Prezident České lékařské komory na konferenci Zdravotnického deníku.

Kubek: Ve zdravotnictví tiká personální bomba, pomoci může změna ve vzdělávání i oslovení zahraničních lékařů

Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka tiká ve zdravotnictví personální bomba, která už je těsně před vybuchnutím. Na vině jsou podmínky zdravotníků porušující zákoník práce, velký nedostatek lékařů v některých regionech, jejich stárnutí a nedostatečné nahrazování mladšími lékaři i špatné pojetí specializačního vzdělávání lékařů. Řešením může být změna v přístupu ke vzdělávání, ale i oslovení lékařů z východních zemí. Česká lékařská komora by ráda ve vzdělávání lékařů hrála mnohem aktivnější roli, ministerstvo zdravotnictví jí ale podle Kubka vzalo téměř všechny pravomoci. Kubek na druhém ročníku konference Zdravotnického deníku Personální management v nemocnicích připomněl i to, že odbor vzdělávání na svém ministerstvu kritizuje dokonce i ministr Válek. Mluvil i o zapojování lékařů a lékařek z Ukrajiny do české praxe a zmínil zbytečnost praxí, které musí absolvovat.

„Zajišťování péče v režimu 7/24 je možné jen díky soustavnému porušování zákoníku práce,“ kritizoval pracovní podmínky lékařů na konferenci Kubek. A pokračoval: „Nikoho by nenapadlo, aby řidič autobusu jel z Prahy do Splitu, tam si dal oběd a jel zase zpátky, nebo aby pilot letěl z Londýna do New Yorku a hned zpátky, ve zdravotnictví je takový přístup stále brán jako normální. A někteří starší kolegové se jím dokonce chlubí a považují ho za jakýsi projev hrdinství, přitom je to hazard s bezpečností jejich pacientů.“

Podle Kubka je ve zdravotnictví často porušována personální vyhláška a velká část zdravotnických zařízení nesplňuje ani minimální personální standardy, které ve vyhlášce jsou. „Česká lékařská komora to kontrolovat nemůže, protože nemá patřičnou kompetenci, a ministerstvo zdravotnictví ani ministerstvo práce a sociálních věcí to nekontrolují, protože se jim hodí, aby se na ten problém jen upozorňovalo.“ Představa, že by nemocnice jako zřizovatel tvrdě kontroloval například kraj, je podle Kubka naivní.

Panel na téma Nová evropská pravidla pro zaměstnávání cizinců a získávání kvalifikované pracovní síly z ciziny, posilování kapacit českého vzdělávacího systému ve zdravotnictví. Zleva náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic, ředitelka odboru azylové a migrační politiky Pavla Novotná, první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan, vydavatel Zdravotnického deníku a moderátor diskuze Ivo Hartmann, prezident České lékařské komory Milan Kubek, prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová a děkan 1. lékařské fakulty UK Martin Vokurka.

Palčivým problémem je podle prezidenta České lékařské komory stále více i nedostatek lékařů, pro pacienty, kteří shání pediatra nebo praktika, vzniká v některých regionech „zdravotní poušť“. „A to už vůbec nemluvím o ostudné situaci ve stomatologii, kde se ve 21. století se dělají dlouhé pořadníky a lidi nocují, aby se mohli přihlásit k zubaři, tak jako když chtějí kotlíkovou dotaci,“ kritizoval Kubek.

„Situace je opravdu zrůdná a personální bomba už je těsně před vybuchnutím, protože teď se Husákovy děti starají o početně slabší ročníky, ale až tito lékaři odejdou do důchodu a budou ve věku, kdy budou péči čerpat, tak jim jí děti z 90. let neposkytnou, protože v jejich generaci budeme mít lékařů polovinu,“ uvedl Kubek. A upozornil i na často opomíjený faktor – stárnutí lékařů. Například na to, že v praktickém lékařství pro děti se medián pohybuje nad 60 lety.

Diskuze v kuloárech. Vlevo prezident České lékařské komory Milan Kubek a ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev.

