V dubnu odvolal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek po pouhých deseti měsících ve funkci tehdejšího ředitele Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) Romana Škulce. „Mojí představou je, že nový ředitel se bude otázce postgraduálního vzdělávání lékařů a farmaceutů ze své pozice věnovat skutečně s maximálním nasazením a plným odborným zaměřením,“ uvedl tehdy k tomu Válek. O tom, zda se to daří, co je třeba zlepšit a čeho chce ve své funkci dosáhnout, jsme si povídali s novou ředitelkou Irenou Maříkovou, která do čela IPVZ přišla z Ústavu nukleární medicíny 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Začněme aktuálně. Jaký je zájem o nové jazykové kurzy pro ukrajinské zdravotníky a zdravotnice? Jaká je účast, máte již nějakou zpětnou vazbu k jejich průběhu? Co by měl absolvent kurzu znát a umět?
O jazykové kurzy češtiny pro ukrajinské zdravotníky je obrovský zájem. Od začátku května jsme zahájili první běh těchto kurzů. A celkem nyní běží tři dvouměsíční kurzy, které budou finišovat na konci června. Z toho jeden prezenční s maximální kapacitou patnácti účastníků a dva online kurzy s celkovou maximální kapacitou dvacet osob. Všechny jsou plně obsazené. V současných třech probíhajících kurzech máme jenom ženy, celkově jde asi o 35 žen, budoucích zdravotnic. Kurzy fungují třetí týden, účastnice jsou velmi spokojené a jejich pokrok ohledně češtiny je evidentní.
Absolventi základního kurzu se brzy budou umět domluvit nejen v běžných situacích, ale zvládnou se na dostatečné úrovni dorozumět i s kolegy a pacienty ve zdravotnických zařízeních. V rámci jednoduchých rutinních úloh nebo pracovních postupů vyžadujících přímou výměnu informací porozumí účastníci díky našemu kurzu obrovskému množství česky vyslovených otázek či instrukcí, takže se zvládnou spolehlivě řídit stručnými orientačními pokyny v jakékoliv běžné zdravotnické pracovní rutině. V tuto chvíli se na naše kurzy již hlásí dalších téměř 400 zájemců. Ti pak budou po absolutoriu kurzu disponovat spolehlivými základy obecné i zdravotnické češtiny, a to včetně základů zdravotnické terminologie a komunikace s pacientem. Účastníkům kurzů poskytujeme také výukové materiály vytvořené Institutem speciálně pro tento účel.
Vyvíjí IPVZ vedle těchto kurzů ještě nějaké další aktivity směrem k ukrajinským zdravotníkům?
Jedna z našich kateder, Škola veřejného zdravotnictví IPVZ, připravila pro všechny zájemce sérii bezplatných webcastů postupně zveřejňovaných na webových stránkách IPVZ. Jednotlivá videa prezentují základní informace například o platné legislativě, fungování zdravotnického systému nebo poskytování zdravotní péče v České republice. Webcasty jsou vedeny odborníky v českém jazyce a doplněny ukrajinskými titulky. Ke každému webcastu je k dispozici zároveň prezentace, slovník a další výukové materiály.
Také je třeba dodat, že IPVZ současně pořádá aprobační zkoušky, jež musí složit každý lékař, zubní lékař nebo farmaceut, který získal vzdělání mimo Evropskou unii a chce vykonávat své povolání na území ČR nebo v některém z členských států EU. V současnosti zkoušíme aprobandy, kteří vstoupili do systému ještě před ukrajinskou krizí. Zatím nemáme přímé signály, že by jich bylo výrazně více než v předchozích letech.
Mým hlavním cílem je zjednodušit administraci
Mohla byste blíže osvětlit okolnosti výměny na postu ředitele IPVZ? V čem se ministr Válek s Romanem Škulcem „nepotkal“ a co v tomto ohledu nabízíte Vy?
