Evropa přes řadu varování dál ztrácí farmaceutickou soběstačnost. Současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) i jeho pravděpodobný nástupce Adam Vojtěch (ANO) se na letošním Czech Pharma Summitu shodli, že evropské instituce jsou v řešení problému pomalé a dodavatelské řetězce zůstávají křehké. A tak zatímco Brusel hledá shodu na základních definicích, další evropské provozy se stěhují do Číny.
Evropská unie podle obou politiků zůstává u zásadní otázky bezpečnosti výroby léků stát prakticky na místě. Navzdory několikaletým debatám, jak snížit závislost na dovozu léčiv z Asie, se v EU dosud nepodařilo prosadit klíčové změny. Výsledkem je nejen trvající riziko výpadků v dodávkách, ale také pokračující přesun výrobních kapacit z Evropy do třetích zemí.
Zaseklí na definicích
Ministr zdravotnictví Válek není vůči unijnímu přístupu k posilování domácí farmaceutické výroby nijak shovívavý. EU podle něj stále nedokáže vyřešit ani základní definici evropské firmy a evropské výroby, které by měla podporovat ke zvýšení vlastní lékové soběstačnosti.
„Problém je, že si Evropa zatím nedokáže definovat, co je evropská firma a výroba v Evropě. Zda je to firma, která daní v Evropě, nebo firma vlastněná evropským kapitálem či státem, nebo firma, která zde vyrábí účinné látky nebo až konkrétní lék? Na tom bohužel nepanuje shoda,“ upozornil.
Podle Válka má podobná neujasněnost přímé dopady na investiční prostředí a plánování výroby v EU. Pokud se situace nezmění, hrozí další odchod producentů do Asie, kde je provoz levnější a regulace méně zatěžující. Dodal také, že se tématu hodlá aktivně věnovat na prosincovém jednání Rady ministrů pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO). Shrnul hlavní oblasti, na něž bude klást důraz:
- bezpečnost lékového trhu včetně výroby aktivních látek,
- jistotu, že daňové příjmy zůstanou v evropských zemích,
- nízké ceny pro pacienty.
Vojtěch: Já to říkal
Že si EU nepočíná v řešení výzev lékového průmyslu nejpříkladněji, je přesvědčen i Adam Vojtěch. Zároveň připomněl, že téma evropské závislosti na léčivech z třetích zemí není nové. „Již v roce 2019 jsem na EPSCO kolegy upozornil, že Evropa má problém se závislostí dovozu léků a účinných látek ze třetích zemí, které nejsou příliš kredibilní, a že kvůli tomu hrozí výpadky v dostupnosti léčiv,“ řekl. Tehdy prý u svých evropských kolegů nenašel pochopení. „Záhy nato ale přišel covid a ukázalo se, jak fragilní jsou dodavatelské řetězce,“ dodal.
Vývoj událostí mu dal za pravdu. Až tehdy si evropští zákonodárci uvědomili, že lékovou soběstačnost je třeba řešit a začali se zaobírat revizí platné farmaceutické legislativy. Ukázalo se ovšem, že regulace farmaceutického sektoru jsou mimořádně svazující a tudíž ekonomicky náročné pro jakýkoliv provoz, což byznysu nesvědčí.
Dopady neutěšeného stavu přetrvávají. Vojtěch poukázal na případ dánské farmaceutické společnosti Xellia Pharmaceuticals, která letos v květnu oznámila, že zavírá svůj evropský závod a přesouvá ho do Číny. „Regulace, která je tak trochu v DNA Evropské unie, ne vždy přispívá k podpoře domácího průmyslu, a to se musí změnit,“ shrnul.
Mohlo by vás zajímat
Horký kandidát na příštího šéfa zdravotnictví přislíbil, že pokud se skutečně stane ministrem, opět zvedne tato témata i na evropské úrovni. „Je potřeba, aby to bylo nejenom na papíře, ale aby i Česká republika podporovala domácí farmaceutický průmysl z hlediska investic a pokusila se sem za pomoci ekonomických incentiv nalákat i nové investory. Potenciál pro to máme,“ věří Vojtěch.
Na programu jednání ministrů
Další setkání Rady ministrů EPSCO se uskuteční v Bruselu 1. a 2. prosince, přičemž zdravotnická agenda bude na programu druhý den. Podle zveřejněného předběžného programu zde členské státy budou řešit mimo jiné také aktuální výzvy v oblasti dostupnosti léčiv, zejména pak připravovaný Akt o kritických léčivech. Tato chystaná unijní regulace má několik strategických cílů:
- snížit závislost EU na zahraničních výrobcích a posílit domácí produkci strategicky důležitých léčiv,
- zjednodušit administrativu.
- podpořit konkurenceschopnost a inovace, například usnadněním veřejných investic do strategických projektů v oblasti kritických léčiv.