Specializační vzdělávání zvýhodňuje fakultní nemocnice

Cestou z dnešní špatné situace je podle Kubka je například zvýšení počtu studentů na lékařských fakultách. Hned ale dodává, že podle něj zásadní navýšení není reálně možné. „Zvýšení počtu studentů je skvělý plán, který jsme podporovali, na druhou stranu fakulty nejsou nafukovací a mají své personální i prostorové limity. A má-li mít výuka nějakou kvalitu, studentů se na fakulty o moc více než dnes prostě nedostane. Jako lékařská komora jsme začátkem letošního roku oslovili děkany lékařských fakult, abychom zjistili, jaké počty promujících studentů skutečně jsou. Porovnali jsme si je s registrem lékařské komory a zjistili jsme, že ročně v oboru všeobecné lékařství promuje zhruba 1700 studentů, 300 z nich jsou cizinci, kteří studovali v angličtině, a ti jsou naprosto ztraceni, a dalších 200 studentů, kteří studovali v češtině, se ztratí také, protože okamžitě odejdou do zahraničí. nebo nikdy nenastoupí jako lékaři. Takže ze 1700 máme najednou jen 1200 nových lékařů.“ Kubek upozornil i na to, že v češtině studuje také velké množství slovenských studentů, z nichž nemalá část odejde pracovat zpět do své domoviny.

Podle prezidenta České lékařské komory je nevyhnutelné, že čeští lékaři budou nadále odcházet za lepšími platovými podmínkami do zahraničí. A vzhledem k tomu, že z lékařských fakult více absolventů, kteří by zamířili v tuzemsku do praxe, také nelze očekávat, je i pro hledání jiných řešení. „Těsně před covidem jsme vedli s premiérem Babišem jednání o národním programu získávání lékařů ze zemí bývalého Sovětského svazu. Bavili jsme se tehdy o Ukrajině, Bělorusku a Rusku. Plán byl udělat si předvýběr zájemců na konzulátech v daných zemích, vybrat si ty perspektivní, dát jim státní stipendium a pobytové vízum, přivézt je do ČR, zajistit jim tady ubytování, dát jim peníze na přežití v začátcích a naučit je česky. Potom jim dát intenzivní medicínský kurz v češtině, aby rychle udělali aprobační zkoušky a rychle nastoupili. A už tehdy jsme navrhovali odbourání praxe, protože ta praxe je prostě podvod. Je to zneužívání lékařů jako levné pracovní síly,“ uvedl Kubek.

Konference se uskutečnila v krásných prostorách Richterovy vily v Praze.

Podle Kubka je zásadním problémem specializační vzdělávání lékařů, které je – proti jiným státům EU – zbytečně dlouhé, drahé pro studenty-lékaře a jeho velká část se odehrává ve velkých fakultních nemocnicích, protože to tak předepisují vzdělávací programy. „Velkým fakultním nemocnicím to pochopitelně vyhovuje, protože mají levnou pracovní sílu, devastuje to ale regionální nemocnice, protože pro ně je ten člověk na dlouhou dobu ztracen. Nedej bože když se osvědčí a šéf té fakultní nemocnice mu nabídne, aby tam zůstal,“ řekl prezident České lékařské komory. Uvedl také příklad Německa, kde bojovali za to, aby měli specializované vzdělávání lékařů alespoň na zemské úrovni. „A my, když jsme velcí jako Bavorsko, jsme si ho rozbili tak, že ho máme v několika různých režimech a každá škola trochu jinak,“ uvedl Kubek.

