Rozporuplné ohlasy na návrh úhradové vyhlášky, o nichž Zdravotnický deník informoval v dřívějším vydání, potvrzují další segmenty. Zatímco lázně jsou s návrhem vesměs spokojeny, domácí péči nepotěšil. Laboratorní a radiodiagnostická péče pak upozorňuje na to, že návrh pokřivuje rovnováhu mezi jednotlivými odbornostmi v segmentu, protože přináší rozdílnou úroveň navýšení pro různé modality. Kombinace dvouciferné inflace a čtyřprocentního navýšení úhrad pro některé části segmentu přitom podle poskytovatelů může být smrtící.
„Návrh vyhlášky vidím ze strany ministerstva zdravotnictví jako navazující na naší dohodu s VZP. Strukturně se návrh neliší, nicméně MZ ČR se rozhodlo do dohod poskytovatelů s VZP zasáhnout a upravit navýšení na deklarovaných šest procent, což se zobrazuje i v návrhu pro náš laboratorní subsegment. V souvislosti se změnou jsme při komunikaci s MZ ČR narazili na diskrepance v hodnotách bodu pro jednotlivé odbornosti, které s sebou nese valorizace výkonů. Požádal jsem proto MZ ČR o úpravu této části vyhlášky tak, abychom si s sebou do budoucna nenesli pokřivení rovnoměrného přidání všem poskytovatelům v segmentu – již několik let se snažíme o rovnováhu i mezi jednotlivými odbornostmi, bylo by nešťastné tuto část pokřivit. Věřím, že korekce bude ze strany MZ ČR zapracována,“ uvádí zástupce segmentu laboratoří v dohodovacím řízení a místopředseda spolku privátních diagnostických laboratoří PRIVALAB David Hepnar.
Rozdílně se pak laboratoře a ministerstvo dívají na koeficient navýšení celkové úhrady, který se koriguje přes průměrnou úhradu na rodné číslo (PURO). O problematice segment s tvůrci vyhlášky diskutoval, zatím ovšem není jasné, s jakým výsledkem.
„Pozitivní je, že se nám daří dlouhodobě v segmentu udržovat rovné podmínky pro všechny poskytovatele napříč odbornostmi a jsme schopni reagovat na změny v nových výkonech včetně zavádění screeningů – v příštím roce to bude screening štítné žlázy u těhotných a screening karcinomu prostaty. Problémem je pro nás celková výše úhrady, neboť v nákladech se za poslední období výrazně odrazila inflace a s ní logicky tlak na všechny nákladové položky. Rozhodnutí o tom, jak bude segment financován, je v rukách MZ ČR. Věřím, že snahou bude udržet stav našeho zdravotnictví ve všech segmentech rovnoměrně tak, jak MZ ČR pro úhrady na rok 2024 deklarovalo,“ dodává David Hepnar.
Smrtící kombinace pro některé zobrazovací metody
Méně pozitivně vnímají návrh ambulantní radiologové, kteří spadají s laboratořemi do stejného segmentu a kterých se týkají výše zmíněné diskrepance v úhradách. Podle nich tak úhradová vyhláška v tomto znění zobrazovací komplement destabilizuje.
„Zobrazovací komplement je trošku popelkou ambulantní medicíny. Rentgen na poliklinice není tak atraktivní místo, přitom poliklinika – nebo nemocnice – bez něj prostě nefunguje. Dlouhodobě upozorňujeme na chybnou kalkulaci všech výkonů segmentu, kdy chybné nastavení indexu režijních nákladů u všech výkonů segmentu a indexu nositele výkonů u jejich velké části jej znevýhodňuje při jakýchkoliv významnějších ekonomických změnách. Jelikož náprava chybných kalkulací standardní cestou je opakovaně neprůchozí, je dohodovací řízení jediným místem, kde lze zajistit ekonomickou stabilitu oboru. Mechanismy plošného navyšování indexů režie a nositele výkonů jsou pro komplement vždy nevýhodné,“ popisuje předseda Grémia ambulantní radiologie Petr Máca.
