Proč je ve vedení České lékařské komory (ČLK) minimum věkově mladších lékařů? A co dělat pro to, aby jich v budoucnu přibylo? Odpovědi hledali zástupci obou organizací sdružujících mladé lékaře a bývalí vysocí funkcionáři komory v panelové diskusi konference Medidays.
V diskusi zazněly hlasy o neochotě vedení komory mladší lékaře do vyšších pozic připustit, ale i kritika toho, že sami věkově mladší lékaři nejsou dost aktivní už na okresní úrovni a do vedení komory cílevědomě nemíří.
Podle předsedy Mladých lékařů Alberta Štěrby jim brání v iniciativě v okresních sdruženích a snaze komoru reformovat „odspodu“ hned několik psychologických bariér. „Především zkostnatělost a konzervativnost komory, z níž mají pocit, že prostě není možné něco změnit. A pokud ano, stojí to nebývalé množství času a úsilí s velice nejistým výsledkem,“ řekl v diskusi.
Začít odspodu
V diskusi jednotně znělo, že pokud se cítí mladí lékaři v řadách komory ČLK přehlíženi a chtěli by tento stav změnit, měli by začít aktivně působit na okresní úrovni, odkud se pak mohou dostat dál i na úrovni celostátní.
Proč je to zcela zásadní, vysvětlil Jan Přáda, který v minulosti působil jako viceprezident ČLK a v nedávných volbách neuspěl proti dlouholetému prezidentu komory Milanu Kubkovi. „Na lokální úrovni jsou hlasy. Zájem participovat je na většině okresních sdružení malý. Takže stačí pozvat 30 kamarádů a obsadíte všechny pozice a navolíte si, koho chcete,“ konstatoval Přáda. A zdůraznil, že delegáti okresů pak volí i vedení celé ČLK.
Mohlo by vás zajímat
Okresům chybí atraktivní program setkání
Větší aktivitě mladých lékařů by podle předsedy Sekce mladých lékařů ČLK Dalibora Veselého pomohlo, kdyby byla setkání okresních sdružení atraktivnější.
„Lidé tak získají motivaci na něj jít. Nemohou to být časté schůze, kde se řeší pouze legislativní věci nebo nějaké drobnosti. A kromě setkávání by měly být schůze spojené třeba s nějakou vzdělávací akcí. Tak se dostaví i lékaři, kteří nechtějí být aktivní politicky, ale jenom chtějí být součástí lékařské komunity,“ vysvětlil. Dodal, že Sekce mladých lékařů na takových změnách pracuje a plánuje objíždění regionů.
S tím souzní i Přáda. „Existují okresní sdružení, která své setkání organizují velice dobře, zatímco jiná je dělají jen ze setrvačnosti. Tam, kde nabídnou zajímavý doprovodný program nebo workshop, přijde na okresní setkání třeba 300 lidí. Takže to jde,“ uvedl.
Mrozek: Mělo zůstat dvakrát a dost
Trochu jiný pohled než mladší generace lékařů nabídl v diskusi bývalý viceprezident ČLK Zdeněk Mrozek, který v poslední volbě také neúspěšně kandidoval na předsedu ČLK. „Upřímně trošku nerad slyším o nějakých generačních problémech. Osobně jsem totiž v ČLK vysloveně generační problém nikdy necítil… Myslím si, že symbióza fungovala docela dobře. Jiná věc ale je, jestli mají mladí lékaři možnost pracovat na okresní úrovni nebo v představenstvu,“ řekl Mrozek.
A přiznal, že zpětně hodnotí, že situaci zkomplikovalo zrušení časově omezených mandátů funkcionářů komory. „Udělali jsme velkou chybu, na které jsem se podílel a ke které se hlásím. Tou chybou bylo zrušení limitace dvou funkčních období. Podnětem ke změně se tehdy stal fakt, že se na některých okresech nenacházeli lidé, kteří by byli schopni a ochotni vystřídat dosavadní generaci. Zpětně ale vidím, že měla zůstat dvě období a dost,“ řekl Mrozek, který toto „zabetonování“ vnímá jako aktuálně největší problém ČLK.
Poplatky zachovat
Co se týče snah o zapojení mladších lékařů do vedení komory, bylo jich podle Mrozka dost. „Problém zatažení mladších lékařů do činnosti komory jsme řešili. Nejprve vznikl spolek Mladí lékaři, který se dostal do určitého sporu s panem prezidentem. A následně po dalších 4 letech vznikla Sekce mladých lékařů ČLK. A to právě za účelem, aby se mladí lékaři naučili komorovou práci a dále potom pokračovali do představenstva. S tímto záměrem jsem plně souhlasil a neměl jsem s ním žádný problém,“ řekl Mrozek.
