Případné omezení sítě porodnic by podle jejich zástupců neznamenalo pouze delší cestu rodiček k porodu. Upozorňují také na možné zhoršení dostupnosti akutní gynekologické péče nebo komplikace pro ženy z hůře dostupných oblastí. Budoucí podoba porodnické sítě ale zůstává předmětem odborné diskuse, v níž zaznívají i argumenty pro změnu jejího uspořádání.

Debatu o budoucí podobě české porodnické péče odstartovalo vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO). Podle něj bude kvůli rekordně nízké porodnosti nutné upravit síť porodnických oddělení.

Jak už Zdravotnický deník informoval, řada porodnic se ohradila proti tomu, aby jejich budoucnost posuzovalo především doporučené minimum 600 porodů ročně. Zástupci porodnic řeší také důsledky, které by podle nich případná restrukturalizace měla pro dostupnost péče.

Porodnice nezajišťují jen porody

Podle primářky Gynekologicko-porodnického oddělení Moravskoslezské nemocnice Třinec Zuzany Hotové se při debatě často zapomíná, že porodnická oddělení se nevěnují pouze porodům. „Zajišťují nepřetržitou péči nejen o rodičky, ale také o pacientky s akutními gynekologickými stavy, jako jsou silná krvácení, mimoděložní těhotenství, torze vaječníků či další stavy vyžadující okamžitý operační výkon,“ uvádí.

Případné omezení počtu porodnic by tak podle ní neznamenalo jen delší dojezdové časy rodiček. „Snížila by se také dostupnost akutní gynekologické péče, prodloužily by se transporty pacientek a zbývající pracoviště by byla výrazně více zatížena. To by mohlo negativně ovlivnit kvalitu i rychlost poskytované péče,“ míní.

Otázka regionální dostupnosti

Primář Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Litoměřice Petr Holba připomíná, že porodnice zajišťuje péči ženám nejen z Litoměřicka, ale také z okolních okresů, části Ústeckého kraje i dalších regionů. V roce 2025 podle něj tvořily ženy mimo okres Litoměřice a Ústecký kraj 38 % všech rodiček.

Případné omezení porodnické péče by podle něj znamenalo prodloužení dojezdových časů pro významnou část žen. „Žena v porodu by neměla mít pocit, že musí řešit, zda do porodnice vůbec stihne dojet. Dostupná porodnice v regionu je pro řadu rodin otázkou jistoty, bezpečí a důvěry,“ říká Holba.

Na změny, které už jedna uzavřená porodnice přinesla, upozorňuje také mluvčí Nemocnice Strakonice Kateřina Koželuhová. Připomíná, že po ukončení provozu porodnice v Prachaticích převzaly část tamních rodiček právě Strakonice nebo Český Krumlov.

Mohlo by vás zajímat

Podle Koželuhové by případné další omezení porodnické péče znamenalo delší cesty nejen k samotnému porodu, ale i k vyšetřením nebo kontrolám v závěru těhotenství. „V praxi by to mohlo být problematické zejména pro ženy z odlehlejších částí regionu, pro rodiny bez snadné dopravní dostupnosti nebo v situacích, kdy porod postupuje rychle. Větší vzdálenost může zvyšovat stres rodiček i jejich rodin a zároveň přenášet další zátěž na okolní porodnice,“ upozorňuje.

V příhraničí může jít o více než hodinu cesty

Na specifickou situaci příhraničních regionů upozorňují také další zařízení. Mluvčí Domažlické nemocnice Jiří Kokoška připomíná, že některé části okresu už dnes nemají jinou porodnici v přiměřené dojezdové vzdálenosti.

„Domažlická porodnice obsluhuje i mikroregiony, ze kterých nejsou porodnické služby časově dostupné v žádném jiném zdravotnickém zařízení. Například z Bělska a oblasti Českého lesa je druhá nejbližší porodnice přes hodinu cesty,“ uvádí Kokoška.

Podobnou zkušenost popisuje také předseda představenstva nemocnice v Jilemnici Jiří Kalenský. Podle něj by další omezování porodnic mohlo vést i k nárůstu porodů mimo zdravotnická zařízení. „Dopravní a časová dostupnost především v okrajových částech republiky je velmi problematická. Zrušení porodnic by vedlo k porodům ve vozech ZZS, jejichž lékaři nemají tolik zkušeností jako porodníci v porodnicích i s menšími počty výkonů,“ říká.

K tématu

Experti, kteří se podílejí na diskusi o změnách, odmítají, že by cílem bylo plošné rušení menších porodnic. Předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý v rozhovoru pro Zdravotnický deník uvedl, že smyslem je nastavit jasná personální, organizační a kvalitativní kritéria, která budou jednotlivá pracoviště splňovat. „Budoucí síť porodnic musí hledat rovnováhu mezi geografickou dostupností a schopností bezpečně zvládnout závažné komplikace,“ podtrhl.

Mohli jste přehlédnout: Suché jehlování versus klasická akupunktura – klíčové rozdíly