Vyšší příjem nasycených tuků nemusí automaticky znamenat ohrožení srdce. Naopak. Více než dvojnásobné zvýšení příjmu nasycených tuků po dobu dvou let může vést k příznivým změnám několika ukazatelů kardiovaskulárního rizika. Takové výsledky přinesl výzkum týmu norské Univerzity v Bergenu, publikovaný v žurnálu eBioMedicine, který spadá pod vydavatelství Lancet. Informaci přinesl web News Medical.

Výsledky norské randomizované kontrolované studie poukazují na pozitivní dopady vyšší konzumace nasycených tuků (například másla, sádla, plnotučného mléka, smetanových jogurtů nebo tlustého masa) na některé ukazatele kardiovaskulárního rizika, aniž by došlo ke zvýšení hlavního předpokládaného rizikového faktoru. Tím je ApoB, bílkovina přítomná v částicích, které přenášejí cholesterol krevním oběhem. Její hladina se využívá při hodnocení rizika kardiovaskulárních onemocnění.

Nezvykle vysoká konzumace tuků

Výzkumu se zúčastnilo 193 dospělých lidí s obezitou z okolí Bergenu v západním Norsku. Téměř třetinu celkového energetického příjmu účastníků studie tvořily nasycené tuky, zatímco běžná doporučení stanovují jejich podíl na méně než deseti procentech energie. Účastníky pak výzkumníci sledovali dlouhodobě, někteří až po dobu dvou let. V tom spočívá jedinečnost výzkumu – žádná předchozí studie nepředepisovala účastníkům tak vysoký příjem nasycených tuků po tak dlouhou dobu.

Účastníci byli náhodně rozděleni do tří skupin s odlišným stravovacím režimem a následně sledováni po dobu až dvou let. První skupina dodržovala dietu s vysokým obsahem celkových i nasycených tuků a velmi nízkým podílem sacharidů, který nepřesahoval deset procent energetického příjmu. Zbývající dvě skupiny se stravovaly podle běžnějších zásad odpovídajících výživovým doporučením. Lišily se především tím, že sacharidy získávaly buď z rafinovaných, nebo z minimálně rafinovaných zdrojů.

Všechny tři jídelní režimy umožňovaly dlouhodobě udržitelný energetický příjem. Ten činil přibližně 2 500 kalorií denně u mužů a 2 000 kalorií u žen. Jednotlivé diety měly shodný obsah bílkovin. Množství přidaného cukru bylo omezeno přibližně na jedno až dvě procenta celkového energetického příjmu a součástí doporučení byla také každodenní konzumace 500 gramů zeleniny.

Překvapivé výsledky na CT

„Zajímavé je, že při stravě s vysokým obsahem tuků došlo jen k mírnému zvýšení LDL cholesterolu. To lze vysvětlit větší velikostí a nižší hustotou těchto částic. Několik dalších ukazatelů krevních lipidů se přitom změnilo příznivým směrem,“ uvádí spoluautorka studie Cathrine Lodderviková. Tato zjištění podle ní ukazují, že při hodnocení vlivu nasycených tuků, sacharidů i celkového složení jídelníčku na organismus je důležité sledovat více rizikových ukazatelů, nikoli se zaměřovat pouze na jeden z nich. Vyšší hladina LDL cholesterolu je spojována s větším rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Významnou roli při tomto hodnocení hraje zmíněná bílkovina ApoB, která je součástí částic přenášejících cholesterol v krvi.

Vědecký tým se dále zaměřil na případné změny v ukládání vápníku v koronárních tepnách, které přivádějí krev do srdečního svalu. Pomocí CT vyšetření účastníky vyšetřil na začátku výzkumu a znovu po 12 měsících dodržování přidělené diety. Ve skupině s vysokým příjmem nasycených tuků nebyl zaznamenán žádný zřetelný nárůst vápenatých usazenin. Vývoj tohoto ukazatele se navíc mezi třemi dietními skupinami nijak významně nelišil.

Sacharidy v jídelníčku účastníků pocházely převážně z celozrnných potravin, u nichž se předpokládá příznivý vliv na profil krevních lipidů. Naproti tomu dieta s vysokým obsahem tuků většinu obilovin neobsahovala. Podle Dankela je nejdůležitějším výsledkem skutečnost, že se u účastníků dodržujících stravu s vysokým obsahem tuků a nízkým podílem sacharidů hladina ApoB nezvýšila. Ve srovnání s oběma dietami obsahujícími více sacharidů a méně tuků se navíc ani významně nelišila.

Zpochybnění zažitých představ

„Studie nám přináší důležité poznatky o tom, jak organismus reaguje na situaci, kdy se hlavním zdrojem energie místo sacharidů stanou tuky,“ vysvětluje vedoucí studie Simon Dankel z Katedry klinických věd Univerzity v Bergenu. Za podstatné považuje především to, že případný vzestup LDL cholesterolu nemá být posuzován samostatně, bez zohlednění dalších ukazatelů.

Dankel zároveň upozorňuje, že k objasnění dlouhodobých zdravotních důsledků bude zapotřebí další výzkum. Ten by měl posoudit, co pro celkové zdraví znamenají souběžné změny několika ukazatelů krevních lipidů a dalších rizikových faktorů v situaci, kdy si lidé zvykají na jídelníček s nízkým obsahem sacharidů a vyšším podílem nasycených tuků.

„Naše výsledky nicméně zpochybňují představu, že vyšší příjem nasycených tuků musí ze své podstaty nepříznivě ovlivňovat celkové riziko kardiovaskulárních onemocnění. Stravu s nízkým obsahem sacharidů a vysokým obsahem tuků proto nelze u řady lidí automaticky odmítat jako nevhodnou, případně dokonce horší alternativu, pokud vede ke snížení celkového rizika onemocnění. To platí přinejmenším pro osoby s obezitou,“ konstatuje Simon Dankel.