Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče jednal v posledních dnech s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem i ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. Hlavními tématy bylo odměňování ve zdravotnictví a sociálních službách. I když v obou sektorech došlo k navýšení prostředků a byl prostor pro růst odměn, nezvedly se tabulkové tarify a řada zařízení tak ve výsledku k navyšování nepřistoupila. Ve zdravotnictví se jedná zejména o psychiatrické nemocnice, v sociálních službách je problém obecně.
Odboráři v čele s Dagmar Žitníkovou a Martinem Engelem se s vedením ministerstva zdravotnictví sešli v pátek 21. dubna. Na prvním místě opět řešili navýšení platů ve zdravotnických zařízeních, která zřizuje ministerstvo (o předchozím jednání jsme psali zde). Ani přes doporučení ministra totiž část zaměstnanců zatím zvýšené platy v mimotarifních složkách nemá. Jedná se o pracovníky ve většině psychiatrických nemocnic. I tentokrát přitom ministr Válek přislíbil řešení s tím, že k dohodám musí dojít.
„Na základě letošních negativních zkušeností odbory požadují, aby v příštím roce došlo k úpravě platů prostřednictvím zvýšení tarifů. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v březnu 16,4 procenta. Ministerstvo zdravotnictví mělo možnost si na vlastních zařízeních ověřit, že bez vstupu zřizovatele k navýšení platů nedochází a letošní vyjednávání nás všechny zatěžuje dodnes,“ poukazuje předsedkyně zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková.
Zda ale budou mít pro příští rok zdravotníci platové tarify navýšeny, zůstává ve hvězdách. Vlastimil Válek totiž trvá na tom, že s návrhem odborů bude souhlasit tehdy, pokud se budou zvyšovat tarify ve veřejných službách obecně. V případě, že k plošnému zvýšení tarifů nedojde, ale speciálně pro zdravotnictví navýšení tarifů požadovat nebude. Odbory proto chtějí požádat o jednání i premiéra Petra Fialu. Podle Válka by každopádně příští rok měly být na zvýšení platů a mezd zajištěny finanční prostředky prostřednictvím úhradové vyhlášky, kde by byla část financí za úhrady zdravotní péče navázána na platy a mzdy.
Dagmar Žitníková mimo to připomněla, že je nutné při příští novele katalogu prací dořešit zdravotníky, na které se zapomnělo. K navýšení platových tříd proporcionálně nedošlo u sanitářů a ošetřovatelek, a ministr Válek chce řešit také farmakologické asistenty.
Vedle odměňování projednávaly odbory s vedením ministerstva zdravotnictví také signální kódy pro zdravotnickou záchranku, reformu psychiatrické péče či změny v hygienické službě.
S MPSV se o platech bude dále jednat
Tento týden v úterý se navíc odbory sešly s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. I zde byly hlavním tématem mzdy a platy.
„Odborový svaz jednání vyvolal na základě informací od našich členů, ale i dalších zaměstnanců v sociálních službách, kteří si stěžují, že v sociálních službách nedošlo v letošním roce k navýšení platových tarifů, ale ani mimotarifních složek platů. Situace v sociálních službách je složitá, zvyšuje se fluktuace zaměstnanců a s tím spojený nedostatek kvalitního personálu. Zvyšují se dlouhodobé pracovní neschopnosti u zaměstnanců v přímé péči a roste v této návaznosti přesčasová práce zbývajících zaměstnanců,“ uvádí místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jana Hnyková.
I v sociálních službách tak dle odborů nastává problém, že ve chvíli, kdy se nenavýší tarify, k nárůstu odměn přes zvýšení financí nedojde. Letos má přitom do sociálních služeb jít o 6,1 miliardy navíc.
„Ministr se ohradil proti dalšímu navyšování platových tabulek, protože zaměstnavatelé volali po možnosti vyššího odměňování v mimotarifních složkách. Kraje finanční prostředky ze státního rozpočtu dostaly a měly je alokovat do jednotlivých sociálních služeb. Dle zjištění ministra Jurečky k navýšení došlo nebo dochází. Na závěr této části jednání jsme navrhly, abychom si svá tvrzení ověřili a nejednali jsme na základě domněnek, ale dat. Požádaly jsme MPSV, aby zajistilo data k odměňování zaměstnanců v sociálních službách za I. kvartál letošního roku, a poté bychom se opět sešli a znovu projednali další možný postup. MPSV s návrhem souhlasilo,“ doplňuje Hnyková.
Vedle toho se na úterním jednání řešila novela zákona o sociálních službách. Odbory, stejně jako zaměstnavatelé, odmítají zavedení minimálního personálního standardu do novely, která je nyní v připomínkovém řízení. Důvodem jsou obavy, že se z minima stane optimum a kvalita péče se tak může snížit. MPSV navíc pracuje i na další novele zákona o sociálních službách, která má ošetřit sociálně-zdravotní pomezí, a z níž odboráři (a terén obecně) také nejsou nadšeni (více zde).
-mk-
