Zdravotnická dokumentace v kapse, lékaři s přístupem k historii pacienta odkudkoli a systém, který sám hlídá prevenci i rizika. Tak má vypadat české zdravotnictví v roce 2035 podle nové Národní strategie elektronického zdravotnictví. Experti, kteří se na jejím vzniku podíleli, věří, že digitalizace přinese větší bezpečí, kontinuitu péče i úsporu peněz.
Co by mělo být – v rámci naplňování strategie elektronického zdravotnictví – měříkem úspěchu v roce 2035? Na tuto otázku hledali odpověď experti, kteří se sešli u kulatého stolu při představování koncepce Národní strategie elektronického zdravotnictví na roky 2025 až 2035.
Prověření praxí
Úspěšnost elektronizace prověří praktické situace v terénu. „Efekt toho, že jsme skutečně datově kompatibilní, ukáže situace, kdy nalezneme někoho zraněného, bez dokladů a s rozbitým mobilem a lékař ho dokáže ošetřit naprosto bez problémů. A to včetně toho, že bude vědět, jaké léky mu nepodávat například kvůli alergiím,“ vysvětlil gestor tvorby digitalizační strategie a ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ) Petr Foltýn.
„To, co má dnes člověk v papírech, nebude potřeba k tomu, aby získal kvalitní ošetření ve chvíli, kdy je skutečně potřebuje,“ dodal.
Jeden nástroj na objednávání na vyšetření
Z hlediska pacientů bude úspěchem fakt, že každý získá on-line přístup k údajům o svém zdravotním stavu. A přes jednu aplikaci v mobilu nebo jinde se objedná na vyšetření.
„Uvidí v ní lékařské zprávy i svou zdravotní dokumentaci. Tu na požádání nasdílí dalším zdravotnickým profesionálům. V ideálním případě by měl vědět i o zdraví svých blízkých,“ popsal náměstek pro IT a digitální transformaci Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) Zdeněk Blažek.
Klíčovým ukazatelem budou i finance
Poskytovatelé zdravotních služeb získají díky digitalizaci naprostý přehled o pacientovi. „A to tak, aby mohli poskytovat skutečně kvalitní zdravotní služby lege artis,“ popsala zástupkyně ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Vladimíra Těšitelová.
Měřítkem úspěšnosti bude podle ní i aspekt finanční. „To znamená, že zdravotnictví bude nejenom efektivní, ale budou k dispozici finanční prostředky k tomu, aby efektivní bylo,“ řekla u kulatého stolu.
Mohlo by vás zajímat
Kontinuita a bezpečnost
Digitalizace také přinese lepší propojení péče mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními. „Pacient přijde ze Znojma do mladoboleslavské nemocnice. Prokáže se EZKartou nebo obdobným dokladem. A ošetřující lékař uvidí jeho kompletní zdravotnickou dokumentaci,“ očekává zástupce ředitele pro zdravotní služby v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav Ján Dudra.
„Péče probíhající na této bázi zajistí kontinuitu a bezpečnost. Vše bude probíhat automaticky, takže pacient nebude vůbec zatížen tím, že je vše výsledkem nějaké digitalizace,“ dodal.
Lepší záchyt, nižší prevalence
„Měřítkem úspěšnosti digitalizace bude například to, že se zvýší incidence u včasného záchytu onkologických onemocnění už v prvním a druhém stadiu. Nebo že se zvýší prevalence u kardiovaskulárních onemocnění. Budeme mít data od pacientů a upozorňovat je, že mají vyžívat prevenci a chodit k lékařům, že se mají se nechat diagnostikovat,“ míní ředitel Nemocnice Havířov Norbert Shellong.
Věří, že výsledky budou zjevné již brzy. „Věřím, že výstupy z národní strategie na příštích 10 let by se měly ukazovat už daleko dříve. Doufám, že se na ně najdou finanční prostředky,“ vysvětlil.
Progres i na straně pacientů
Kromě vylepšování systému můžeme očekávat i změnu na straně pacientů. „Věřím, že pacient už bude v roce 2035 aktivní, emancipovaný člověk, který umí používat technologie a považuje je za samozřejmost. Takový člověk se stane aktivním partnerem lékařům,“ míní předsedkyně České aliance pro kardiovaskulární onemocnění (ČAKO) Kristýna Čillíková.
