Odborníci se stavějí proti zrušení povinných vstupních pracovnělékařských prohlídek v nižších rizikových kategoriích, které plánuje ministerstvo zdravotnictví. Důsledkem podle nich bude, že vzroste počet lidí, kteří nebudou mít žádný kontakt se zdravotní péčí, o prevenci nemluvě. Zároveň lze očekávat, že vzroste počet nemocí z povolání, protože se bez vstupních prohlídek některé problémy přičtou na vrub zaměstnavateli.
Společnost pracovního lékařství ČLS JEP vydala negativní stanovisko k záměru ministerstva zdravotnictví na zrušení povinných vstupních pracovnělékařských prohlídek u méně rizikových profesí. Krok, který by měl proběhnout formou změny zákona, má navázat na novelizaci vyhlášky o pracovnělékařských službách, která platí od ledna. Ta převedla do režimu dobrovolnosti periodické prohlídky v nižších rizikových kategoriích, tedy celou první a část druhé rizikové kategorie.
„S ohledem na deklarovanou výzvu ministra zdravotnictví o spolupráci s odbornými lékařskými společnostmi, která má pomoci při řešení odborných medicínských problémů, zveřejňuje Společnost pracovního lékařství ČLS J. E. Purkyně stanovisko k záměru liberalizace vstupních pracovnělékařských prohlídek, které jsou považovány za nejvýznamnější součást primární prevence nemocí souvisejících s výkonem práce, a to i u prací zařazených do první a druhé kategorie,“ uvádí ve svém stanovisku odborná společnost, jejíž hlas ovšem při novelizaci výše zmíněné vyhlášky nebyl vyslyšen (psali jsme zde).
Podle odborné společnosti přitom bude mít zrušení povinných vstupních prohlídek v první a částečně v druhé rizikové kategorii několik důsledků. Prvním z nich je výrazný nárůst lidí v produktivním věku, kteří nebudou mít žádný kontakt se zdravotní péčí, a to ani preventivní.
„Povinnost vstupních prohlídek významně zvyšuje počet občanských preventivních prohlídek hrazených z veřejného zdravotního pojištění u registrujících praktických lékařů,“ poukazuje odborná společnost.
Řada zaměstnavatelů také podle ní kompletně zruší pracovnělékařské služby a jakékoliv zdravotní poradenství ve firmě. U některých méně odpovědných zaměstnavatelů tak může docházet k podceňování zdravotních rizik při práci a ke snížení zájmu řídit zdravotní rizika při práci.
„Reálně je nutno očekávat nárůst počtu nových nemocí z povolání. Bez vstupních prohlídek se bude předpokládat, že osoba při zařazení k práci byla způsobilá a veškerá poškození zdraví, která lze uznat za nemoci z povolání, budou přičítána k zodpovědnosti zaměstnavateli, potvrdí-li se podmínky práce vyžadované seznamem nemocí z povolání – i když ve skutečnosti daným poškozením zdraví trpěl pracovník již před zařazením k práci, pouze to nemohlo být zjištěno,“ upozorňují odborníci.
Vhodné zařazení chroniků či hendikepovaných může být problém
Nemoci, které představují kontraindikaci například k práci učitele, jež do nižších rizikových kategorií spadá, navíc mohou být uchazečem o zaměstnání skrývány.
„Zaměstnavatelé neušetří finanční prostředky přijetím pracovníka/pracovnice na zdravotně nevhodnou pozici, náklady na jeho/její propuštění podle zákona budou jistě převyšovat cenu prohlídky. Pokud bude pracovník/pracovnice přijat/a do zaměstnání bez jakéhokoliv zjištění jeho/jejího zdravotního stavu, bude pracovat bez možnosti přeřazení při zdravotních potížích, a při případném poškození zdraví prací buď odejde ze zaměstnání sám/sama proto, že už práci nezvládne, nebo bude pracovat až do splnění kritérií pro uznání nemoci z povolání, případně s ní spojenou invaliditou,“ uvádí odborná společnost.
Navíc je třeba připomenout, že do prací první a druhé rizikové kategorie jsou zařazovány také osoby se zdravotními hendikepy. Je pak otázka, jak vůbec budou zajištěna omezení z hendikepu vyplývající. Odstranění povinnosti vstupních pracovnělékařských prohlídek také povede zejména u druhé kategorie k nevhodnému zařazování alergiků, diabetiků, hypertoniků či astmatiků. Podle odborní společnosti navíc klesne záchyt asymptomatických stadií běžně se vyskytujících nemocí s tím, že pacienti přijdou již v závažnějším stavu, který si vyžádá vyšší náklady ze zdravotního pojištění.
