Lékáren v Německu soustavně ubývá a obrat nepříznivého trendu zatím není v dohlednu. Změnit by to mohla reforma lékárenského trhu, kterou připravilo Spolkové ministerstvo zdravotnictví pod vedením Niny Warkenové (CDU). Reforma ovšem na nějakou dobu „usnula“, neboť se dostala do stínu úsporného balíčku pro veřejné zdravotnictví. Nyní se však v legislativním procesu posouvá. Spolkový sněm (dolní komora německého parlamentu) o ní bude jednat v pátek, uvedl odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung.

Reforma lékárenského trhu v Německu zůstala tak trochu ve stínu úsporného balíčku, který pro systém zákonného zdravotního pojištění (GKV) připravila spolková ministryně zdravotnictví Nina Warkenová. A když už úspory ve zdravotnictví dostaly ve Spolkovém sněmu zelenou, přichází na řadu i reforma v lékárenství.

Není to ovšem tak, že by reformní balík stál teprve na začátku legislativního procesu. Spolkový sněm o něm jednal už v zimních měsících letošního roku a v prvním čtení mu dal zelenou. Už tento pátek, tedy 22. května, je na programu druhé i třetí čtení příslušného zákona.

Zastavit nepříznivý trend

Pokud vše půjde podle plánu, horní komora německého parlamentu (Bundesrat) by reformu lékárenského trhu mohla projednat ještě před letní parlamentní pauzou. Konkrétně 10. nebo 12. června, odhaduje Deutsche Apotheker Zeitung.

Cílem předkládané reformy je zastavení nepříznivého trendu, kdy počet lékáren v Německu soustavně klesá, a to už od roku 2008. Tehdy jich na trhu u našich západních sousedů fungovalo 21 602, zatímco loni se jejich počet dostal pod 17 tisíc. Jde tak o nejmenší počet lékáren od roku 1977, kdy jich na území tehdejší SRN a NDR fungovalo dohromady 16 374.

Podle Spolkové lékárenské komory (ABDA) za soustavný, téměř 20 let trvající, pokles počtu lékáren mohou neadekvátní úhrady ze systému zákonného zdravotního pojištění. Jinými slovy: lékárnám se náklady na provoz zvyšují rychleji než příjmy. Výsledkem je, že jich je stále méně schopno uživit se na trhu.

A právě zvýšení fixních plateb za výdej léků je jeden z bodů lékárenské reformy. Ten by se měl zvýšit na 9,50 ze současných 8,35 eura. Otázkou jen zůstává, zda skokově, nebo postupně. Zatímco jedna ze dvou vládních stran – CDU – se kloní k postupnému navyšování, druhá – SPD – podporuje spíše okamžité zvýšení.

Mohlo by vás zajímat

Rozšíření kompetencí lékáren

Vedle zvýšení fixních plateb za výdej léků ale reformní balík počítá také s poměrně velkým rozšířením kompetencí lékáren. To by samozřejmě vedlo ke zvýšení ekonomické atraktivity celého oboru, což by dále pomohlo německé lékárny finančně stabilizovat.

Pokud reforma lékáren projde, mohly by lékárny aplikovat všechny vakcíny kromě živých vakcín, a za určitých podmínek také vydávat léky na předpis, ovšem bez lékařského předpisu. Vláda si od toho slibuje jednak zvýšení proočkovanosti populace proti nejrůznějším virovým onemocněním, jednak snížení nákladovosti celého systému, jelikož by došlo ke snížení zátěže praktických lékařů. Ti by se tak mohli více soustředit například na prevenci.

Jenže jsou to právě lékaři, kteří před takovým posílením kompetencí lékáren varují. Německá Spolková asociace lékařů zákonného zdravotního pojištění (KBV) se obává především o bezpečnost pacientů. Zároveň tvrdí, že stávající podoba reformy v konečném důsledku prodraží preventivní péči.

Lékaři varují před ohrožením bezpečnosti pacientů

„Smaže hranice mezi péčí poskytovanou praktickými lékaři a službami, které poskytují farmaceutická zařízení,“ uvádí se v dokumentu, který KBV vydala v reakci na návrh lékárenské reformy, který putoval na jednání spolkové vlády.

Asociace lékařů trvá na tom, že rozšíření kompetencí pro lékárny porušuje zásadu, podle níž jsou k výkonu lékařské praxe oprávněni pouze lékaři. „Služby dříve vyhrazené lékařům mají převzít lékárníci, kteří k tomu nejsou řádně vyškoleni. KBV to odmítá,“ pokračuje asociace ve svém prohlášení.

KBV své námitky zopakovala i v březnu, kdy lékárenská reforma prošla prvním čtením ve Spolkovém sněmu. „Reforma by mohla oslabit bezpečnost pacientů, ale také vést k další fragmentaci odpovědností v rámci systému zdravotní péče. K této fragmentaci dochází právě v době, kdy tvůrci zdravotnické politiky chtějí do systému zdravotní péče vnést větší kontrolu prostřednictvím nového modelu primární péče,“ uvedla pro Deutsches Ärzteblatt Sibylle Steinerová, členka představenstva KBV. V jaké podobě nakonec reforma poputuje do horní parlamentní komory, by mělo být jasné právě na konci tohoto týdne.