Naprostá většina Němců je přesvědčena, že je zapotřebí provést zásadní změny ve zdravotnickém systému. Pokud by nebyly provedeny žádné reformy, v příštích deseti letech by se kvalita a dostupnost německého zdravotnictví dramaticky zhoršily. To si myslí tři ze čtyř dotázaných. Vyplývá to z aktuálního průzkumu nadační organizace Bertelsmann Stiftung, který má Zdravotnický deník k dispozici.
Devět z deseti Němců (konkrétně 91 procent) je přesvědčeno, že je nutné provést zásadní změny ve zdravotnickém systému. Pokud by k žádným reformním opatřením nedošlo, pak by se podle tří čtvrtin (77 procent) dotázaných německá zdravotní péče během příští dekády zhoršila a zároveň by se snížila její dostupnost. To jsou klíčové závěry aktuálního průzkumu Health Transformation Hub provedeného organizací Bertelsmann Stiftung.
Velká většina Němců (88 procent) je pro, aby politici zvýšili objem investic směřujících do zdravotnictví. Za nejdůležitější jsou pak v této oblasti považovány výdaje na vzdělání a zabezpečení zdravotní péče pro stárnoucí německou populaci.
Slučování nemocnic pouze tehdy, když se zlepší péče
Německé obyvatelstvo je také většinově otevřené konceptům moderních struktur při zajištění zdravotní péče. Jasná většina respondentů se vyslovila pro zachování menších nemocnic ve venkovských oblastech, což jde ale do jisté míry proti plánům spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha (SPD) obsaženým v jím předkládané reformě struktury a financování nemocniční sítě.
Téměř 70 procent dotázaných pak uvedlo, že za nejdůležitější považuje, aby v nejbližším okolí byl zachován dostatek ordinací praktických lékařů. Toho si dokonce cení více než blízkosti nemocnice – blízká nemocnice by pro ně nebyla nezbytně nutná.
Až 80 procent respondentů souhlasí s tím, že by se dvě malé nemocnice mohly sloučit do jedné větší kliniky. Ovšem za předpokladu, že by se tím zlepšila kvalita poskytované zdravotní péče. V takovém případě by 87 procent dotázaných akceptovalo delší cestování za účelem ošetření na specializované klinice nebo v ordinaci specializovaného lékaře.
Většina Němců pociťuje zhoršení zdravotnictví v poslední dekádě
Německé obyvatelstvo také vidí, kde existuje prostor pro zlepšení. „Tři čtvrtiny dotázaných jsou přesvědčeny, že vzájemná animozita aktérů zdravotnického systému je jedním z důvodů zdržování reforem ve zdravotnictví,“ uvedla Brigitte Mohnová, generální ředitelka Bertelsmann Stiftung.
Podle ní výsledky průzkumu jasně ukazují, že si lidé přejí, aby každá ze zúčastněných stran usilovněji hledala řešení a shodu s ostatními než odmítání změn. „Existuje velký potenciál pro vytvoření systému zdravotní péče, který staví pacienta na první místo. Pokud vyrazíme společně, můžeme dosáhnout velkého pokroku,“ dodala Mohnová.
Z průzkumu ale také vyplývá, že se Němci nedívají s příliš velkým uspokojením na to, jak se za posledních deset let zdravotnický systém v Německu změnil. Jen 14 procent dotázaných uvedlo, že se zdravotnictví zlepšilo, čtvrtina považuje současný zdravotnický systém za stejný jako před deseti lety, 55 procent respondentů je pak přesvědčeno, že se zdravotnictví v Německu posunulo k horšímu, a zbytek neví.
Tři velké změny najednou
Spolková vláda mezitím chystá hned několik změn v systému zdravotní, ale i sociální péče. Tou největší je chystaná reforma nemocniční sítě, v jejímž rámci by mělo dojít jednak ke snížení počtu nemocnic, jejich jasné hierarchizaci podle typu poskytované péče, omezení lůžkových kapacit nebo investování do nižší energetické náročnosti s ohledem na naplňování dekarbonizačních cílů.
Spolkový ministr zdravotnictví také počítá s opatřeními, která povedou ke zlepšení finanční udržitelnosti systému zákonného zdravotního pojištění. Stát by už neměl ze spolkového rozpočtu sanovat schodky systému GKV, ale místo toho bude v příštím roce opět navyšována dodatečná sazba zákonného zdravotního pojištění.
V neposlední řadě už od července vstoupí v platnost změny ve financování dlouhodobé péče. Jednak se zvýší sazba pojistného, z něhož se péče hradí, jednak se více zohlední rozdíly podle toho, zda lidé vychovali děti, nebo zda děti neměli.
Zdeňka Musilová
