Náklady německých nemocnic v letošním roce vzrostou řádově o miliardy eur. Foto: Rawpixel

Německé nemocnice čelí kvůli inflaci nárůstu výdajů. Některým hrozí insolvence

Náklady německých nemocnic v letošním roce vzrostou řádově o miliardy eur. Jednak kvůli doznívajícím následkům koronavirové pandemie, jednak kvůli neustále se stupňující inflaci. Ta zdražuje nezbytné položky, bez nichž se kliniky neobejdou. Jedná se hlavně o energie, ale také zdravotnický materiál nebo léky. Před dopady inflace na finanční stabilitu varuje šéf Německé nemocniční společnosti Gerald Gaß v deníku Augsburger Allgemein.

Německé nemocnice budou v letošním roce čelit nárůstu nákladů v celkové výši kolem 1,45 miliardy eur (v přepočtu téměř 36 miliard korun). Pro deník Augsburger Allgemeine to uvedl generální ředitel Německé nemocniční společnosti (DKG – Deutsche Krankenhausgesellschaft) Gerald Gaß. „Situace na mnoha klinikách je skutečně dramatická,“ řekl.

Podle údajů DKG se v loňském roce nacházelo v červených číslech kolem 60 procent klinik. Jenže to bylo způsobeno dozvuky koronavirové pandemie, během níž docházelo k odsouvání operací, které snesly odklad. Vzhledem k tomu, že se jedná o „lukrativní“ zákroky, nemocnice tak přicházely o příjmy ze systému zdravotního pojištění.

Malým klinikám hrozí bankrot, varuje opozice

V současnosti německé kliniky čelí dopadům inflace, která už v Německu dosáhla téměř osmi procent, a která jim pro změnu zvedá nákladové položky. Jde zejména o dodatečné výdaje na energie, zdravotnický materiál, ale také léky nebo potraviny.

„Naším požadavkem na kompenzaci inflace je v roce 2022 přirážka dvě procenta ke všem účtům, jež nemocnice musí platit,“ uvedl Gerald Gaß. A dovolával se příslibu minulé vlády, podle níž by žádná nemocnice neměla mít ekonomické problémy v důsledku pandemie. Mezi tyto důsledky Gaß zjevně počítá i rostoucí náklady.

Před kritickou finanční situací německých nemocnic varují také opoziční poslanci CDU a CSU ve Spolkovém sněmu. „Současná masivní inflace se nedotýká jen našich peněženek, ale ohrožuje také existenci našich nemocnic,“ řekl deníku Deutsches Ärzteblatt zdravotní expert CSU Stephan Pilsinger. Podle něho dokonce hrozí, že se mnoho menších nemocnic ocitne v insolvenci, „pokud v krátké době nepodnikneme potřební politické kroky“.

Podle Pilsingera CDU a CSU chtějí ve Spolkovém sněmu předložit požadavek, aby spolková vláda zavedla nouzový program. Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) by měl „okamžitě nemocnicím ulevit zejména od enormně zvýšených nákladů na energie a zdravotnický materiál, aby je ochránil před potížemi s platbami“.

Peníze chybí celému systému

Jenže nemocnice nejsou jediná součást německého zdravotnického systému, která čelí problémům s dopady inflace. Zdá se, že nedostatek financí zasáhne celý systém zákonného zdravotního pojištění v Německu. Podle předběžných propočtů Institutu zdravotnické ekonomiky (IfG – Institut für Gesundheitsökonomik) bude systému letos chybět až 25 miliard eur (skoro 619 miliard korun).

Přitom původní odhadovaný schodek fondů zákonného zdravotního pojištění měl činit „jen“ 17 miliard eur (necelých 421 miliard korun). „Inflace zvyšuje výdaje v ordinacích a nemocnicích, zatímco vyhlídky pro pracovní trh v období podzimu jsou spíše špatné,“ cituje deník Deutsches Ärzteblatt Günthera Neubauera, šéfa Institutu. V dosavadních odhadech totiž nebyly zahrnuty možné dopady války na Ukrajině na německou ekonomiku i německý zdravotnický systém.

Neubauer upozornil, že pokud by měl být nově odhadovaný schodek kryt jen pomocí zvýšení příspěvků na zákonné zdravotní pojištění, pak by si nejlépe vydělávající Němci připlatili přes 537 eur ročně (asi 13 290 korun), lidé s průměrnou mzdou by pak do systému odvedli navíc asi 455 eur za rok (přibližně 11 260 korun).

Generální ředitel zdravotní pojišťovny DAK-Gesundheit Andreas Storm varoval před „přirážkovým tsunami“. Podle něho hrozí, že se bude muset zvyšovat právě dodatečná přirážka k základní sazbě zákonného zdravotního pojištění. Storm také vyzval spolkového ministra zdravotnictví Lauterbacha, aby nejpozději během prázdnin předložil zákon o stabilizaci systému zákonného zdravotního pojištění. Tedy ještě předtím, než zdravotní pojišťovny budou sestavovat své rozpočty. Ke stejné aktivitě Lauterbacha vyzývají také opoziční poslanci z řad CDU-CSU.

Petr Musil