Prakticky od začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu narůstá seznam zahraničních společností, které utlumují, či přímo ukončují svou činnost v Rusku. Ty, které v Rusku přímo nevyrábějí, omezují obchodování s Ruskou federací. Po bok průmyslových, potravinářských nebo finančních společností se přidávají také firmy z farmaceutického sektoru. Jenže v jejich případě je to mnohem složitější, vysvětluje jak britský list Financial Times, tak agentura Reuters.
Počet farmaceutických firem, které omezují své aktivity v Rusku, roste podobně jako počet společností z jiných oborů. V uplynulém týdnu se na seznam přidaly výrobci léků Eli Lilly, Novartis a Abbvie.
Americká farmaceutická společnost Eli Lilly oznámila, že výrazně omezí vývoz svých léků do Ruska. Nezastaví jej však úplně, do nejrozlehlejší země světa bude posílat jen ty léčivé přípravy, které jsou nezbytné pro léčbu vážných nemocí jako například rakoviny nebo diabetu. Zastavuje prodej léků, které lze označit jako „nikoli nezbytné“.
Seznam firem narůstá
Eli Lilly také přestane v Rusku investovat nebo provádět marketing, stejně jako v Rusku nebude spouštět žádné další klinické testování kandidátů na nové léčivé přípravky. S odkazem na zdroje z Eli Lilly to uvedla agentura Reuters.
Švýcarský výrobce léků Novartis rovněž přislíbil zastavení veškerých investic v Rusku, marketingové aktivity nebo pořádání či účast na vědeckých konferencích. Americká společnost AbbVie ukončila v Rusku veškerou výrobu přípravků pro estetickou medicínu včetně „slavného“ Botoxu, který rovněž patří do portfolia produktů této společnosti.
Podobné kroky už dříve podnikla také největší farmaceutická společnost světa Johnson & Johnson. Ta uvedla, že zastavuje činnost na Ukrajině, v Rusku a Bělorusku. Nebude také otevírat nové provozovny, je však odhodlána do těchto zemí dodávat základní zdravotnické produkty, které třeba v Rusku nebo Bělorusku nemají adekvátní náhradu.
Lze úplně zastavit dodávky léků?
Na seznamu významných globálních farmaceutických hráčů, které omezují nebo zastavují své aktivity v Rusku, se už před týdnem objevily také společnosti Pfizer, Bayer, GlaxoSmithKline nebo Abbott Laboratories. Všechny ale v zásadě přislíbily, že své dodávky do Ruska či Běloruska zúží jen na léčivé produkty, které jsou pro pacienty ve zmíněných zemích nezbytné a jen těžko nahraditelné nebo nenahraditelné vůbec.
Podle agentury Reuters si za to některé vysloužily kritiku. Jenže na farmaceutický sektor je třeba pohlížet jinak než v případě zboží, jehož absence na ruském či běloruském trhu bezprostředně neohrožuje zdraví nebo život tamních obyvatel.
„Ačkoli je dobré vidět, že velké korporace, a to i ve farmaceutickém průmyslu, zaujímají proaktivní postoj proti válce a agresi, jakýkoli krok k pozastavení zdravotnických dodávek, a to i pro věci, které nejsou nezbytné, by mohl skončit ohrožením zdraví pacientů v Rusku,“ řekl agentuře Reuters Anant Bhan, globální výzkumník v oblasti zdraví a bioetiky.
Léky nejsou hamburgery v Mc Donald´s
S tím souhlasí také Nell Minowová, viceprezidentka poradenské společnosti ValueEdge Advisors. „Pokud firmy nepřijdou s jasný prohlášením, že omezují své aktivity navázané na Rusko, mohou očekávat negativní reakci od zaměstnanců, investorů i zákazníků,“ uvedla pro britský list Financial Times. „Farmaceutické firmy ale nejsou stejný případ jako Mc Donald´s. Lidé bez hamburgerů žít mohou, ale nepřežijí bez základních léků,“ dodala.
Farmaceutické společnosti zkrátka musí hledat kompromis mezi opodstatněním omezit výrobu či dodávky léků do Ruska a tím, nakolik by takový přístup mohl ublížit běžným Rusům. „Neměli bychom na obrázky utrpení na Ukrajině reagovat tak, že se chceme pomstít,“ řekl listu Financial Times Nick Broughton, člen etické komise Fakulty farmaceutické medicíny v Londýně. Podle něho není možné bombardování ukrajinských nemocnic oplácet tak, že to způsobí stejné škody v Rusku.
„Postoj, který by měl Západ zaujmout, je, že nechceme vidět újmu způsobenou ruským dětem o nic víc než dětem ukrajinským, ruskému lidu o nic víc než ukrajinskému lidu,“ dodal. Farmaceutické firmy by se podle něho neměly snažit oddělovat takzvané základní léky od jiných. Podle Broughtona by bylo zároveň fér, pokud by farmaceutické společnosti veškerý zisk, který v Rusku od invaze na Ukrajinu realizují, odevzdaly právě Ukrajině, aby za to mohla nakoupit věci, které potřebuje.
Petr Musil
