Proč musí pacient s nemocnými ledvinami čekat měsíce na specialistu jen proto, aby mu napsal lék za tisícovku? Praktičtí lékaři podali ministrovi návrh na zrušení zastaralých omezení, která z Česka dělají evropskou ostudu. Změna má ulevit přeplněným ambulancím specialistů a zpřístupnit včasnou léčbu při záchytu nemoci. A na kulatém stole 20. Kongresu primární péče na téma Priority a potenciál rozvoje primární péče v ČR jí deklarovali podporu jak zástupci ministerstvo zdravotnictví, tak zdravotních pojišťoven.

„Po zrušení voláme řadu let. Systém u nás přetrvává jako skanzen v jedné z posledních zemí Evropy. I země postkomunistického bloku, které měly podobná omezení, je postupně ruší. A nám hrozí, že se staneme evropskou ostudou. Je to v kontrastu s tím, že jsme změnili vyhlášku o preventivních prohlídkách. Snažíme se zachytávat onemocnění, jako jsou diabetes, dyslipidémie, chronické onemocnění ledvin či srdeční selhání, ale nemůžeme je léčit. Nedává to smysl, protože kapacita ambulantní specializované péče není dostatečně silná. Tyto lidi tam posíláme jen kvůli preskripci, místo abychom specialistům uvolnili ruce pro léčbu komplikovaných pacientů,“ popisuje předseda Sdružení ambulantních specialistů Petr Šonka.

Ambulantních specialistů je málo

Jeden příklad za všechny. V Česku je milion lidí s nemocnými ledvinami, ovšem jen necelé dvě stovky poskytovatelů nefrologické péče. Pacientům přitom pomáhají léky, které progresi onemocnění zpomalují a prodlužují tak životy a oddalují dialýzu.

„Není důvod, proč bychom terapii k pacientům nesměřovali. Praktičtí lékaři ale tyto léky, které stojí kolem tisícikoruny měsíčně, předepsat nemohou. Přitom to je z pohledu nákladů na jinou léčbu zanedbatelná částka. Přijde mi absurdní, že pacient dnes musí k nefrologovi, případně kardiologovi, internistovi či diabetologovi, aby mu renoprotektivní terapii napsal. Nedává to smysl,“ konstatuje místopředseda České nefrologické společnosti ČLS JEP a přednosta Kliniky nefrologie IKEM Ondřej Viklický.

Ten se proto podílel na pilotním programu vzdálené preskripce a digitální komunikace mezi praktikem a nefrologem. „Byl bych ale nejradši, aby nebyl potřeba, a praktičtí lékaři mohli tuto jednoduchou medikaci co nejdřív psát,“ dodává.

Příčina vysokého počtu kontaktů pacienta se systémem

Podobný problém jako praktici pro dospělé řeší i praktičtí lékaři pro děti. „Přibývá dětí s astma bronchiale nebo těžší alergickou rýmou. I tam máme omezenou preskripci, a pokud bychom chtěli léčit podle nejnovějších doporučení, tak nemůžeme napsat kombinované léky. Přitom jsme se vzdělali, abychom se těmito dětmi mohli zabývat, dělat spirometrii a zlepšili dostupnost pro pacienty. Takto jen ztrácíme čas nebo léčíme postaru léky, které bychom v první řadě volit už neměli,“ popisuje předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.

Paradoxní přitom je, že pokud v Česku odatestovaný lékař odejde léčit do Německa, může všechny inkriminované léky předepisovat bez problémů. Naše nastavení má kořeny v 90. letech, kdy byly léky drahé, práce lékaře levná a síť ambulantních specialistů hustá. Dnes je ovšem situace velmi odlišná.

Podle Šonky je přitom právě tento přežitek jedním z důvodů, proč v Česku stále máme jeden z nejvyšších počtů kontaktů pacienta se zdravotnickým systémem. Praktici se proto v pátek odhodlali k velkému kroku. Předali ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi návrh paragrafového znění novelizace vyhlášky, která pro praktické lékaře ruší preskripční omezení E.

Mohlo by vás zajímat

Reziduum z minulosti

„Jsme připraveni na to pozitivně zareagovat,“ říká k tomu ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov. „Včasný záchyt a léčba jsou spojeny s úsporou dalších kontaktů, často duplicitních, u ambulantního specialisty. Jsme pro lepší management chronických onemocnění. Když už máme lepší preventivní prohlídky a zachytíme klinický stav, na který je třeba reagovat, měli bychom dát praktickým lékařům možnost léčit,“ přidává se ředitel České průmyslové zdravotní pojišťovny David Šmehlík.

A ministerstvo změnu kvituje. Ministr Vojtěch ostatně před dvěma týdny podepsal dekret na reformu primární péče, jehož součástí je i odstranění preskripčních omezení. Zároveň vznikla pracovní skupina, v níž sedí vedle pojišťoven zástupci nefrologů, kardiologů či diabetologů.

„Odborné společnosti s tím nemají problém, naopak to podpořily. Další argument je, že praktičtí lékaři jsou s preparáty v rámci předatestační přípravy seznámeni a umí je k atestaci. A když pojedete jako praktik léčit do Rakouska, Německa či Francie, automaticky je budete používat. Je to tedy diskriminační pro lékaře i pacienty. Samozřejmě, že to s sebou ponese trochu větší náklady, ale odečtěte zase cestování pacienta, duplicitní výkony a mezikrok u ambulantních specialistů… Je to nesmyslné nařízení, reziduum z minulosti a musí se to zrušit,“ dodává náměstek ministra zdravotnictví Igor Karen.