Transfuzní přípravky by v Česku měly být do budoucna bezpečnější. Díky novelizaci vyhlášky o krvi, kterou nyní připravuje ministerstvo zdravotnictví, budou laboratorní vyšetření dárců krve rozšířena o tzv. NAT testování čili testování nukleových kyselin hepatitidy B, C a HIV plus vyšetření anti-HBc protilátek. Toto testování je v Evropě standardem a čeští odborníci po něm již nějakou dobu volají.
„Jedná se o novelu vyhlášky, která je předkládána v souvislosti s doporučením Národní transfuzní komise MZ rozšířit algoritmus testování dárců krve a jejích složek o NAT (Nucleic acid testing) vyšetření hepatitidy B, C a HIV, tedy vyšetření zjišťující přímo přítomnost nukleové kyseliny daného viru a dále vyšetření anti-HBc protilátek (vyšetření protilátek proti korovému antigenu virové hepatitidy B) ve frekvenci 1x za život,“ stojí v předkládací zprávě.
Jde přitom o změnu, kterou chtěli odborníci zavést už nějakou dobu. Doposud totiž bylo v Česku při laboratorním vyšetření dárců krve povinné jen evropské minimum, tedy protilátkové testy na virovou hepatitidu B, C, HIV a syfilis.
„Velká rezerva protilátkového screeningu dárců krve je, že existuje imunologické okno, kdy sérologicky negativní pacient může být infekční. Zejména u hepatitidy C je imunologické diagnostické okno až půl roku. Přenos HIV krevní transfúzí zatím v ČR nebyl zaznamenán, u hepatitidy B a C jsou každý rok zaznamenány dva až tři přenosy,“ vysvětlil před rokem na kulatém stole ZD, který se problematice věnoval, Miloš Bohoněk ze Společnosti pro transfuzní lékařství ČLS JEP.
Vyšší citlivost NAT vyšetření umožňuje zkrácení diagnostického okna, vyšetření anti-HBc protilátek je pak zaměřeno na průkaz skryté hepatitidy B. „Mimo jiné se jedná o sjednocení standardu testování v rámci EU zejména v situaci, kdy především v zemích západní Evropy je takové testování standardem a současně bude přínosem zvýšení bezpečnosti pacientů, kteří jsou příjemci transfuzních přípravků, neboť testováním se předchází šíření např. viru HIV. Léčba pacienta s HIV stojí průměrně dle dat zdravotních pojišťoven 280 000,- ročně, pacientů s hepatitidou typu B nebo C pak průměrně 30 000,- Kč ročně. S ohledem na rostoucí výskyt uvedených virů v populaci je žádoucí vyvinout maximální úsilí při prevenci, a to včetně vyšší citlivosti testování. Každý „zachycený“ případ „ušetří“ systému veřejného zdravotního pojištění náklady na léčbu případných nakažených pacientů,“ konstatuje důvodová zpráva.
Změna si ovšem vyžádá náklady. Dopad na veřejné rozpočty se při navržené citlivosti podle aktuálních cen na trhu v České republice odhaduje mezi 110 a 135 miliony Kč ročně při celkovém počtu půl milionu vyšetřených odběrů. Tyto náklady by měli nést poskytovatelé zdravotních služeb v oblasti transfuzní medicíny a zdravotní pojišťovny. Právě náklady jsou také důvodem, proč návrh rozporuje Unie zaměstnavatelských svazů, která na své připomínce trvá i po vysvětlení v rámci meziresortního připomínkového řízení.
Návrh vyhlášky nyní čeká na projednání pracovních komisí legislativní rady vlády. Platit by měl od července, kvůli zajištění dostatečných kapacit pro testování a nastavení procesů u provozovatelů zdravotních služeb se ovšem předpokládá odložení účinnosti o jeden rok.
-mk-
