Přijímací proces ukrajinských zdravotníků začíná vždy osobním pohovorem, který je klíčový, shoduje se většina zástupců nemocnic. Nejprve je vyhodnocena jejich jazyková vybavenost, následně se hledá nejvhodnější způsob a pozice, na kterou uchazeče dle platné legislativy zaměstnat. Uchazečům jsou napříč nemocnicemi nabízeny stejné pracovní podmínky jako občanům České republiky. Jejich odměňování se odvíjí podle zařazení a mzdové politiky jednotlivých zařízení.
Jazykové možnosti se u zájemců o práci zpravidla zjišťují při osobním pohovoru, nebo během adaptačního procesu. „Žádný doklad od nich nepožadujeme. Velmi často většinu dokladů tohoto typu, pokud je mají, nejsou schopni předložit kvůli rychlému odjezdu ze země,“ konstatuje mluvčí Václav Řičář za Krajskou Nemocnici Liberec. Ta má v současné době okolo padesátky zaměstnanců ukrajinského původu z řad lékařů, sester nebo pomocného zdravotnického personálu.
Alespoň základní znalost češtiny nebo angličtiny a zvládnutí latinky vyžaduje Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. V Uherskohradištské nemocnici je pro přijaté ukrajinské zaměstnance zabezpečen kurz českého jazyka.
Fakultní nemocnice Brno z řad uprchlíků zaměstnala devět Ukrajinců, konkrétně dva lékaře, pět sester a dva sanitáře. „Pokud nemají nostrifikaci, pak jsou zaměstnáni na pozici technicko-hospodářského pracovníka, což jsou kromě jedné sestry všichni přijatí uprchlíci,“ přibližuje mluvčí Veronika Plachá. Jejich znalost češtiny je zjišťována během vyřízení nostrifikací. „V případě splnění aprobační zkoušky, která je v českém jazyce, je bereme jako plnohodnotné pracovníky,“ doplňuje. FN Brno žádá ministerstvo dle platné metodiky o povolení odborné praxe v délce do 12 měsíců. Nemocnice měla již před válečným konfliktem 30 zaměstnanců ukrajinského původu, zejména sanitářů, a také jednotky doktorů a sester.
Podobný postup popisuje i mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc, kde jsou v souladu s platnou legislativou aktuálně na pozici technicko-hospodářského pracovníka (THP) tři lékařky původem z Ukrajiny. „Dle metodiky MPSV a MZ ČR jsou tito zaměstnanci do doby vyřešení jejich situace zaměstnáni na pozicích THP a jejich odměňování odpovídá THP pozicím. Zároveň probíhají další výběrové pohovory jak s dalšími ukrajinskými lékaři, tak s nelékařským zdravotním personálem,“ uvádí mluvčí Adam Fritscher.
Zdravotnické pozice nelze obsazovat obratem
Více jak 20 zaměstnanců původem z Ukrajiny na různých pozicích od sanitářů po lékaře má Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Od vypuknutí konfliktu nenastoupil na zdravotnickou pozici nikdo z těch, kteří před válečným konfliktem utíkají, neboť není legislativně možné je obratem na těchto pozicích zaměstnat. Na nezdravotnické pozice jsme přijali již čtyři nové kolegy a v tomto měsíci nastupují někteří zdravotníci do akreditovaného kurzu „Sanitář“ s tím, že poté nastoupí,“ přibližuje mluvčí nemocnice Jiří Erlebach. Zaměstnanci mají pracovní smlouvu nebo dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dle zákoníku práce, uvádí dále mluvčí. „Placeni jsou vzhledem k tomu, že jsme příspěvková organizace, platem dle tabulek,“ doplňuje.
Nemocnice se při náboru zaměstnanců z Ukrajiny řídí metodickým pokynem, který vydalo ministerstvo zdravotnictví. Zástupci nemocnic shodně uvádějí, že dokument obsahuje veškeré potřebné informace a také, že dostatečně popisuje veškeré potřebné kroky.
„Metodický pokyn je pro nás celkem srozumitelný. Jen jedno upřesnění by mělo zaznít a to, kdo podává na ministerstvo žádost o uznání kvalifikace. Předpokládáme, že žádost si vyřizuje sám zaměstnanec, jelikož všechny podklady k žádosti na ministerstvo si musí budoucí ukrajinský zaměstnanec zařídit sám. Kromě písemného pozvání, které mu dá budoucí zaměstnavatel,“ zmiňuje nejasnost za Oblastní nemocnici Příbram mluvčí Martin Janota.
Silvie Purmová