Česká lékařská komora dnes organizuje jen celoživotní vzdělávání, ale podle Kubka by ráda ve vzdělávání lékařů hrála mnohem aktivnější roli. „Ale abychom ji hrát mohli, tak bychom v této oblasti potřebovali aspoň nějaké kompetence a ty nám ministerstvo zdravotnictví všechny vzalo,“ řekl Kubek. A dodal: „Jenom bych připomněl, že na našem sjezdu pan ministr Válek v návalu upřímnosti prohlásil, že odbor vzdělávání je jedním z nejhorších na ministerstvu zdravotnictví. A že je s jeho prací velmi nespokojen. Takže bych uvítal, kdyby tam zavedl pořádek.“

Usnadněme ukrajinským lékařkám nástup, ale kontrolujme jejich vzdělání

Prezident České lékařské komory mluvil i o lékařích přicházejících z Ukrajiny. „Pro nás jako komoru je naprosto irelevantní národnost lékaře, ale stěžejní je, kde člověk vystudoval. A platí, že všechny vysoké školy v rámci Evropské unie musí splňovat nějaké minimální standardy. Takže u toho, kdo vystudoval v Rotterdamu, se dá předpokládat, že studoval přibližně totéž jako kdyby vystudoval v Olomouci. Pokud ale člověk přichází ze třetí země – a je jedno jestli z USA nebo z Ukrajiny – pak to zajištěno není,“ upozornil Kubek. A dodal, že proto považuje nostrifikaci diplomů za nutnost: „Nechat ty lidi pracovat jako lékaře bez nostrifikace diplomu, je naprostý hazard. A vůbec nechápu, jak to ministerstvo může připustit.“ Důležité podle Kubka je i to, aby se zahraniční lékaři v ČR domluvili česky a dokázali to doložit.

Kuloární diskuze. Vpravo ředitel FN Bulovka Jan Kvaček, vlevo generální ředitel Nemocnic Pardubického kraje Tomáš Gottvald.

Před válkou na Ukrajině bylo v České lékařské komoře zapsáno 693 ukrajinských lékařů a lékařek, kteří všichni splnili dané podmínky. „Od pololetí roku 2018 komora nezapíše do registru nikoho, kdo podmínky neplní, protože ministerstvo zdravotnictví nám opakovaně nesplnilo slib, že nám bude hlásit, komu a kde povoluje praxi před aprobační zkouškou a kdo na to dohlíží. Nemáme informace od ministerstva, takže za to nemůžeme vzít zodpovědnost. A ty lidi prostě nezapíšeme,“ uvedl Kubek.

„Česká lékařská komora předložila ministerstvu zdravotnictví plán, jak celý proces urychlit a jak férově zaměstnat ukrajinské lékařky – ano, jsou to většinou ženy. Zaprvé intenzivní jazykový kurz se státním stipendiem. Zbavit je existenčních starostí, postarat se jim o děti a umožnit jim, aby každý den chodily na češtinu. Jsou to motivované chytré ženy, jazykově jsme si poměrně příbuzní a řada z nich se česky dříve už učila. Poté by měl následovat intenzivní kurz medicíny v češtině, aby se připravily na teoretické zkoušky,“ řekl Kubek. A zopakoval, že by podle něj měla být zrušena odborná praxe: „Není to nic jiného než čas, kdy jsou ti lidé zneužíváni jako laciná pracovní síla vypomáhající problémy ve zdravotnictví. A bere jim to čas na to, aby se reálně připravovali na zkoušky.“

Podle Kubka zaměstnáním lékařů a lékařek z Ukrajiny naše země rozhodně získá: „Je naivní myslet si, že se velká část uprchlíků vrátí. Řada z nich tu bude mít zájem zůstat, protože ten konflikt bude dlouhý, situace na Ukrajině se rychle rozhodně neznormalizuje.“

Jakub Němec

Foto: Radek Čepelák

Konference personální řízení nemocnic se konala za laskavé podpory OKbase – SW řešení pro digitalizaci HR procesů od společnosti OKsystem a.s..

Diskuze v kuloárech, ředitel rozvoje a inovací AKESO holding František Vlček.
Večerní neformální diskuze, zleva děkan 1. LF UK Martin Vokurka, ředitel Oblastní nemocnice Mladá Boleslav Ladislav Řípa, prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová.
Kuloární diskuze, generální ředitel OKsystem Vítězslav Ciml.