Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučuje vládě větší důraz na zdravotní prevenci, je potřeba do ní investovat více peněz. Zlepšení zdravotního stavu populace může podle ní přinést růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,7 procenta ročně, tedy zhruba 15 miliard korun na daních. Návrh dnes zveřejnil úřad vlády. NERV navrhuje 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky.
„Zdravotní stav obyvatel ČR je výrazně horší než v zemích západní Evropy, což má významný dopad na náklady zdravotnictví a sociální systém a dále zhoršuje dostupnost a produktivitu pracovní síly,“ píše se v materiálu s tím, že stárnutí populace situaci ještě zhoršuje, přitom je ale třeba posouvat věk odchodu do důchodu.
„Dosažitelné zlepšení zdravotního stavu je z více než dvou třetin realizovatelné v oblasti prevence, zbytek připadá na zlepšení dostupnosti léčby,“ uvádí. Během 20 let se podle autorů návrhu koruna investovaná do prevence vrátí jako 1,7 koruny.
Podle odborníka na efektivitu zdravotnictví Jakuba Hlávky je zásadní, do čeho se peníze investují. „Ne všechna ‚prevence‘ nebo ‚motivace‘ je nákladově efektivní,“ napsal v reakci na návrh na sociální síti X. Na odborné konferenci minulý týden v Praze uvedl, že Česko potřebuje nákladovou efektivitu jednotlivých prvků prevence měřit, fungovat by podle něj měla speciální agentura podobně jako například ve Švédsku. Dlouhodobě odmítá způsoby motivace ke zdravějšímu stylu formou „sbírání bodů“ nebo zpětného proplácení, protože motivují pouze už aktivní lidi.
Jako současné nedostatky českého zdravotnictví NERV uvádí kromě právě hodnocení nákladové efektivity prevence také nedostatečnou podporu zdravotní gramotnosti nebo podceňování významu osvěty a vzdělávání v oblasti zdraví. Velmi omezená je podle odborníků ekonomická motivace občanů ke zdravějšímu životnímu stylu. Kritizovali také nedostatečné zdanění zdraví poškozujících návykových látek včetně alkoholu, slazených nápojů a potravin s vysokým obsahem cukru.
„Navrhovaná opatření by měla sledovat především navýšení výdajů na prevenci v rámci stávajících zdravotnických rozpočtů, zajištění nákladové efektivity výdajů na prevenci, tlak na zapojení občanů na preventivních opatřeních, převedení nemocenského pojištění na zdravotní pojišťovny, zintenzivnění spolupráce zdravotních pojišťoven se zaměstnavateli na zlepšení zdravotního stavu zaměstnanců a úpravy systému spotřebního zdanění,“ uvedli.
Ekonomický efekt NERV odhaduje na 0,7 procenta HDP ročně, měl by být vyšší výběr daní a odvodů a nižší počet pracovních neschopností. Pozitivní dopad bude podle materiálu na produktivitu práce, kapacitu a efektivitu trhu práce a stabilizaci nabídky práce. „Prevence a včasná diagnóza snižuje náklady následné léčby a zvyšuje její úspěšnost,“ doplnil poradní orgán.
Důraz na prevenci deklaruje i ministerstvo zdravotnictví. Lepší léčitelnost časně diagnostikovaných nádorů je motivací i k zavádění dalších screeningů různých druhů rakoviny, kterých se Češi mohou účastnit. Zájem je různý, od zhruba 60 procent žen, které chodí na vyšetření k odhalení rakoviny prsu, po zhruba čtvrtinovou účast na screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku.
-čtk-
