Debaty o optimalizaci lůžkové péče a možném rušení některých nemocnic by se v příštím roce konečně mohly posunout do konkrétnější roviny, řekl na summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro zdravotní péči Jan Bodnár. Ve své přednášce také vyvrátil často prezentovaný názor, že lékařů a zdravotníků v tuzemsku ubývá, a nastínil možnost, že v budoucnu existuje možnost zavedení centrálních nákupů centrových léků v nemocnicích.
Zdravotní pojišťovny jsou zodpovědné za zajištění dostupnosti, kvality a bezpečnosti zdravotních služeb pro své klienty, odpovědností pojišťoven je ale i finanční udržitelnost systému, připomněl v úvodu své přednášky Bodnár. „Do budoucna se budeme nad finančními možnostmi systému muset zamyslet. S tématem problematické udržitelnosti v dlouhodobém horizontu se ve zdravotních pojišťovnách potýkáme a trochu s obavami sledujeme, co přinese budoucnost,“ poznamenal Bodnár.
Do hry v posledních letech vstupují pokročilé drahé technologie a mimořádně nákladná léčiva. „Sledujeme trendy, které do českého zdravotnictví přicházejí. Je bezesporu dobře, že máme možnost léčit moderními technologiemi, přístroji a léky, na druhé straně je ale potřeba mít na paměti, že tyto možnosti přináší poměrně značnou finanční zátěž,“ upozornil.
Mezi konkrétní priority zdravotních pojišťoven podle Bodnára patří centralizace péče – včetně péče specializované – a zvýšení její kvality a efektivity, další podpora rozvoji a kultivace CZ-DRG, rychlejší sbližování základních sazeb u stejných poskytovatelů za stejnou péči, rozvoj jednodenní péče, stabilizace urgentních příjmů nebo koordinace péče ambulantní, lůžkové, následné péče s hodnocením výsledku. „A takovým evergreenem zdravotnických debat je léková politika – jestli jako plátci umožňujeme dostatečnou penetraci systému z hlediska inovativních léků a jestli nejsme příliš konzervativní,“ poznamenal Bodnár. Podle něho je ale tuzemská rychlost vstupu nových léčivých přípravků v mezinárodním srovnání tak dobrá, že o nějaké přehnané konzervativnosti nemůže být ani řeč.
Náměstek ředitele VZP také nastínil, co by se dalo do budoucna udělat v oblasti centrové péče, v níž rozpočty zdravotních pojišťoven výrazně rostou. „S ministerstvem zdravotnictví jsme se dohodli, že budeme diskutovat možnost centrálních nákupů centrových léků v nemocnicích. Zatím nemáme ještě vytvořen konkrétní model, ale naše debaty se už blíží finále a věřím, že finální produkt bude uchopitelný a dobře použitelný jak pro nás plátce, tak pro naše pacienty,“ nastínil Bodnár.
Drastická opatření nečekejte
Náměstek ředitele VZP mluvil i o důležitosti optimalizace lůžkové péče. „Lůžková péče je tím zásadním, co v České republice systému zdravotnictví máme. Často se hovoří o tom, jestli lůžková péče soutěží s ambulantním segmentem, ale myslím, že to je trochu zbytečná debata, protože obě tyto základní složky mají v systému své místo,“ řekl Bodnár. „Pamatuji si, že už před 25 lety nezřídka zaznívalo, že je nemocnic v České republice hodně a že je síť akutní péče předimenzovaná. A kdybyste se mě před těmi 25 lety zeptali, jaká bude dnes situace, odpověděl bych, že nemocnic už bude nepochybně méně. Nemocnic ale o moc méně není. A důvody toho jsou politické, protože není jednoduché jakoukoli nemocnici rušit,“ popsal.
Připustil ale také, že by se to mohlo v dohledné době změnit. „Ve zdravotnictví pracujeme s cykly, které jsou ohraničeny rámcovými smlouvami. A zrovna tento a příští rok se ten cyklus bude uzavírat a my, zdravotní pojišťovny, budeme stát před úkolem, vytvořit nově síť nemocnic,“ uvedl Bodnár. V rámci toho by podle něj mělo být řečeno, existence kterých nemocnic – a s jakými lůžkovými kapacitami – dává smysl, a existence kterých smysl nedává. „To je téma, které budeme řešit na počátku příštího roku,“ řekl Bodnár a dodal, že VZP už kvůli tomu všechny tuzemské nemocnice oslovila.
V minulých letech se tyto debaty podle Bodnára nepovedlo ideálně uchopit, dnes je ale podle něj dobrý prostor nejen na jejich zahájení, ale i zdárné ukončení. „Nebylo by ale dobré, abychom příliš ‚tlačili na pilu‘, takže budou muset všechny debaty být uzavřeny v určité míře konsenzu, určitě nedojde k tomu, abychom jako pojišťovny přistupovali k nějakým drastickým opatřením, zvláště v těch lokalitách, kde je péče už v tuto chvíli hůře dostupná“ řekl Bodnár.
V debatách a diskusích o optimalizace ale podle Bodnára nepůjde jen o počet nemocnic a lůžek v nich, diskutovanými tématy by měly být také ideální počty specializovaných přístrojů, ideální počet a rozmístění zdravotnického personálu nebo optimální mzdová parita zdravotníků s ostatními stejně vzdělanými obory tuzemské ekonomiky.
Lékařů přibývá dost
Ve své přednášce Bodnár upozornil i důležitost debaty o personálních kapacitách ve zdravotnictví a prezentoval graf ukazující, jak kapacity v posledních letech poměrně výrazně rostou:
„Často od novinářů slýchám otázku, co uděláme s tím, že je málo lékařů a sester. Podle tohoto grafu bych měl odpovědět, že nic, protože se zdá, že je tempo nárůstu kapacit dostačující. Subjektivně ale samozřejmě můžeme vnímat, že některé zdravotnické profese jsou saturovány nedostatečně, třeba praktičtí lékaři pro děti a dorost a stomatologové. A v těchto problematických oblastech budeme muset terénu pomoci. Na druhou stranu ale vidíme, že nejen že obecně stoupají počty lékařů a zdravotnického personálu, ale stoupá i jejich ochota tuto profesi vykonávat,“ uvedl Bodnár.
Podle něj je hlavní příčinou toho, že potřebujeme stále více lékařů, přílišná fragmentace specializací současné medicíny. „To, co dříve odbavil jeden internista, na to nyní máme tři lékaře. Všechny odbornosti navíc dnes mají své subodbornosti,“ uzavřel Bodnár.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnosti Roche, AKESO, pojišťovně RBP, Zentiva, Satum, MSD, Novartis, VOZP, ALK, Medtronic, EUC a ZPMV.
