Rizikové faktory onkologických onemocnění se v české populaci za posledních třicet let příliš nezměnily. Stejně jako v roce 1990, i v roce 2019 obsadilo první příčku u Čechů kouření, kterému lze přičíst 64 procent všech úmrtí na karcinom plic a asi 13 procent všech úmrtí na kolorektální karcinom. Nádory na plicích jsou léčeny stále příliš pozdě, a to navzdory snahám lékařských a výzkumných specialistů situaci zlepšovat. Problematice se věnovali odborníci na 18. ročníku Czech Annual Cancer Research Meeting v Olomouci.
Rakovina plic patří v Česku k typům onemocnění s nejvyšší prevalencí, která v posledních letech významně roste zejména u žen. „Velkým problémem, se kterým se Česko potýká, je pozdní diagnostika onemocnění. 85 procent pacientů s rakovinou plic k nám přichází příliš pozdě na to, aby se vyléčili. Tito pacienti by skutečně mohli být zachráněni, kdyby přišli dostatečně brzy,“ upozornil na smutnou statistiku Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Co tedy udělat pro to, aby se situace zlepšila? Podle přednosty I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí 1. lékařské fakulty Univerzity Karlov a Všeobecné fakultní nemocnice Jiřího Votruby je potřeba zaměřit se na multidisciplinární týmy specialistů a lepší doporučené postupy pro lékaře. „I kdyby zítra všichni zázrakem přestali kouřit, dalších třicet let bychom stejně měli co dělat s nápravou našeho zdravotnického systému,“ apeloval Votruba na restrukturalizaci zdravotní péče.
Biomedicínské inovace a interdisciplinární přístup na konferenci vyzdvihl Jakub Hlávka z Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace na Masarykově Univerzitě. Odborná veřejnost podle něj dnes nedělá dost v oblasti komunikace se zástupci vlády, kteří tak nejsou schopni ve tvorbě zdravotní politiky a strategií s lékaři udržet krok.
Když strategie selhávají
Riziko rakoviny plic mohou snižovat také nové výrobky obsahující tabák a nikotin, tedy náhradní kuřácké varianty, jako jsou šňupací tabák, e-cigarety, zahřívaný tabák či vaporizéry. Na konferenci o tom hovořil zakladatel britského centra excelence Leaders in Oncology Care a dlouholetý primář onkologického oddělení Guy‘s and St Thomas‘ Hospital v Londýně Peter Harper. Pokud není možné cigarety ze společnosti zcela vymýtit a nefunguje ani regulace spotřební daně či odpuzující obrázky na balíčcích cigaret, princip snižování rizika, který v Česku dlouhodobě prosazuje národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, se podle Harpera jeví skutečně jako ta nejpřijatelnější cesta.
I když je bezpochyby nejlepší variantou s kouřením přestat úplně, pro většinu kuřáků je to až příliš těžký úkol. Alarmující je statistika, že 64 procent z nich stejně kouřit nepřestane, a to i přesto, že mají nádor na plicích. „Tito lidé jsou poznamenáni stigmatem a cítí se provinilí vůči sobě i svému okolí. A to nemluvím pouze o rodině dotyčného, ale také o zdravotnících. Většina lidí si zkrátka neuvědomuje, že se jedná o závislost,“ uvedl Harper.
Touhu po cigaretě způsobuje podle Harpera nikotin, který ovšem sám o sobě není karcinogenní. Nikotinové produkty určené k vapování jsou při omezování či úplném zanechání kouření efektivní. „Bavíme se o závislosti jako každé jiné a společnost to musí přijmout. Současné vládní strategie selhávají, snižování rizik je proto správná cesta,“ uzavřel svou přednášku Harper.
Nela Slivková
