Čtvrtek, 7. července, 2022

UA pointy by se mohly dlouhodobě starat i o české děti, plánuje Válek

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

České zdravotnictví se musí vypořádat s přílivem téměř 350 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, z nichž 120 tisíc jsou děti. Právě péče o ně je dnes asi největším problémem, protože dětští praktici jsou věkovým průměrem nejstarší odborností vůbec a navíc jich není dostatek. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek proto provedl několik opatření, mezi něž patří zapojení pediatrů z nemocnic. Pediatrické UA pointy, které díky nim vznikly, by přitom mohly fungovat dlouhodobě a i pro české děti. Válek to řekl v dnešní Partii na CNN Prima News.

Ministr Válek poukazuje, že při přípravě českého zdravotnictví na příliv lidí z Ukrajiny se podařilo udělat opatření, která by měla péči o uprchlíky zajistit. „Pravidelně diskutujeme s odbornými společnostmi a Radou poskytovatelů kroky, které zavádíme, a ukazuje se, že byly dobře promyšlené a zavedené – ať už jsou to UA pointy pro dospělé či pro děti, nebo nyní posílení pediatrů, které má čtyři fáze, krátkodobé i dlouhodobé. Všechny tři pediatrické společnosti se shodly na tom, že to, co navrhujeme, je správná cesta,“ konstatuje Válek. Podle něj tak nehrozí, že by českým pacientům chyběly léky, vakcíny nebo péče.

Podle poslance a člena sněmovního zdravotnického výboru Jiřího Maška (ANO) ale zvládnutí skoro 350 tisíc lidí systém pocítí, a to například prodloužením čekacích či objednacích lhůt. Zároveň v pediatrii, kde byl problém už před válkou na Ukrajině, je zajištění péče velmi náročné. Během pár měsíců v ČR totiž přibylo 120 tisíc dětí z Ukrajiny, a to ve chvíli, kdy máme necelých 2000 dětských praktiků, z nichž velké části je přes 60 let. Ve finále to znamená 60 dětí na jednu ordinaci.

Vlastimil Válek proto už po nástupu do ministerského křesla přesunul všechna akreditovaná místa do odborností dětských a dospělých praktiků. Zároveň ředitel ÚZIS Ladislav Dušek zmapoval dostupnost, a právě na místech, kde je situace nejhorší, by akreditovaná místa měla být. Svou roli by navíc i v budoucnu měly mít UA pointy.

„Spojili jsme se s lůžkovými pediatry a zřídili pediatrické UA pointy. Chtěl bych přitom, abychom je v dlouhodobém horizontu využili i pro Čechy. Dohodli jsme se s odbornými společnostmi a pojišťovnou, že pokud to lůžková pediatrie zvládne, může otevřít ambulance, kde se děti budou moci registrovat. Domluvili jsme se také, že do systému pustíme specialisty. Například profesora Štěrbu zná každý jako dětského onkologa, ale z pohledu statistiky není pediatr. Takových jsou stovky, možná tisíce, a my bychom je rádi do systému dostali,“ vypočítává změny Válek.

Lékaři před atestací stráví u praktiků rok

Vypomoci praktikům by měla ještě jedna změna. Lékaři, kteří se připravují k atestaci, doposud měli povinnost být šest měsíců u praktických lékařů. Tato doba by se nyní měla prodloužit na dvojnásobek s tím, že všichni ředitelé přímo řízených organizací dostali od ministra nařízeno (ostatní požádal dopisem), aby to umožnili okamžitě.

„Na druhou stranu si uvědomme, že nám tu přibyl jeden populační ročník – to se jen tak zvládnout nedá. Chápu pana ministra, že nás v uvozovkách utěšuje, ale třeba situace dětských psychiatrů, která byla neudržitelná už dříve, se nezvládne. A teď přicházejí stigmatizované děti, které by je potřebovaly,“ reaguje Jiří Mašek.

V této souvislosti ministr Válek připomíná, že by měla vzniknout krátká nástavbová specializace pro většinu oborů zaměřená na psychologii. Cílem je, aby se mohli vzdělat i jiní specialisté a vznikla tak možnost rychlým způsobem si rozšířit kvalifikaci.

„Pak tady máme řadu specialistů, a je třeba diskutovat, zda jim neumožnit vstup do systému, například co se týče určité části praktických lékařů,“ dodává Válek.

-mk-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY