Premiér Andrej Babiš už dříve avizoval, že by se implementace stravovací vyhlášky mohla odložit. Nyní to vypadá, že školy dostanou čas až do léta příštího roku.
Vláda chce odložit účinnost nové vyhlášky o školním stravování o další rok. Podle návrhu, který míří do Legislativní rady vlády, se prodlužuje přechodné období tak, aby školy měly více času na přípravu. Nově by měla pravidla začít naplno platit až od září 2027.
Důvodem je podle předkládací zprávy zejména nepřipravenost části škol na změny, které se týkají takzvaného spotřebního koše, tedy skladby jídelníčku. Praxe totiž podle ministerstva školství ukázala, že zavádění nových nutričních standardů naráží na řadu bariér, od nedostatku informací přes technické a organizační limity až po problémy s administrativou.
Stát chce hladký přechod
Prodloužení přechodného období má zajistit „hladký přechod na nové standardy školního stravování“ a zároveň minimalizovat negativní dopady v praxi. Školy tak získají čas nejen na úpravu jídelníčků, ale i na proškolení personálu, modernizaci vybavení či přizpůsobení dodavatelů.
K tématu:
- Boj o školní jídelny: Skončí moderní nutriční trendy v koši?
- Revoluce na talíři? Nová vyhláška rozdělila jídelny, experti ji hájí
- Školní jídelny nemohou nahradit výchovu v rodinách. Maďar ostře k reakcím na vyhlášku
Klíčovou roli má sehrát Státní zdravotní ústav (SZÚ), který připraví harmonogram zavádění změn. Ten má školám poskytnout konkrétní milníky a metodickou podporu. Součástí procesu bude i průběžné vyhodnocování dopadů, například sledování počtu strávníků nebo zpětné vazby od škol a zřizovatelů.
Co se konkrétně změní
Odklad přichází po měsících debat a sporů. Už v únoru premiér Andrej Babiš připustil, že se účinnost vyhlášky může posunout. „Hlavní kritérium je, kolik toho naše děti snědí. Jestli skutečně vyhláška odráží to, že děti nechají prázdný talíř,“ upozornil po jednání ministrů na hlavní dopady změn.
Vyhláška, za kterou stojí SZÚ, má zásadně proměnit složení školních jídelníčků – méně sladkých nápojů, méně masa, více ryb a luštěnin. Změnit se má i způsob, jak se jednotlivé složky započítávají do výživových norem. Dříve bylo například možné sladký džus či sirup započítat jako váhu ovoce a použitý kečup jako plnou dávku zeleniny.
Se změnami stravování souhlasí například Unie rodičů, Svaz měst a obcí a některá sdružení lékařů, například dětských či zubních. Jedna asociace jídelen je pro, druhá naopak proti navrženým změnám. Vadí také Potravinářské komoře nebo školským odborům, vyplývá z jejich vyjádření pro média.
