Dobám, kdy si pirát vystačil s dřevěnou nohou a hákem místo ruky, dávno odzvonilo. Moderní korzár je fit. Alespoň to platí u Evy Šrámkové ze strany Pirátů. Jako lékařka, poslankyně a máma dvou dětí dobře ví, že skloubit náročnou práci s péčí o rodinu vyžaduje funkční tělo i realistický přístup ke zdraví. V rozhovoru pro Zdravotnický deník popisuje, proč cvičí raději doma než v posilovně, jak se vyhýbá stravovacím extrémům a co pro ni znamená longevity v praxi. Otevřeně se vyjadřuje i k aktuálním tématům ze sněmovního výboru pro zdravotnictví – od komplexního řešení dětské obezity až po chystanou regulaci energetických nápojů pro mladistvé.

Jak se udržujete ve formě?

Snažím se cvičit každý den, ale se dvěma dětmi a prací je pro mě nejpraktičtější domácí cvičení. Permanentku do posilovny tedy nemám. O víkendech se snažíme pohyb spojit s rodinným časem. Chodíme s dětmi plavat nebo na dlouhé procházky. Beru to tak, že pohyb nemusí znamenat hodinu v posilovně. Důležité je dostat ho nějak přirozeně do běžného dne.

Lze říct, jak se stalo, že je cvičení nedílnou součástí vašeho života?

K pohybu mě přivedli rodiče. Později jsem si ale cestu ke sportu hledala spíše sama. Zkusila jsem basketbal i volejbal. Dnes je moje motivace úplně jiná než v dětství. Jsou jí hlavně moje děti a potřeba fyzicky zvládat každodenní život.

Jak moc řešíte stravu? Máte pravidelný jídelníček, nebo vám stačí se vyhýbat vyloženě nezdravým potravinám či vysokokalorickým pokrmům?

Tady mám asi trochu profesní deformaci lékařky. Vyhýbám se například uzeninám a vyloženě nezdravé věci se snažím jíst střídmě. Zároveň nejsem člověk, který by si je absolutně zakázal. Spíš mám svoje hranice a snažím se je dodržovat. Třeba McDonald’s si dám maximálně jednou za měsíc. Myslím, že dlouhodobě je pro mě udržitelnější rozumná míra než absolutní zákazy.

Je třeba, aby děti měly dostatek pohybu a získaly zdravý vztah k pohybu i vlastnímu tělu.

Užíváte nějaké doplňky výživy či vitamíny?

Po dětech si doplňuji železo, při větší fyzické zátěži beru hořčík a omega 3 – tedy pokud si vzpomenu. Dávám přednost doplňkům, kde je více látek pohromadě. Zároveň se snažím vybírat formy s dobrou biologickou dostupností, tedy takové, které tělo dokáže skutečně využít.

Přemýšlíte už nyní o tom, jak se spravovat, abyste prožila co nejdelší život ve zdraví? Řešíte longevity?

Mnohem víc od doby, co mám děti. Neřeším longevity jako nějaký samostatný trend nebo honbu za co nejvyšším věkem. Mnohem důležitější je pro mě délka života prožitá ve zdraví. Chci tu pro svoje děti být co nejdéle a zároveň být aktivní máma, která s nimi bude schopná něco podnikat. Proto se snažím poctivěji dodržovat prevenci a starat se i sama o sebe.

Jak náročné je skloubit politiku, práci, starost o rodinu a právě cvičení? Kde se cvičení pohybuje na vašem žebříčku priorit?

Někdy je to dost náročné a cvičím třeba až v jedenáct večer. Ale bez pohybu by mi na těch tvrdých sněmovních židlích už dávno odešla záda. A k tomu pravidelně zvedám děti, takže se zkrátka musím udržovat v kondici. Pohyb pro mě není jen otázkou vzhledu. Je to způsob, jak udržet tělo funkční při práci a každodenním životě.