O tom, co vedlo k odvolání předchozího ředitele, spekulovat nemohu a ani nechci. Jednalo se o rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, navíc bych takové vyjádření považovala za nekolegiální. Ale je fakt, že řadu oblastí v chodu IPVZ samozřejmě zlepšit lze. Mým prvořadým cílem je zpřehlednit a zjednodušit administraci celého systému postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Součástí těchto plánů je i vytvoření jednotné administrativní platformy specializačního vzdělávání a úzká spolupráce s lékařskými fakultami.
Můžete být konkrétnější? S čím byste ráda jednou funkci ředitelky IPVZ opouštěla?
Už jsem zmiňovala, že mým prvořadým cílem je sjednocení přístupu k postgraduálnímu vzdělávání. K tomu velmi napomůže ustanovení vědecké rady složené ze zástupců všech vzdělávacích institucí, přičemž zmínění zástupci zároveň budou přímými garanty vzdělávacích standardů. Dalším klíčovým bodem, na němž jsme již s ministerstvem spolupracovat začali, je vytvoření zcela nového informačního systému, v němž budou všichni jeho účastníci navzájem propojeni, takže dojde k významnému snížení administrativní zátěže lékařských fakult i IPVZ. Definitivním výsledkem naší koncepce by tedy mělo být celkově větší a lepší soustředění se na vzdělávání samotné.
Zmiňujete vznik vědecké rady. Co konkrétně by měla dělat, jaké by měla mít složení? Jakým způsobem se má stát oním „garantem kvality a homogenity“?
Bude se jednat o vědeckou radu IPVZ, v níž by měli být kromě Institutu zastoupeny jak lékařské a nelékařské fakulty, tak ČLS JEP, Česká lékařská komora a další. V tuto chvíli jednáme o jejím ustavení. Program vědeckých rad řídí obecně její předseda. Hlavním úkolem by měla být snaha o sjednocení kvalitativních kritérií jak vzdělávacích akcí, tak jednotlivých pedagogických pracovišť. Náplň činnosti bude ukotvena v jejím statutu.
V září budeme mít výsledky analýzy potřeb postgraduálního vzdělávání
Ve svém nálezu z dubna 2020 konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), že je nevhodně nastaven systém administrace dotací na rezidenční místa, protože umožňuje chyby a netransparentní rozhodování o přidělení dotací a že chybí jasné vymezení povinností a kompetencí administrátora, kterým je IPVZ. Změnila se od té doby situace?
Přímou povinností IPVZ je zajištění celého administrativního procesu rezidenčních míst. Od přijetí žádosti o poskytnutí dotace na rezidenční místo přes ověření vzdělávacího plánu, předkládání a vyhodnocování průběžných i závěrečných zpráv až po agendu finančního vypořádání dotace. I zde usilujeme o plnou elektronizaci celé administrace.
NKÚ dále konstatoval, že je nutné dokončit transformaci, která byla zahájena v roce 2011 převedením teoretické části specializačního vzdělávání lékařů v základních oborech z IPVZ na univerzity (s výjimkou dospělých a dětských praktiků). Podle NKÚ tak IPVZ ztratil své klíčové postavení a jeho role v systému je otázkou. Kde Vy vidíte roli IPVZ v systému vzdělávání českých zdravotníků? A jak je v současnosti nastavena spolupráce s univerzitami?
IPVZ odpovídá v současnosti zejména za specializační vzdělávání v nástavbových oborech. A to nejen ve všeobecném praktickém lékařství a praktickém lékařství pro děti a dorost, ale i ve veřejném zdravotnictví. Jak už jsem říkala, do budoucna bychom rádi vytvořili jednotnou administrativní platformu pro kompletní postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví. Přičemž dalším z našich vytýčených cílů je rovněž spuštění vzdělávacího programu ve veřejném zdravotnictví, jehož absolventi by měli nikoliv pouze manažerské a ekonomické dovednosti, ale zároveň by ovládali i určité legislativní znalosti, včetně hlubších znalostí systému zdravotního pojištění. Věříme, že tento typ vzdělávání mimo jiné povede k mnohem efektivnímu využívání finančních prostředků ve zdravotnictví.
