V 19 letech vážil 150 kilogramů, dnes má 86. Po bariatrické operaci se mu výrazně zlepšil zdravotní stav, upravil krevní tlak i cholesterol a zmizely potíže se zadýcháváním. Podobných zákroků v Česku přibývá, a to i mezi mladými lidmi. Kdy k radikálnímu zákroku vedoucímu ke snížení váhy sahají, popsali odborníci ve středu na tiskové konferenci Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).
„Změna, která mi otočila život o 180 stupňů. Cítím se mnohem lépe. Výrazně se mi zlepšil zdravotní stav, vyřešil se můj vysoký krevní tlak i můj cholesterol. A dnes už se ani nezadýchávám, když vycházím schody,“ tak popisuje změnu, kterou mu v 19 letech přinesla bariatrická operace dnes 21letý Filip.
Schody už bez zadýchání
Ten je jedním z pacientů, kteří se rozhodli reagovat na výzvu IKEM na zařazení do studie pro obézní pacienty. Tehdy Filip, student všeobecného ošetřovatelství a pracující na akutní chirurgické ambulanci, vážil 150 kilo. I když se ale necítil komfortně, léčbu podle svých slov aktivně nehledal.
„Kdybych nedostal nabídku účastnit se léčby, těžko říct, zda bych začal svou situaci řešit. Moje váha totiž neomezovala můj život tak, aby to bylo k nevydržení,“ popsal Filip na tiskové konferenci IKEM.
Mohlo by vás zajímat
Filipova léčba vyvrcholila bariatrickou operací, na kterou se rok připravoval. Po ní dnes váží 86 kilo a svou váhu si drží. Kdyby měl možnost vrátit se v čase, v žádném případě by nezměnil svou volbu, zda podstoupit bariatrickou operaci.
„Do operace bych šel rozhodně znovu. Změn, které mi přinesla, je hodně. Jinak jím – méně a častěji – a zároveň dodržuji dietní omezení. Velký rozdíl je v oblečení, které teď mohu nosit,“ říká Filip.
Dnes také pravidelně plave a snaží se do svého života zařazovat další pohyb. Změnu ilustruje kalhotami, které nosil, když vážil 150 kilo – a které si na tiskovou konferenci přinesl.
Operace až jako krajní řešení
Počet bariatrických operací v Česku stále roste. Za posledních 15 let se zvýšil na sedminásobek – zatímco v roce 2010 jich bylo 405, loni už 2 812. Zároveň přibývá i mladých lidí, kteří tyto výkony podstupují. Loni podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky podstoupilo bariatrickou operaci 301 pacientů ve věku od 15 do 29 let. Teenagerů ve věku 15 až 19 let mezi nimi bylo 13.
U nejtěžších forem obezity u dětí sice může být ve výjimečných případech jednou z možností metabolicko-bariatrická operace, obecně se ale odborníci snaží maximálně využít všechny možnosti komplexní konzervativní léčby včetně moderní farmakoterapie.
„Obracejí se na nás stále mladší pacienti, kteří si s váhou nevědí rady. Pokud je to možné, obezitologové jim předepisují moderní antiobezitika. U některých je ale bariatrická operace, často právě ruku v ruce s léky, jediným opravdu efektivním řešením,“ říká Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM, hlavní řešitel Národního institutu CarDia a předseda České obezitologické společnosti.
Obezita na vzestupu
Počet obézních dětí se za posledních třicet let v Česku zvýšil čtyřnásobně. Podle Státního zdravotního ústavu trpí obezitou 10,2 procenta dětí a nadváhou dalších 9,1 procenta. Nejvýraznější nárůst nadměrné hmotnosti pozorují odborníci mezi 5. a 9. rokem, nejvyšší podíl dětí s obezitou je ve 13 letech.
„S léčbou proto nemůžeme čekat až do dospívání. Čím dříve začneme pracovat s dítětem a jeho rodinou, tím větší máme šanci předejít zdravotním komplikacím,“ upozorňuje Jan Boženský, pediatr a dětský obezitolog Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice a předseda výboru sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti.
U nejtěžších forem obezity může být ve výjimečných případech jednou z možností metabolicko-bariatrická operace už i u dětí. „Ve své praxi jsem měl i třináctiletou pacientku, která bariatrický výkon podstoupila. Dnes se ale u dětí a dospívajících snažíme maximálně využít všechny možnosti komplexní konzervativní léčby včetně moderní farmakoterapie. U těch, kteří by mohli být v budoucnu kandidáty operace, je důležitá dlouhodobá příprava a léčba přidružených komplikací. Dětská obezita nekončí osmnáctými narozeninami. Pacient by při přechodu z dětské do dospělé péče neměl ztratit kontinuitu léčby,“ vysvětluje Boženský.
Na tiskové konferenci také pojmenoval, jaká rizika přináší dětem a dospívajícím obezita. Patří mezi ně například inzulinová rezistence, dyslipidemie, diabetes, zvýšený krevní tlak nebo spánková apnoe. Důsledky jsou ale i sociální – děti trpí stigmatizací a často se stávají obětí šikany.
