Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnosti bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha a dalších tří aktérů druhé větve korupční kauzy kolem krajských zdravotnických zakázek. Rath neuspěl s poukazem na údajnou nepřiměřenost trestu a medializaci kauzy. Stížnosti se týkaly také třeba odposlechů a záznamů ze sledování, hodnocení důkazů i právní kvalifikace. ÚS je odmítl jako zjevně neopodstatněné, vyplývá z usnesení v databázi soudu. Rozhodnutí padlo bez veřejného jednání. Rath už je více než tři roky na svobodě.
„Obecné soudy se zabývaly podstatnými námitkami stěžovatelů a své závěry odůvodnily ústavně přijatelným způsobem. V řízení nevyšly najevo takové vady, které by odůvodňovaly závěr o porušení jejich ústavně zaručených práv,“ stojí v usnesení tříčlenného senátu se zpravodajem Martinem Smolkem.
Úplatky za zmanipulování tendrů
Rath poukazoval na politické tlaky, které prý ovlivnily trestní řízení, stejně jako intenzivní a dlouhodobá medializace. Podle ústavních soudců ale Rath nijak nedoložil, že by se údajný mediální či politický tlak promítl do rozhodování soudů. „Z napadených rozhodnutí naopak plyne, že soudy založily své závěry na výsledcích dokazování a právním posouzení věci,“ konstatoval ÚS.
Podle verdiktu si aktéři na přelomu let 2011 a 2012 domlouvali úplatky za zmanipulování tendrů ve Středočeském kraji za stovky milionů korun. Šlo o tendry na nákup sanitek, přestavbu pavilonu kolínské nemocnice, stavbu pavilonů v mladoboleslavské nemocnici a přestavbu části kladenské nemocnice. Ústřední trojici kauzy tvořili, stejně jako v její první větvi, někdejší hejtman za sociální demokraty Rath, bývalá ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová a její manžel Petr Kott. Všichni tři hlavní aktéři dostali souhrnné osmileté tresty.
Obžalobě čelilo ještě dalších šest lidí včetně bývalého generálního ředitele Metrostavu Pavla Piláta. Odvolací soud je uznal vinnými, některým snížil uložené peněžité tresty či zákazy činnosti. Do vězení soud poslal Lucii Novanskou a Pavla Drážďanského, zbylé obžalované potrestal soud podmínkami. Ústavní stížnosti podali Rath, Pilát, Martin Jireš a Martin Houdek. Soud je sloučil do jednoho řízení a všechny odmítl.
Samostatnou stížnost podala ještě stavební firma Metrostav Infrastructure. Zůstává prozatím nevyřízená, potvrdila mluvčí ÚS Kamila Abbasi.
Rath si stěžoval na nepřiměřeně přísný trest
Soudy se kauzou zabývaly od roku 2016, pravomocné rozhodnutí u odvolacího Vrchního soudu v Praze padlo v červnu 2022. Rath se v lednu 2023 musel vrátit do vězení, kde si už dříve odpykal část původního sedmiletého trestu z první větve kauzy. Z vězení pak vyšel v květnu 2023. Kott se dostal podmínečně na svobodu v září téhož roku, Kottová v lednu 2024.
Už v dřívějším dovolání k Nejvyššímu soudu si Rath stěžoval na nepřiměřeně přísný trest. Justice podle něj nevzala v potaz jeho politické a odborné zásluhy. Nejvyšší soud ale pokládal trest za zákonný a přiměřený. Rath prý jako hejtman nedostál morálním nárokům, které se s volenou funkcí pojí.
„Právě on by měl usilovat o transparentní výběrová řízení a řádné fungování nemocnic zřizovaných Středočeským krajem. Skutečnost, že se uvedeného jednání dopustil právě z titulu funkce hejtmana, je mu naopak proto kladena k tíži,“ uvedl loni Nejvyšší soud.