Všichni účastníci diskuse se shodli, že by účast na setkáních okresního sdružení určitě neměla být povinná. Shoda panovala i na tom, že ač by fungování komory pomohly změny, zcela jistě se nemá rušit povinné členství, protože by to pro ni bylo likvidační. V takovém případě, a ukazují to zkušenosti ze Slovenska a Maďarska, by totiž její úlohu přebral stát. A to by podle účastníků panelu nebyl krok správným směrem.
Kubek: Bez soustavné práce to nejde
Ač se debaty na Medidays nezúčastnil, požádal Zdravotnický deník o vyjádření k tématu také prezidenta ČLK Milana Kubka. „Před několika lety jsem prosadil vytvoření Sekce mladých lékařů ČLK, tedy jakési mládežnické organizace, v jejímž rámci se mohou mladé lékařky a lékaři ve věku do 35 let angažovat, zviditelnit se svou prací a získat si tak podporu od svých třeba i starších kolegů. Komora činnost této své sekce podporuje každoročně částkami v řádu statisíců korun a mladí lékaři mají otevřený přístup do časopisu Tempus i podporu například právní kanceláře komory a oddělení vzdělávání. Kolega Přáda byl ostatně zvolen viceprezidentem pouze díky mé absolutní podpoře,“ sdělil Kubek Zdravotnickému deníku.
A zdůraznil, že podle jeho informací žádná z profesních komor v České republice podobnou mládežnickou organizaci nemá a své mladší členy – na rozdíl od ČLK – speciálně nepodporuje. „Osobně si myslím, že jsem pro podporu mladých lékařů udělal dost. Nyní je řada na nich, aby předvedli, co jsou oni ochotní udělat pro komoru a její členy,“ míní prezident ČLK.
Pokud mají mladší kolegové a kolegyně zájem o práci v komoře i mimo tuto sekci, musí se podle něj začít angažovat v jednotlivých okresních sdružení. „Není-li někdo ochoten věnovat ani dvě tři hodinky svého volného času tomu, aby jednou ročně zašel na okresní shromáždění, pak samozřejmě s žádnou funkcí v komoře počítat nemůže. ČLK potřebuje lidi ochotné působit v jejím dresu ve prospěch ostatních lékařů. Pokud někdo nechce v komoře soustavně pracovat a jen by se třeba chtěl nechat zvolit delegátem sjezdu, pak je logické a správné, když ho jeho kolegové na okrese nezvolí,“ dodal Kubek.
Nespokojenost mladých v průzkumu
V rámci diskuse prezentoval Štěrba také výsledky průzkumu Mladých lékařů. Ten proběhl mezi 442 lékaři (71 % z nich pracuje v nemocnicích) a zjišťoval spokojenost s fungováním komory. Mezi oslovenými převažovali mladí lékaři (nejpočetněji byla zastoupená skupina 31 až 35 let).
Výsledky průzkumu nedopadly pro ČLK příliš dobře. Celkově se jako spíše nebo velmi nespokojených vyjádřilo 73 % respondentů. Z odpovědí vyplynulo, že osloveným lékařům nejvíce vadilo, že postrádají pocit přidané hodnoty ze strany komory. Podle 79 % respondentů neodpovídá výše příspěvků hodnotě služeb.
Nespokojení byli respondenti také s tím, jak ČLK zastupuje mladé lékaře (80 % nespokojených), s její reprezentací navenek (78 %) nebo se systémem vnitřní demokracie v ČLK (70 %). Lépe dopadla komora v oblasti právní ochrany a hájení zájmů (nespokojeno bylo jen 41 %), poradenských a edukativních služeb (48 %) nebo transparentnosti hospodaření (48 %).
Jak ale poznamenal Veselý, nejde o data zcela reprezentativní. „V podobných průzkumech odpovídají spíše lidé nespokojení,“ upozornil. A dodal, že jsou výsledky ovlivnil i nižší věk velké části respondentů.
„Myslím, že výsledky průzkumu jsou relevantní. Nedomnívám se, že by byly výrazně jiné, kdyby průzkum probíhal mezi všemi lékaři,“ reagoval Přáda. Dodal ale, že takový průzkum pravděpodobně nevznikne. „V minulých letech v komoře nic nespělo k tomu, abychom si sami nastavili zrcadlo, jestli něco děláme dobře, nebo špatně. To je kámen úrazu,“ konstatoval.
