Dobře nastavená komunikace mezi centry onkologické péče, kompatibilní informační systémy, zvyšování kompetencí nelékařského personálu a podpora pacientských organizací – takové jsou pilíře fungující onkologické péče podle výkonné ředitelky AKESO holding Martiny Kulštejnové. Mluvila o tom v jedné z panelových diskusí Evropské onkologické konference Zdravotnického deníku.
Za klíčovou považuje Martina Kulštejnová v onkologické péči dobře nastavenou komunikaci mezi Komplexními onkologickými centry (KOC) a Regionálními onkologickými centry (ROC). „Je velmi důležité, abychom si byli schopni rychle a efektivně vyměňovat informace týkající se pacientů a sdílet zdravotnickou dokumentaci. To znamená, že potřebujeme minimálně informační systémy, které spolu komunikují, jsou kompatibilní a bezpečně si vyměňují data. Zásadní je, abychom nemuseli pracně dohledávat jednotlivé výsledky, nebo je nějak shromažďovat v papírové podobě,“ uvedla Kulštejnová.
Zmíněné věci podle ní v tuzemském zdravotnictví příliš nefungují téměř nikde. „Mezi tím, než přijde pacient od praktického lékaře nebo specialisty k onkologické léčbě, navštíví spoustu lékařů a zařízení. A každé to zařízení může mít jiný informační systém a jiné standardy, což zvyšuje celkovou časovou náročnost. Myslím, že kdyby popsané věci fungovaly dobře, dostane se pacient k onkologické léčbě rychleji,“ popsala Kulštejnová.
Problémy s byrokracií i s prostory
V rámci samotné onkologické léčby je podle ní situace v zásadě stejná. „Týká se to i přenosu informací mezi jednotlivými centry. „Ve chvíli, kdy má každý rychlý přístup k pečlivě vedené zdravotnické dokumentaci, může být progrese léčby lépe a rychleji sledovaná a rychlejší může být i zaléčení pacienta,“ míní výkonná ředitelka AKESO holding.
Problém v komunikaci mezi lékaři i centry připustil v diskusi i ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda. „Ve 21. století stále třetinu práce strávím tím, že přepisuji výsledky CT, endoskopie a histologie – nedej bože, abych udělal chybu,“ řekl Svoboda. Ten pevně věří, že se podaří situaci v dohledné době zlepšit, v čemž pomohou i inspirativní příklady z jiných evropských zemí nebo cesty onkologického pacienta, které postupně vznikají. „V některých zemích funguje nadstavbový systém, který běží na pozadí všech nemocničních informačních systémů,“ uvedl jako jedno z možných řešení pro onkologii Svoboda.
Na další problém – s komunikací a informováním pacientů související – upozornila v diskusi také přednostka Onkologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Renata Soumarová. „Narážíme na prostorové kapacity. V pražských nemocnicích pracujeme v prostorách z 19. století. Nemáme se kam rozšiřovat, přitom nám ale velmi rychlým tempem přibývají počty pacientů v ambulancích – a to nejen v léčbě, ale i v rámci dispenzarizace. Přibývají také úkony, které se vztahují k onkologii, což pro nás celkově znamená boj s nedostatečnými prostory,“ uvedla Soumarová.
Posilování kompetencí sester jako cesta
Za důležitou pro rozvoj onkologické péče považuje Martina Kulštejnová také posilování kompetencí nelékařského personálu. „Role sestry nebo radiologické asistentky je důležitá. A je třeba si uvědomit, že lékařů je málo, což v dnešní době slyšíme dnes a denně,“ řekla Kulštejnová, podle níž je potřeba bavit se o tom, které kompetence lze přesunout na sestry. „Například ohledně zdravotnické dokumentace víme, že je to právě sestra, která organizuje spoustu vyšetření a zajišťuje, že bude pacientova zdravotnická dokumentace kompletní. Protože pokud nebude kompletní, zdravotní pojišťovny nebudou péči hradit,“ upozornila Kulštejnová.
Za velmi správný krok proto považuje zřízení nového specializačního vzdělávacího programu pro onkologické sestry, o kterém na Evropské onkologické konferenci hovořila předsedkyně onkologické sekce České asociace sester Darja Hrabánková Navrátilová a po jehož absolvování získá sestra řadu nových kompetencí. „Taková sestra-koordinátorka může na základě rozhodnutí indikační komise o strategii léčby a podepsání informovaného souhlasu lékařem a pacientem plánovat ambulantní návštěvy a hospitalizační péči, koordinovat a sestavovat strategický plán všech diagnostických vyšetření, zajišťovat léčebný plán včetně objednávání chemoterapie a provádět edukaci samotného pacienta i jeho blízkých,“ popsala Hrabánková Navrátilová. „A myslím, že o činnost sester-koordinátorek bude velký zájem. Pozoruji to i v tom, jak velké množství sester má zájem studium absolvovat,“ dodala v diskusi.
Za mimořádně důležitou pro pacienty považuje Kulštejnová také podporu pacientských organizací. „Spoustu informací totiž lékaři pacientům řeknou, ale oni je nevnímají, protože je onkologická diagnóza náročná a mnoha pacientům se zboří svět. Pacientské organizace pomáhají pacientům s mimořádně těžkou situací se vypořádat, vysvětlit jim některé složitější pojmy a v podstatě jim dodají pocit bezpečí,“ popsala pozitivní přínos pacientských organizací Kulštejnová.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnostem Novartis, Eli Lilly, MSD, AKESO holding, EUC a Tiscali Media. Generálním partnerem konference byla Všeobecná zdravotní pojišťovna.