Na těch židlích – nebo spíš sklápěcích sedátkách – ve Sněmovně jsem už párkrát seděl a moc dlouho se na tom tedy vydržet nedá.

To je pravda. Je to sice nádherný kus historie, ale musela jsem si k tomu pořídit takový podsedák, který kompenzuje anatomické rozdíly v tom, jak je stavěný člověk a jak ta univerzální lavice. Zprvu se tomu všichni smáli a teď už je mají asi čtyři další kolegové.

Neuvažuje se o tom ty lavice trochu zmodernizovat, aby více odpovídaly lidské ergonomii?

Na to jsem se popravdě neptala. Ale rozumím pohledu architektů a historiků, kteří dbají na to, aby to tam vypadalo historicky.

Váš kolega, poslanec Patrik Nacher (ANO) mi nedávno říkal, že se v Poslanecké sněmovně nachází posilovna. Chodíte tam také?

Ano, chodíme tam s několika kolegyněmi od Pirátů. Jak už jsem říkala, snažíme se být ve formě i s ohledem na to, že máme děti. Sedavý pracovní režim poslance tomu zdraví bohužel moc neprospívá, tak se to snažíme aktivně kompenzovat.

Když změníme téma, velkou debatu teď vzbudilo možné hrazení léků na hubnutí obézním dětem. Jak se na to díváte? Neměli by se spíše rodiče více starat o to, aby se jejich dítě více hýbalo a jedlo zdravěji?

Takhle jednoduše bych to určitě nestavěla. Obezita je nemoc a má více příčin. Samozřejmě je zásadní strava, pohyb a prostředí celé rodiny, ale nelze automaticky říct, že za obézní dítě mohou rodiče, protože se málo snaží.

Navíc nejde jen o číslo na váze. Potřebujeme, aby děti měly dostatek pohybu, budovaly si svalovou hmotu a získaly zdravý vztah k pohybu i vlastnímu tělu. Stejně důležitá je ale psychika. Pokud nebudeme řešit duševní zdraví, vztah k jídlu nebo příčiny přejídání, samotná změna jídelníčku nemusí stačit.

Mojí největší motivací jsou moje děti. Chci s nimi držet krok co nejdéle.

A u dětí, u kterých je léčba skutečně odborně indikovaná, může mít své místo i farmakoterapie. Neměla by ale nahrazovat komplexní péči.

Mladé lidi mohou ke cvičení a zdravému způsobu života pozitivně motivovat známé osobnosti. Máte nebo jste měla vy nějaké osobní vzory?

Mým osobním vzorem je paradoxně spíše moje fyzioterapeutka než nějaký slavný sportovec. Sportovce a sportovkyně samozřejmě sleduji a obdivuji jejich výkony, ale nemůžu říct, že by mě právě oni motivovali ke cvičení. Mojí největší motivací jsou moje děti. Chci s nimi držet krok co nejdéle.

Co můžete z pozice poslankyně udělat a děláte pro to, aby bylo cvičení a zdravá strava dostupnější pro co nejširší počet obyvatel?

Politici mohou samozřejmě sami jít příkladem, ale mnohem důležitější je vytvářet prostředí, ve kterém je zdravější volba také tou jednodušší a dostupnější.

Ve Sněmovně se například nyní snažíme najít shodu na regulaci energetických nápojů pro děti. Z pohledu lékařky to považuji za důležitou součást prevence. Děti by neměly být snadným terčem marketingu výrobků s vysokým obsahem kofeinu a často i cukru.

A ráda v této souvislosti vyzdvihnu i práci Patrika Nachera, který se tématu pohybu a zdravého životního stylu dlouhodobě věnuje.

Myslím, že právě prevence je oblast, kde bychom měli umět spolupracovat napříč politickými stranami. Ve výsledku totiž nejde o politické body, ale o to, aby dnešní děti prožily co největší část života ve zdraví.