Spolupráci s lékařskými fakultami chceme rozvíjet v maximální možné míře. A zmíněná vědecká rada IPVZ, složena nejen ze zástupců lékařských fakult, ale i z ostatních vzdělavatelů, by byla nezpochybnitelným garantem kvality a homogenity postgraduálního vzdělávání.
NKÚ také označil za zbytečné provozovat pražský hotel ILF za účelem ubytování mimopražských účastníků postgraduálního vzdělávání. Ti využívají ubytovací kapacity hotelu podle něj zhruba z deseti procent. Potřebuje IPVZ hotel ILF?
Faktem je, že hotel ILF je ubytovací zařízení takzvaně konferenční. Takže jeho nespornou výhodou je kompletní servis na jednom místě pro jakékoliv akce vzdělávacího nebo společenského charakteru. Poskytuje konferenční prostory, nahrávací studio, oddělení lékařských informací s interaktivním pracovištěm v podobě anatomického stolu, což je moderní výukové zařízení, studijní oddělení, stravování… Zmiňovaná zpráva NKÚ pochází již z roku 2019, ovšem situace se od té doby stále vyvíjí. Samozřejmě covidové období, které mnohé vzdělávací akce nutně přesunulo do on-line prostoru, neprospělo žádnému hotelovému zařízení. Přesto momentálně máme hotel plně obsazen. A z větší části tvoří jeho klientelu právě zdravotníci.
Po zveřejnění auditu NKÚ uvedlo ministerstvo, že zadá zpracování hloubkové analýzy, která by měla vyhodnotit fungování systému a rozebrat zapojení jednotlivých organizací. Vznikla tato analýza? Pokud ano, jaké jsou její závěry?
Analýzu potřeb postgraduálního vzdělávání pro lékaře i nelékařské profese zpracovává pracovní skupina ministerstva zdravotnictví. Předpokládaný termín informačních výstupů by měl být 30. září 2022.
Chceme zavést propracovanější evaluaci kurzů
Z terénu zaznívají stížnosti na kolísavou a nejednotnou kvalitu kurzů ve specializačním vzdělávání a také na vysokou cenu. Jak jsou vůbec připravovány vzdělávací akce, jak jsou vybírání lektoři? Jak jsou nastavovány ceny kurzů?
Máme v plánu zavést přece jen propracovanější systém evaluace vzdělávacích akcí. Právě díky němu bychom měli vzápětí dostávat spolehlivé informace o tom, kde se otevírají prostory pro možná zlepšení. Přičemž samotné lektory si vybírají přímo vedoucí jednotlivých kateder a pedagogických pracovišť. Takže na určité části kateder vždy dochází nejen k mezigenerační obměně a aktualizaci kurzů, ale i k přizpůsobení novinkám v medicíně. Naše cenová politika pak vychází z nákladovosti daného kurzu. Zařazujeme i on-line výuku, přednášky streamujeme, IPVZ má vlastní youtube kanál, natáčíme webcasty a e-learningové kurzy.
Mezi vzdělávacími akcemi je zařazen i mimořádný seminář profesora Jiřího Berana „Inosine pranobex v léčbě virových infekcí a Covid-19 – co víme a co ještě ne“. Profesor Beran vedl práci, která vykazovala závažné metodologické, odborné i etické nedostatky (Inosine Pranobex Significantly Decreased the Case-Fatality Rate among PCR Positive Elderly with SARS-CoV-2 at Three Nursing Homes in the Czech Republic). Mimo jiné byla provedena bez schválení etické komise, chybělo zde schválení SÚKL s provedením prospektivní studie. Vzhledem k parametrům práce se jednalo o neintervenční poregistrační studii, nikoliv klinickou studii. Není zřejmé, jak byl ošetřen informovaný souhlas účastníků studie. Chybí zde zaslepení i kontrolní skupina s placebem (více zde a zde – pozn.red.). Přesto tuto práci profesor Beran opakovaně prezentoval jako důkaz o účinnosti přípravku isoprinosine při léčbě covidu-19. Vychází IPVZ při tvorbě a schválení kurzu z této práce nebo má k dispozici další podklady o účinnosti tohoto přípravku v této indikaci?
