„Akutní fáze“ pandemie je v Evropě podle evropské komisařky pro zdraví Stelly Kyriakidesové už za námi. Nastal tak čas nastavit dlouhodobou strategii pro zvládání infekce covid-19 v jednotlivých členských státech i celé EU. Klíčovým nástrojem i nadále bude očkování. Znamená to řešit hned několik úkolů, od efektivního využívání současných i plánovaných dodávek očkovacích látek až po to, jak doočkovat doposud neočkované dospělé i děti. Nutné také bude vysvětlit veřejnosti, že vakcinace proti covidu-19 není něco už uzavřeného, ale postupně se pravděpodobně promění na pravidelné sezónní očkování podobně jako proti chřipce.
„Covid-19 tady je a pořád tady bude. Jedinou efektivní ochranou je očkování,“ zopakoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek po zasedání vlády 27. dubna, kde se mimo jiné řešily i budoucí dodávky očkovacích látek proti této infekci. „Covid-19 nezmizel a připravujeme se na to, že zde bude podzimní vlna, tedy se připravujeme i na to, abychom na podzim měli dostatek vakcín,“ dodal.
V tuto chvíli ale není jasné, o jaké očkovací látky půjde. Ve hře je jak využívání již schválených vakcín, které už prokázaly účinnost proti doposud cirkulujícím variantám, včetně varianty omicron, tak případně „aktualizované“ očkovací látky. „Vláda prozíravě rozhodla, abych vyjednával o tom, jestli nakoupíme nové vakcíny, nebo ne. Je otázkou, jestli nové očkovací látky budou v nějaké zásadně lepší kvalitě pro pacienty oproti stávajícím,“ shrnul ministr současnou situaci.
Česko není jedinou evropskou zemí, která řeší logistickou stránku dalšího pokračování očkovacího programu proti covidu-19. Zabývá se jím i celá EU. Mezi jednotlivými členskými státy jsou však značné rozdíly v tom, jak úspěšně či neúspěšně dokázaly využít dodávky vakcín, které jim byly alokovány podle počtu obyvatel.
„Pokud jde o očkování, je potřeba se nadále věnovat zvyšování proočkovanosti i programům na podporu podávání posilujících dávek. Množství podaných boosterů stagnuje na zhruba 64 procentech dospělé evropské populace a stále máme v EU více než 90 milionů neočkovaných osob,“ upozornila Stella Kyriakidesová, evropská komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin.
Evropský zpravodajský portál POLITICO online sleduje proočkovanost proti covidu-19 v jednotlivých evropských státech na základě dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a dalších institucí. Česko je v tomto ohledu v té horší polovině členských zemí. Proočkovanosti (podáním dvou dávek) okolo 90 procent dospělé populace se podařilo dosáhnout Portugalsku, Maltě a Španělsku, Česko pak má očkovány zhruba tři čtvrtiny dospělých. Pouze asi třetinu populace 18+ proočkovalo Bulharsko. Rozdílně úspěšné jsou i jednotlivé země v podání třetích posilujících dávek. Nejúspěšnější jsou Malta, Itálie a Belgie, kde asi dvě třetiny populace dostaly všechny tři dávky. V Česku je to však pouze 38,7 procent. Nejméně osob pak dostalo tři dávky v Chorvatsku (14,6 %), Bulharsku (10,7 %) a Rumunsku (9 %).
Podle Komise má EU akutní fázi pandemie již za sebou, což ale neznamená, že covid-19 zcela přestal být hrozbou. Nutné je připravit se na další fázi. „Očkování, úzká koordinace uvnitř EU a přirozená imunita nám dávají velmi vítanou příležitost přejít od nouzového režimu k udržitelnějšímu zvládání onemocnění covid-19. Počet nakažených v EU je stále vysoký, ale tlak na zdravotnictví se snížil a naše společnost a ekonomika se znovu otevřely. Po dvou a půl mimořádných a náročných letech konečně nastává období, kdy se občané mohou těšit ze života, který je mnohem méně omezen. Je však zásadní, aby si členské státy udržely vysokou obezřetnost a připravily se na nová ohniska a varianty – pandemie stále neskončila. Musíme pracovat na zvýšení proočkovanosti ve světě, protože s dodávkami očkovacích látek již nejsou problémy. Dopad covidu-19 na náš život v následujících letech bude značně záviset na rozhodnutích, která dnes učiníme v Evropské unii i celosvětově,“ prohlásila Kyriakidesová.
Polsko chtělo dodávky vakcín rozložit po dobu 10 let. Neuspělo
Záměr změnit pravidla pro dodávky vakcín už oznámilo Polsko. Ministr zdravotnictví Adam Niedzielski oznámil v rozhovoru pro televizní stanici TVN24, že země „požádala Evropskou komisi a producenty vakcín, aby dodávky, které byly plánovány ve velkých objemech pro příští čtvrtletí, byly více flexibilní v čase“. „Chtěli jsme rozložit dodávky na dobu 10 let a zaplatit, až budou vakcíny dodány. Bohužel jsme se setkali s naprostým nedostatkem flexibility na straně výrobců,“ vysvětlil ministr s tím, že smlouvy zemi „svázaly ruce“ a přinesly velkou finanční zátěž.
Hlavním argumentem polské strany bylo to, že už nyní nese značné náklady spojené s uprchlickou krizí, a potřebuje proto více prostoru pro to, jak situaci zvládat. Současně momentálně příznivá epidemiologická situace znamená menší poptávku po očkování. Polsko tedy nepožadovalo definitivní ukončení dodávek vakcín, ale možnost jejich většího rozložení v čase a současně to, aby si očkovací látky platilo až v okamžiku, kdy budou dodány, nikoliv v předstihu. Protože však v jednání s Komisí a producenty nedosáhlo svého, rozhodlo se pro okamžité odstoupení od plnění svých smluvních závazků s tím, že očekává právní spor.
„Zatímco členské státy jsou vázané svými smluvními povinnostmi, Komise nicméně samozřejmě chápe složitou situaci, ve které Polsko je, a bude pokračovat v usnadňování diskuzí mezi polskou vládou a společností BioNTech-Pfizer ve snaze najít pragmatické řešení specifické situace, se kterou je Polsko konfrontováno,“ vysvětluje pozici Komise mluvčí jejího zastoupení v Česku Magdalena Frouzová s tím, že debaty mezi Komisí a jednotlivými členskými státy o dodávkách vakcín probíhají už delší dobu. „Tyto diskuze se odehrály ještě před ruskou invazí na Ukrajinu,“ dodává.
Nebýt EU,Česko by nemělo dostatek vakcín. Teď ale řeší, co s těmi nevyužitými
Tím, jak efektivně využít již doručené i budoucí dodávky vakcín, se zabývá i Česko. Na jedné straně je zde stagnující zájem o očkování i přeočkování třetí dávku, na té druhé však velmi pravděpodobné zhoršení epidemiologické situace na podzim, což bude podle očekávání ministerstva zdravotnictví znamenat opětovné navýšení potřeby vakcinace. Společné kontrakty mezi výrobci očkovacích látek a Evropskou komisí, které vznikly v kritické fázi pandemie, umožnily rychlý přístup jednotlivých členských zemí k novým vakcínám, ale za splnění několika podmínek.
„Obvykle je to tak, že jakékoliv léky nebo vakcíny objednáte a platíte až ve chvíli, kdy je distributor doručí. Za vakcíny proti covid-19 jsme se museli naučit platit předem s několikaletým předstihem a přistoupit na nové podmínky. Na druhé straně jsme se díky tomu, což je zásluhou EU, dostali bez problémů k vakcínám za velmi nízkou cenu,“ uznává ministr Válek. Ministerstvo zdravotnictví pak plánuje prostřednictvím centrálního nákupu Evropskou komisí objednat pro české občany dva miliony dávek nových vakcín s upraveným složením, které připravují společnosti Moderna a Pfizer/BioNTech, za zhruba 1,3 miliardy korun.
Česko pak má celkově podle společné dohody jednotlivých členských států získat v letech 2022 i 2023 něco přes 10 milionů dávek ročně. „ČR původně vyjádřila zájem o nižší objemy dávek – cca sedm milionů pro rok 2022 a sedm milionů pro rok 2023, nicméně smlouva je nastavena tak, že státy musí odebrat své poměrné množství dle obyvatel, což pro ČR představovalo přes 10 milionů dávek na jeden rok. Vzhledem k tomu, že nikdo ze států nechtěl rozdíl mezi námi žádaným množstvím a nám přiděleným množstvím nakoupit, musela se ČR zavázat k odběru celého objemu. Iniciovali jsme, aby došlo k přesunu celkem 2,5 milionu dávek z dubna, května a června do třetího čtvrtletí. Zároveň se jedná o zřízení skladů u výrobce samotného tak, aby státy nemusely vakcíny odebírat na své území v okamžiku výroby,“ přibližuje současný stav Ondřej Jakob, mluvčí ministerstva, s tím, že Komise jedná s výrobci i o dalších změnách smluvních podmínek. „Jde o společný postup států EU a v tom je síla. I toto si vyžádalo velmi složitá jednání s výrobcem, který nemusel přistoupit ani na toto,“ dodal.
Z celkového dodaného množství pak bylo k 20. dubnu 2022 v Česku zlikvidováno cca 280 tisíc nevyužitých dávek, jimž končila expirace, odhadem za 1,9 milionu eur. Další vakcíny v hodnotě 12,1 milionu eur pak Česko darovalo třetím zemím. Mezi nimi byly například Vietnam, Tchaj-wan, Ukrajina, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Mali nebo Zambie. „ČR má vakcíny buď na skladě, zlikvidované nebo je darovala,“ konstatuje Jakob.
Ludmila Hamplová
