Aktualizovaný návrh úhradové vyhlášky zmírnil nespokojenost dvou nejvíce postižených segmentů – nemocnic a laboratoří. Nutno ovšem říci, že u druhého zmíněného spíše kosmeticky. A nemocnice zase varují, že navýšení stačí na tříprocentní růst platů a mezd, nikoliv na požadovaných 5 – 10 %.

Původní verze úhradové vyhlášky byla restriktivní vůči nemocnicím, což se po vypořádání připomínek změnilo. Ty tak dostanou vyšší prostředky na případné navýšení platů, podle nemocnic ovšem nevystačí na požadavky odborů.

„Nová verze úhradové vyhlášky 2026 je jistě lepší než ta první. Vnímáme navýšení o 2 % jako zlepšení. Nicméně nestačí to na požadované navýšení platů o 5 – 10 %, ale podle našich propočtů na maximálně 3 %,“ říká předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.

Ten si také stěžuje na to, že ani nová verze nerespektovala námitky menších nemocnic ohledně rozdílných plateb. Proti tomuto principu nemocnice ve spolupráci se skupinou senátorů podali ústavní stížnost. Nález v této věci Ústavní soud vyhlásí ve středu 22. října.

Centra stále dostávají lépe zaplaceno

„Mrzí nás, že ani tato verze se nevypořádala s námitkami regionálních nemocnic a senátorů v ústavní stížnosti a praktiky diskriminace a zvýhodňování center vysoce specializované péče (CVSP) dále zůstávají. Na každé jedné diagnóze v DRG alfa, která je rozdělená mezi „v CVSP“ a „mimo CVSP“ tratí naše nemocnice v průměru 1 milion Kč,“ konstatuje Čarvaš.

Podle něj jsou náklady kalkulovány na nákladovou základní sazbu ve výši 87 500 Kč. Úhrada přes individuální základní sazbu je ovšem v průměru o 20 000 Kč na 1 casemix nižší.

Mohlo by vás zajímat

„Reálná úhrada je tedy pod našimi náklady. Ministerstvo sbližuje úhrady pouze mezi svými fakultními nemocnicemi a CVSP. Dále se praktikují koeficienty centralizace a specializace,“ dodává Michal Čarvaš.

Laboratoře: jen kosmetické změny

Vůbec nejpřísnější byl původní návrh úhradové vyhlášky k laboratořím. Aktuální verze je k nim shovívavější s tím, že si polepšily o 2 %. Jenže stále jako jediný segment mají mít pokles úhrad, a to o necelé půl procento.

„Úpravy v úhradové vyhlášce po připomínkovém řízení jsou pro nás jen kosmetické. Těžko porozumět systémovému „navýšení hodnoty bodu o 1 haléř ve všech skupinách regulovaných úhrad“, když se hodnoty bodu ve skupinách poměrně významně liší. Očekávali bychom nějakou seriózní kalkulaci. Tato úprava de facto potvrzuje, že ministerstvo hodnoty bodu snížilo paušálně bez vazby na výkony a jejich strukturu a že ví, že převis produkce, který máme, se tím nezmění,“ říká koordinátor segmentu v dohodovacím řízení David Hepnar.

eŽádanka až od pololetí

„Na příjmech se úpravou nic nemění, ty jsou nadále tvrdě regulovány. V celkové regulaci se zvýšil koeficient nárůstu o 2 %. A uvědomme si, že původní návrh vyhlášky sebral segmentu minimálně 5,5 % objemu péče. Jsme tedy stále v záporných číslech oproti minulém období, minimálně 3,5 % do nulového nárůstu deklarovaného ministerstvem chybí,“ dodává Hepnar.

V laboratořích se vedle toho mělo uspořit díky eŽádance. Ta se ovšem rozběhne až v polovině příštího roku.

„Argumentace o astronomických úsporách a objemu doplněném nárůstem prevencí je minimálně na půl roku lichá. A nedělejme si iluze. Spuštění elektronické žádanky nezmění systém indikací ze dne na den, pokud ho vůbec změní. Za mne čekám ten efekt opačný – indikace se budou zvyšovat s tlakem na dostupnost informací,“ domnívá se Hepnar.

Bez komunikace

I když přitom laboratoře zastoupené sdružením Privalab podalo připomínky jak cestou zaměstnavatelů, tak ve shodě s Českou lékařskou komorou (ČLK), na rozdíl od ní od ministerstva navzdory žádosti nedostalo vypořádání.

„V dostupném vypořádání ČLK se ze strany ministerstva navíc objevují takové argumenty, že odchylně sjednaná cena u praktiků a laboratoří za mezioborové výkony (podstatně výhodnější pro praktiky) je věcí dohodovacího řízení. Ministerstvo se tak zříká své role dohledu nad definicí úhrad. Vědomě platí za stejnou práci každému jinak, přestože byl tento postup v minulosti opakovaně napaden ze strany ústavního soudu,“ konstatuje Hepnar. Podle něj tak je finální znění vyhlášky včetně odůvodnění těžko pochopitelné.