Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich na jednom z kulatých stolů ZD. Foto: Radek Čepelák

Místo růstu pojistného za nezdravý život chtějí pojišťovny možnost měnit smlouvy

Místo vyššího pojistného za nedostatečnou péči o zdraví navrhuje Svaz zdravotních pojišťoven (SZP) dát pojišťovnám možnost upravovat klientům smlouvy přirážkou, nebo je v opačném případě odměnit bonusovou péčí. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Svaz zdravotních pojišťoven (SZP). Reagoval tak na informaci Zdravotnického deníku, že ministerstvo financí zvažuje vyšší sazbu zdravotního pojištění pro lidi, kteří o své zdraví nepečují.

Lidé, kteří by po jeden rok nedostatečně pečovali o své zdraví nebo zdraví riskovali, by podle návrhu v následujícím roce měli mít o jeden procentní bod vyšší pojistné. To je v současné době 13,5 procenta vyměřovacího základu, tedy zdanitelných příjmů zaměstnance, třetina je stržena zaměstnanci, dvě třetiny platí zaměstnavatel.

„Jsme jistě připraveni do příprav se zapojit. Domníváme se zároveň, že přesně stanovit malusy či bonusy zákonem by bylo velice obtížné, protože má systém příliš mnoho proměnných,“ uvedl prezident SZP Ladislav Friedrich. Členy svazu je šest menších pojišťoven mimo VZP, které mají dohromady 4,2 milionu pojištěnců.

Místo stanovení slev a přirážek přímo zákonem pojišťovny navrhují spíš možnost měnit smlouvy přímo klientům. „Jako schůdnější cesta se jeví zákonné zmocnění pro zdravotní pojišťovny, aby mohly svým klientům nabídnout smluvní upřesnění podmínek čerpání zdravotní péče, například s roční frekvencí. Tam by mohla být určena jak přirážka k pojistnému za předem definované ‚prohřešky‘, tak nějaká bonusová, jinak nehrazená péče navíc coby odměna za dodržování pravidel,“ dodal. Umožnila by podle něj i reálnou konkurenci mezi pojišťovnami.

Jinak nehrazenou péči, třeba zubní hygienu nebo placená očkování, nabízejí zdravotní pojišťovny už nyní. Platí jim ho ze svých fondů prevence. Některými odměňují všechny klienty, jiné jsou určeny například dárcům krve nebo právě lidem, kteří v daném roce absolvovali například preventivní prohlídku u praktického lékaře nebo jedno ze screeningových vyšetření pro odhalení rakoviny.

Právě účast na screeninzích nebo preventivních prohlídkách by mohla podle vyjádření poradce ministra financí Martina Šamaje být jednou z podmínek pro nižší sazby pojistného podle připravovaného návrhu ministerstva financí. Řekl to v diskusi Zdravotního deníku na téma Akční plán politiky v oblasti závislostí. Nový systém by podle něj mohl přinášet zhruba šest miliard korun za rok, pokud by ve vyšší sazbě byla čtvrtina pojištěnců.

Návrh je podle něj postavený na dvou indikátorech, kterými je nedostatečné a nevhodné chování lidí. Nedostatečná péče o své zdraví by byla právě například vynechání preventivních prohlídek. „Objem vynaložených prostředků z veřejného zdravotního pojištění je u pacientů, kteří nechodí na preventivní prohlídky, vždy vyšší než u lidí, kteří pravidelné prohlídky absolvují,“ uvedl Šamaj. Za nevhodné chování by pak stát považoval například jízdu v autě bez zapnutých bezpečnostních pásů nebo na lyžích bez helmy.

-čtk-, -sed-