Podle velmi podrobné odborné anotace obsahu kurzu poskytnuté profesorem Beranem se jedná o systematický přehled všech renomovaných prací a studií publikovaných na dané téma, s jejichž výsledky budou účastníci kurzu seznámeni. Část prací se týká efektu tohoto přípravku na imunitní systém obecně a byla publikována ještě před pandemií SARS-CoV-2. Část prací pak vychází ze zkušeností s covidem-19.
Přípravek isoprinosine není schválen pro léčbu covidu-19 ze strany SÚKL, není uveden v odborných doporučení Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP pro léčbu covidu-19 jako prokázaná a bezpečná léčba. Není ani součástí mezinárodních guidelines pro léčbu covidu-19 ze strany WHO. Co se tedy lékaři v rámci zmiňovaného kurzu dozvědí a jak budou tyto informace v souladu s medicínou postavenou na důkazech?
IPVZ především poskytuje v rámci vzdělávání ucelené spektrum ověřených zdrojů. Z nich se až posléze odbornou diskuzí konstituují standardizované postupy.
Jak tomu mám rozumět? Takto by to šlo chápat, že odborné postupy se vytváří na základě toho, co se zdravotníci dozví na IPVZ.
Kurzy IPVZ v rámci celoživotního vzdělávání posluchače seznamují často s novinkami včetně systematických přehledů na dané téma. Výrok reflektuje fakt, že studium systematických review poskytuje východiska pro vedení odborné diskuze. A standardní postupy se formují právě z takové diskuze. Pokud nějaký kurz IPVZ vytvoří zázemí pro tento typ diskuze, budeme rádi. Nicméně měla jsem na mysli spíše popis obecně platné skutečnosti.
Ověřuje IPVZ odborné zdůvodnění a relevanci nabízených kurzů? Pokud ano, jak?
Výběr lektorů je v kompetenci vedoucích kateder. Ti schvalují náplň vzdělávací akce, která je obecně pod drobnohledem a pravidelně aktualizována. Provádíme také evaluaci kurzů a na rozvoji tohoto systému nadále pracujeme.
Požadavky na prokázání kvalifikační způsobilosti jsou adekvátní
V souvislosti s ukrajinskými zdravotníky se rozvířila diskuse o délce a obsahu přípravy na aprobační zkoušku a její provádění. Objevují se hlasy volající po zkrácení přípravy (především co se týče délky povinné praxe) nebo snížení objemu požadovaných znalostí, zvláště u lékařů, kteří mají již určitou specializaci a je zřejmé, že jiným oborům se věnovat nebudou. Jaký je Váš názor, mělo by dojít k nějakým úpravám?
IPVZ jako organizace přímo řízená ministerstvem zdravotnictví má především za úkol vykonávat preaprobační vzdělávání zahraničních lékařů a aprobační zkoušky. Zejména klade důraz na to, aby tento proces umožnil vstup do systému českého zdravotnictví kvalitně připraveným zahraničním kolegům s dobrou znalostí češtiny. Přičemž současné požadavky na prokázání kvalifikační způsobilosti se v tomto kontextu jeví jako adekvátní. A co se týče zdravotníků z Ukrajiny? Zatím je těžké spolehlivě odhadnout, kolik z nich se skutečně rozhodně v ČR zůstat a vykonávat zde své zdravotnické povolání.
Co očekáváte od současné vlády na poli vzdělávání zdravotníků s ohledem na její programové prohlášení? Jaké kroky byste uvítala?
S ministerstvem zdravotnictví nyní velmi úzce spolupracujeme především na vytvoření už zmíněného jednotného vzdělávacího informačního systému. Současně však rovněž společně připravujeme novou koncepci preaprobační přípravy. A také koncepci simulačního vzdělávání, ukotvení kompetencí nástavbových oborů a tak dále. Jak vidíte, společných úkolů je mnoho a za sebe věřím, že si i nadále budeme vycházet při jejich plnění vstříc.
Helena Sedláčková
