Farmaceutický průmysl se může těšit na úspěšná léta. Přinejmenším do roku 2030 se mu bude dařit skvěle. Velkým farmaceutickým firmám porostou tržby v průměru o čtyři procenta ročně, přičemž ty nejlepší se mohou těšit i na dvouciferné přírůstky prodejů každý rok. Celé odvětví potáhnou především tři firmy. Dvě z nich jsou evropské a pouze jediná má svůj původ ve Spojených státech, uvádí odborný portál Fiercepharma.com, který se odvolává na studii poradenské společnosti TD Cowen.
Mezi lety 2023 a 2030 se velké farmaceutické společnosti mohou těšit na každoroční růst tržeb v průměru o čtyři procenta. Jejich zisky na akcii se pak mají zvětšovat až sedmiprocentním tempem. Projekce, kterou vydala poradenská společnost TD Cowen, stojí na odhadu vývoje více než tuctu největších globálních farmaceutických společností.
Kdo by si však myslel, že lídry projektovaného boomu budou největší farmaceutické společnosti světa jako Johnson & Johnson, Pfizer nebo Novartis, by se mýlil. Zásadními tahouny farmaceutického průmyslu má být trojice firem, které bychom sice již mohli zařadit mezi takzvané big pharma společnosti, ale ještě před několika málo lety by některé z nich patřily spíše do rodiny firem středních.
Novo Nordisk a Eli Lilly tahouny sektoru
Podle poradenské a analytické společnosti TD Cowen bude farmaceutický průmysl stát na společnostech Novo Nordisk, Eli Lilly a AstraZeneca. Prvně jmenovaná je dánská farmaceutická firma, která se dlouhodobě soustředí na vývoj a výzkum léků pro léčbu diabetu. Podobné platí také o americké společnosti Eli Lilly. AstraZeneca je pak britská farmaceutická skupina, která se proslavila v době pandemie koronaviru tím, že patřila k prvním, jež na trh dodaly efektivní a bezpečnou vakcínu proti SARS-Cov-2.
Novo Nordisk a Eli Lilly se v posledních měsících dostávají do popředí zájmu hlavně díky svým přípravkům pro léčbu obezity, které byly tak trochu vedlejším produktem výzkumu nových léků na diabetes. Ukazuje se ale, že jejich produkty dokáží výrazně redukovat hmotnost lidí s nadváhou a obezitou, a mají tak potenciál stát se skutečnými „blockbustery“.
Sama poradenská společnost TD Cowen odhaduje, že Eli Lilly a Novo Nordisk se díky svým obezitologickým lékům mohou těšit na roční tempo růstu tržeb v průměru mezi 9 a 11 procenty, AstraZeneca by si měla připisovat průměrně 8procentní roční tempo růstu svých tržeb, což se bude adekvátně odrážet v nárůstu tržní hodnoty obou společností.
Jen pro zajímavost, tržní hodnota Novo Nordisk aktuálně dosahuje asi 312 miliard dolarů. Za posledních pět let se zvýšila o více než 370 procent. Eli Lilly je v obou těchto ukazatelích ještě mnohem dál. Její tržní hodnota přesahuje 530 miliard dolarů a za pět posledních let si připsala téměř 412 procent. Eli Lilly je již nyní hodnotnější než Johnson & Johnson, Novo Nordisk šlape J&J doslova na paty.
Postupná ztráta patentové ochrany
Další společnosti, které TD Cowen zahrnula do svého odhadu, by měly vykazovat roční růst tržeb ve výši 4 až 5 procent ročně. Jedná se o společnosti Roche, Sanofi, Pfizer a GlaxoSmithKline. Zbývající farmaceutické firmy mají pak za průměrným růstem tržeb zaostávat. Společnosti jako AbbVie, Takeda, Novartis nebo Bristol Myers Squibb mají dosahovat ročního tempa růstu tržeb v rozmezí jednoho až tří procent. Americký Merck (MSD) pak má jako jediný z rodiny big pharma firem vykázat průměrný roční pokles tržeb, a to v průměru o jedno procento ročně do konce této dekády.
Poradenská společnost TD Cowen zároveň upozorňuje, že skupina zkoumaných farmaceutických firem má momentálně v nějaké fázi výzkumu a vývoje téměř tisícovku léků či léčivých přípravků, které budou do konce této dekády postupně uvádět na trh. Analytici si rovněž všímají, že některé společnosti se až příliš spoléhají na tržby z poměrně úzkého okruhu svých výrobků, které navíc v horizontu pěti až sedmi let poztrácejí patentovou ochranu, a budou tak čelit tvrdé konkurenci z řad výrobců generických alternativ.
Zdeňka Musilová