„Ponechání odpovědnosti za své zdraví výhradně na konkrétním jedinci je jistě teoreticky chvályhodný cíl, ovšem s obecně známým přístupem populace k prevenci nemocí poněkud vzdálený. Ani myšlenka náhrady vstupní prohlídky čestným prohlášením o svém zdravotním stavu není praktickým řešením, neboť bude použita jako alibi bez jakéhokoliv právního významu. Odborná společnost považuje záměr zrušit povinnost vstupních pracovnělékařských prohlídek, byť u méně významných pracovních rizik, za neuvážený, nedůvodný, odborně i ekonomicky chybný a zaujímá k němu negativní stanovisko,“ podtrhávají odborníci.
V tuto chvíli není zcela jasné, jak bude zákonná úprava navržena – ve hře je i poslanecký pozměňovací návrh, při kterém neprobíhá připomínkové řízení. Zároveň není jasná ani bližší podoba úpravy, tedy zda se bude vyžadovat čestné prohlášení, na jehož základě bude předpokládána zdravotní způsobilost, a posuzována by případně mohla být jen nezpůsobilost.
„Pokud budou potíže, pošlou zaměstnance na mimořádnou prohlídku, kde ale nebudou žádné předchozí informace a stav může být těžší. Bude následovat návštěva různých specialistů a zaplatíme to všichni z veřejného zdravotního pojištění. Mohou se tak zahlcovat kliniky nemocí z povolání. Přibude také těch nejzávažnějších nemoci z povolání, případně i s invaliditou (nemoci pohybového ústrojí, protože lokální svalová zátěž byla z 30 faktorů odstraněna),“ upozornil ZD předseda Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP profesor Milan Tuček.
Mnozí zaměstnavatelé u periodických prohlídek zůstávají
A jaké jsou první zkušenosti s novelizovaným zněním vyhlášky o pracovnělékařských prohlídkách, které platí měsíc a půl? Dobrou zprávou je, že mnozí zaměstnavatelé zachovávají periodické pracovnělékařské prohlídky i nadále.
„Mnozí zaměstnavatelé aktuálně zvažují zachování periodických prohlídek i pro skupiny zaměstnanců, kterým byly zrušeny, a to jako benefit péče o zdraví,“ uvedl v tiskové zprávě ředitel Polikliniky IPP Adam Zaydlar. I u méně rizikových povolání přitom zaměstnavatele mnohdy přesvědčí k provádění prohlídek nebo auditů pracovišť fakt, že administrativní pracovníci mohou být například vystaveni nepříznivým podmínkám pracovního prostředí kvůli nevhodné ergonomii pracovního místa, špatnému osvětlení či mikroklimatickým podmínkám – čemuž je možné prostřednictvím doporučení zabránit.
Podle zkušeností Polikliniky IPP ovšem novelizace vyhlášky přinesla zmatky, protože se někteří zaměstnavatelé mylně domnívali, že zrušeny byly i vstupní prohlídky. „První měsíc tohoto roku se v našem případě nesl ve znamení častého vysvětlovaní a upřesňování toho, co novela přinesla. Vzhledem k množství často nepřesných informací, které proběhly médii, a to i ze strany ministerstva zdravotnictví, si část zaměstnavatelů myslí, že v oblasti pracovnělékařských služeb nemají již žádné povinnosti, případně že došlo ke zrušení i vstupních prohlídek. Proto vše uvádíme na pravou míru, zejména klademe důraz na povinnost provádění vstupních prohlídek u všech kategorií,“ poukázala vedoucí obchodu a dohledů pracovišť úseku pracovnělékařských služeb Polikliniky IPP Petra Prášilová.
Milan Tuček na problém, že by zaměstnavatelé mylně považovali za zrušené také povinné vstupní prohlídky, příliš nenaráží, i odborná společnost však podle něj čelí řadě dotazů, a to i od samotných lékařů. Proto také pořádá osvětu formou seminářů, kde problematiku ozřejmuje.
„U periodických prohlídek je nyní potřeba daleko detailnější znalost 30 profesních rizik v druhé rizikové kategorii, kde povinnost zůstala, a to personalisté bez bezpečnostních techniků a lékařů těžko zvládnou. Například asfaltér v kategorii dva povinnost má, ale musí mu uvést práci s polycyklickými aromatickými uhlovodíky (položka 17), které jsou karcinogenní,“ dodává profesor Tuček.
Michaela Koubová
