Éra, kdy stavebníci museli obcházet desítky úřadů a sbírat razítka jako trofeje, se má stát minulostí. Vládní návrh novely stavebního zákona přináší radikální řez do byrokracie. Cílem je sjednotit povolovací proces pod střechu jediného úřadu, který ponese za výsledek plnou odpovědnost. Obětí tohoto zjednodušení se mají stát i hygienické stanice, které by už neměly ke stavbám vydávat závazná stanoviska.
Předložený návrh zákona, pod kterým jsou podepsaní poslanci v čele s Andrejem Babišem a Karlem Havlíčkem, staví na principu úplné integrace. Namísto dosavadního systému, kdy stavební úřad čekal na vyjádření řady dalších institucí, má nově vznikající soustava úřadů rozhodovat autonomně.
„Legislativní záměr nového stavebního zákona byl veden snahou o integraci, zjednodušení, zrychlení a digitalizaci povolovacích procesů, zvýšení důrazu na hmotné stavební právo, odstranění nadbytečných administrativních překážek, posílení právní jistoty účastníků řízení a dosažení vyšší efektivity a kvality výkonu veřejné správy,“ stojí v důvodové zprávě.
Konzultace zachovány
Zásadní novinkou je faktické vyjmutí hygienických stanic z procesu povolování. Ochrana veřejného zdraví, která byla dosud jedním z povinných „razítek“, se stává součástí vnitřního posouzení stavebního úřadu. Podle důvodové zprávy k novele by pro stavebníka měl být proces „přehlednější a podstatně jednodušší“.
Návrh počítá s tím, že budou „veškerá další závazná posouzení, která v současnosti realizují dotčené orgány, integrovaná do řízení před stavebním úřadem.“ Pouze ve specifických případech by měly zůstat zachovány konzultace, například u hasičů v rámci požární ochrany nebo u veterinární správy. Ty by ale měly mít v mnoha situacích podobu pouze nezávazných vyjádření.
Mohlo by vás zajímat
Jeden úřad, jedno rozhodnutí
Základním kamenem změn je vznik Úřadu rozvoje území a jeho krajských pracovišť. Tato nová struktura má nahradit roztříštěnost dnešní správy. Dokument v nově vkládaném paragrafu jasně definuje jejich novou roli: „Při posuzování a ochraně veřejných zájmů… vykonávají úřady rozvoje území pravomoc dotčených orgánů podle jiných zákonů namísto těchto orgánů.“
Odborníci z praxe kvitují snahu o zjednodušení, ale upozorňují na úskalí přenosu kompetencí. Vojtěch Faltus, partner advokátní kanceláře Aegis Law, vidí v novém systému logický přesun personálních kapacit. „Vyjadřovačky a ostatní boková povolení spadnou do povolení záměru. Vidím to tak, že úředník, který doteď vypisoval připomínky k záměru do závazného stanoviska, se přesune na stavební úřad a bude je vypisovat přímo stavebnímu úřadu,“ uvedl pro Zdravotnický deník.
Zároveň však dodal, že právě tento přesun odborníků je klíčem k udržení standardů. „Doufám, že to takto v ideálním světě skončí. Pak by nemělo dojít k tomu, že se nějakým způsobem zhorší bezpečnost staveb,“ dodal.
Zdravotnický deník se snažil získat i vyjádření hlavní hygieničky Barbory Mackové k návrhu zákona. „V současné době probíhají k novele stavebního zákona odborná jednání mezi ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem pro místní rozvoj. Jakmile budou uzavřená a budou k dispozici bližší informace, rádi je poskytneme,“ odpověděla na dotazy adresované hlavní hygieničce Jana Dobrá z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.
Konec zdržování
Novela se snaží klepnout přes prsty i věčné stěžovatele a zdlouhavé procesy. Zavádí pravidla pro racionálnější vyřizování námitek – například k námitkám, které se týkají věcí, s nimiž už dříve účastník souhlasil, se prostě nebude přihlížet. Cílem je, aby se o stavbě rozhodlo v jedné jediné proceduře, která skončí jasným výsledkem.
Pokud návrh projde parlamentem, čeká české stavebnictví největší institucionální zemětřesení za poslední desetiletí. Otázkou zůstává, zda nové úřady rozvoje území dokážou absorbovat odbornost všech dosavadních dotčených orgánů.
