tlak na úspory personálu v nemocniční péči, nemocnice by měly zdravotníky hrazeny z jiných zdrojů, respektive podle jiných principů. Pfeifferová považuje změnu DRG systému rovněž za důležitou.

Právě financování nemocnic je jednou z nejpalčivějších otázek německého zdravotnictví. Prezident Německé lékařské komory Klaus Reinhardt na konci října varoval, že pokud nová spolková vláda nezačne ihned systém nemocnic reformovat, hrozí kolaps lůžkové péče.

Odborníci volají po reformě nemocniční péče

Plánování nemocniční péče podle něho totiž už nemá být orientováno na lůžka, nýbrž strukturována podle lékařských služeb. „Domnívám se, že to je ta správná cesta. Naším cílem má být vytvořit kompetenční centra, kde lze rychle a efektivně řešit mimořádné události. A tam se bez lůžkové části neobejdeme. Pokud to ale dává smysl, a to se týká především městských oblastí, pak by mělo dojít ke slučování nemocnic, což nevyhnutelně povede k poklesu jejich počtu,“ řekl Klaus Reinhardt v rozhovoru pro deník Deutsches Ärzteblatt.

Zdá se, že semaforová koalice tyto hlasy vyslyšela a reformu nemocnic představí. Jakmile se nová vláda ujme funkce, měla by vzniknout vládní komise, která v krátké době vypracuje plán struktury nemocniční sítě, jež by se měl opřít o několik kritérií. Mezi ně patří například dostupnost nemocniční péče nebo předpokládaný demografický vývoj v daném regionu.

Změnami by měl projít také systém financování nemocnic. Ten stávající má být doplněn o systém rezervních paušálů, které budou diferencované podle stupňů zdravotní péče: primární, základní, standardní, maximální péče, fakultní nemocnice. Koaliční smlouva slibuje také zajištění „odpovídajícího financování pediatrie, pohotovostní péče a porodnictví“.

Petr Musil

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY