Protože je slovenská vláda v polovině svého funkčního období, podívali se někteří odborníci na to, co za ty dva roky v oblasti zdravotnictví dokázala. „Pozitivně hodnotím, jak se zvládla pandemie po nástupu ministra zdravotnictví Vladimíra Lengvarského. Jeho etapa s sebou také nese značné zlepšení komunikace s odbornou veřejností, která je nezbytná pro udržení stability v těžce zkoušeném sektoru. Za největší úspěch považuji to, že se podařilo prosadit optimalizaci sítě nemocnic, což je významný krok ke zlepšení dostupnosti kvalitní lůžkové péče pro všechny občany. Realizace však bude ještě náročnější než prosazení,“ říká Jana Bittó Cigániková, předsedkyně parlamentního výboru pro zdravotnictví a poslankyně za koaliční stranu Svoboda a solidarita.
Podle šéfky zdravotnického výboru je však působení vlády v oblasti zdravotnictví rozporuplné. Pandemie covid-19 zabrzdila realizaci většiny nutných změn a podle Cigánikové prohloubila rozpory ve společnosti. „Zdravotnictví je důležitou součástí plánu obnovy, ale projekty v této oblasti jen málo směřují k dosažení co nejlepšího zdraví všech občanů. Toto vidím do značné míry jako ztracenou příležitost. Také se vládě zatím nepodařilo zlepšit financování zdravotnictví. Vidíme, že státní pojišťovna i nemocnice jsou trvale ve ztrátě,“ konstatuje Jana Bittó Cigániková.
Vláda podle jejích slov jakoby rezignovala na jasné vymezení nároku na zdravotní péči, která je hrazena zcela nebo částečně z veřejného pojištění. „Tím by pomohla dostat do zdravotnictví nejen další potřebné zdroje, ale i soutěž pojišťoven a poskytovatelů založenou na kvalitě pro pacienta. Zaměření se na měřitelnou kvalitu a výsledek mi dlouhodobě ve zdravotnictví schází a bohužel se v tomto moc nehýbe vpřed ani naše vláda,“ dodává šéfka zdravotnického výboru slovenského parlamentu.
Nechyběla ani tvrdší kritika. Jana Bittó Cigániková říká, že vláda velmi zanedbala či podcenila komunikaci s občany ohledně covid-19, čímž dala prostor různým nevzdělancům a antisystémovým skupinám.
„Dále vyčítám vládě, že nedokázala zajistit předvídatelné a dostatečné financování sektoru. To, co se událo na sklonku roku 2021 a jak byl určen objem zdrojů pro tento rok, hraničí se svévolí a zlomyslností. Vláda musí mít prioritu předvídatelně a dostatečně financovat sektor, a to i proto, že má závazek v podobě platby za státní pojištěnce, kteří tvoří mezi pojištěnci většinu. Pokud ke změně nedojde, bude nutné popřemýšlet o jiném způsobu financování veřejného zdravotního pojištění,“ uzavírá Jana Bittó Cigániková.
Tomáš Drucker, exministr zdravotnictví SR a předseda strany Dobrá volba, říká, že po dvou letech vlády je slovenské zdravotnictví v horším stavu než před dvěma lety. Připomíná také, že na zdravotnictví šlo nejméně peněz za poslední dekádu.
„Vláda neplní své vlastní programové prohlášení, splnila jen asi pět slibů z 88, které v prohlášení byly,“ konstatuje Tomáš Drucker a dodává, že to, co vláda nesplní během prvních dvou let, nesplní už nikdy. Poukazuje také, že zvýšení rozpočtu zdravotnictví o 365 milionů eur je jen marketingovým trikem.
Ministerstvo zdravotnictví reaguje na výhrady
Ministerstvo zdravotnictví SR (MZ SR) kritiku odmítá. „Uplynulé dva roky se na resortu zdravotnictví podepsaly pandemie covid-19, boj o životy lidí na Slovensku, ochranu jejich zdraví a všechny s tím související kroky,“ vysvětluje Zuzana Eliášová, mluvčí Ministerstva zdravotnictví SR.
Vedle zajišťování kroků v souvislosti s pandemií vláda SR a koaliční poslanci ve slovenském parlamentu schválili průlomovou reformu nemocnic z dílny ministerstva zdravotnictví, na které odborníci ministerstva pracovali více než rok. „Jde o historickou reformu, o kterou se pokoušely mnohé předchozí vlády, ale pro nedostatek politické odvahy neúspěšně. Díky průlomové reformě nemocnic a ambulantní sítě se dnes může Slovensko ucházet o miliardové investice do zdravotnictví z evropského plánu obnovy a odolnosti SR. Na Slovensku bude díky reformě v horizontu několika let špičková zdravotní péče dostupná pro každého pacienta,“ připomíná mluvčí MZ SR.
Dodává, že resort pracuje na systémových změnách jak v paliativní a dlouhodobé péči, tak v oblasti lékové politiky. „Ministerstvo zdravotnictví také okamžitě reagovalo na válečné uprchlíky z Ukrajiny s cílem pomoci jim a integrovat je do života v naší zemi. Resort proto logisticky zajistil základní zdravotní péči pro válečné uprchlíky a postupně nastavuje všechny potřebné procesy,“ poznamenává Zuzana Eliášová.
Mluvčí MZ SR se vyjádřila i k financování zdravotnictví. „Ministerstvo vždy dělá vše pro to, aby v systému bylo tolik peněz, kolik sektor reálně potřebuje s ohledem na poskytnutí kvalitní a včasné zdravotní péče pro pacienta a zajištění adekvátních podmínek pro práci zdravotníků. Do systému veřejného zdravotního pojištění přijde navíc 365 milionů eur. Budou zároveň následovat i další opatření zaměřené na to, aby peníze, které mají sloužit pacientům, k nim skutečně reálně doputovaly. Všechna opatření, která jsou a budou provedena, směřují také k ocenění práce našich zdravotníků a umožnění kvalitnější péče pro pacienty na Slovensku. Navýšení zdrojů pro zdravotnictví reaguje i na zvyšování platů vyplývající z tzv. mzdového automatu a reflektuje zvyšování platů vzhledem k 350eurovým příplatkům na konci roku a také sedmieurovým covidovým příplatkům zvyšujícím průměrný plat. Dofinancování by mělo vyřešit nespokojenost poskytovatelů zdravotní péče, kteří hrozili vypovězením smluv se zdravotními pojišťovnami,“ uzavírá Zuzana Eliášová.
Jozef Brezovský