Letos přitom radiologové v rámci dohodovacího řízení neargumentovali inflací a růstem nákladů, ale tím, že v pětiletém horizontu byl růst úhrad pro jejich obor nejnižší z relativně srovnatelných. Plátci i zástupci poskytovatelů všech modalit, tedy rentgenu, ultrasonografie, mamografie, denzitometrie a výpočetní tomografie i magnetické rezonance, navrhovali stejný přístup ke všem poskytovatelům, během přípravných kol dohodovacího řízení ale nebyl nalezen kompromis na úrovni navýšení. V úplném závěru řízení jediný ze šesti zástupců poskytovatelů – Asociace provozovatelů zdravotnických zařízení – navrhl kompromis pro dvě modality z celého segmentu, na nichž se shodl s VZP, celkově tak ale dohodovací řízení skončilo nedohodou.
„Návrh úhradové vyhlášky přiznává cca sedmiprocentní navýšení pro tyto dvě modality a přibližně čtyři procenta pro modality typu běžného rentgenu apod. Protože je to v rozporu s celým průběhem dohodovacího řízení, pokládáme to za nedopatření. Nižší úhrada se převážně týká výkonů, kde je v kalkulačních listech jiný než požadovaný nositel výkonů. Proto se domníváme, že jde o další opakování stejného problému jako v minulosti,“ poukazuje Petr Máca. „Zvýšené náklady, inflační tlaky a všechny ostatní problémy jsou v radiologii nejsilnější ze všech ambulantních oborů. Kombinace dvouciferné inflace a čtyřprocentního navýšení úhrad pro nejzranitelnější část segmentu je doslova smrtící kombinace,“ dodává.
Provozní problémy u malých poskytovatelů domácí péče
Na nezohledňování růstu nákladů si pak stěžují také zástupci domácí péče. „Návrh úhrady pro rok 2024 bohužel nezohledňuje kontinuální růst nákladů, kterému poskytovatelé čelí. Ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu úhradové vyhlášky uvádí, že navržená úhrada bude pro poskytovatele znamenat šestiprocentní meziroční nárůst úhrad. Takový meziroční nárůst úhrad je s ohledem na skutečný meziroční nárůst provozních nákladů poskytovatelů nedostatečný a zejména u malých poskytovatelů se reálně dají očekávat provozní problémy, které vždy vytvářejí tlak na kvalitu poskytované služby,“ poukazuje prezidentka Asociace domácí péče ČR Ludmila Kondelíková.
Úhradový vzorec pro výpočet limitu úhrady je podle ní navíc nastaven tak, že je velmi pravděpodobná úhradová regulace poskytovatelů, která neumožní ani ministerstvem avizovaný šestiprocentní nárůst úhrad.
„Ministerstvo úhradově podpořilo odbornosti, které dle jeho vyjádření poskytují zdravotní služby na zdravotně-sociálním pomezí, a to meziročním nárůstem úhrad na úrovni 16 procent. Poskytovatele domácí zdravotní péče, kteří jsou jedním z důležitých pilířů tohoto typu služeb, bohužel do této finanční podpory nezahrnulo. Ze všech výše uvedených důvodů navrhuje segment domácí zdravotní péče pro odbornosti 925 (tj. domácí péče, pozn. red.) úpravu úhradové vyhlášky pro rok 2024 spočívající v navýšení hodnoty bodu za dopravu i zdravotní služby se současným správným nastavením regulačních limitů tak, aby nedocházelo k nespravedlivému krácení úhrad za odvedenou práci. Jedině tak bude možné udržet ve smluvní síti zdravotních pojišťoven poskytovatele, kteří poskytují kvalitní ošetřovatelskou péči a pečují i o dlouhodobě a vážně nemocné pacienty v jejich domácím prostředí,“ dodává Kondelíková.
Místní poplatek za komplexní lázeňskou péči
Na návrh úhradové vyhlášky si oproti tomu nestěžují lázně. „Náš obor není s parametry vyhlášky nespokojen a oceňuje, že se její znění přiblížilo parciální dohodě s VZP. Inflační tlaky jsou veliké, ale chápeme, že inflaci nelze zastavit jinak než utahováním opasků,“ říká prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha.
Víc než v úhradách za komplexní lázeňskou péči z veřejného zdravotního pojištění ale poskytovatelé vidí problém jinde. „Trápí nás novela zákona o místních poplatcích, která podle našeho názoru protiústavně diskriminuje pacienty komplexní lázeňské péče, když od nich jako od jediných hospitalizovaných pacientů požaduje uhradit i místní poplatek,“ konstatuje Bláha.
Michaela Koubová
