V Česku trpí Parkinsonovou chorobou tisíce lidí. Loni se s touto diagnózou léčilo více než 16 tisíc klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Ta při příležitosti Světového dne Parkinsonovy choroby, který připadá na 11. dubna, informovala, jak nemoc rozpoznat a na koho se obrátit.

Parkinsonova choroba patří mezi neurodegenerativní onemocnění a po Alzheimerově chorobě je druhým nejrychleji přibývajícím onemocněním tohoto typu. Nejčastěji postihuje lidi starší 50 let. Projevuje se třesem, hlavně rukou, zpomalením pohybů, svalovou ztuhlostí i potížemi s udržením rovnováhy, a výrazně tak ovlivňuje každodenní život nemocných i jejich blízkých.

Zachytit příznaky včas

Zcela klíčová je u této choroby včasná diagnostika. Pokud se totiž podaří zachytit první příznaky včas, dokážou moderní léčebné postupy a specializovaná péče průběh onemocnění zpomalit a umožnit pacientům déle si udržet aktivní způsob života.

Parkinsonova choroba je sice stále nevyléčitelným onemocněním, ale existují způsoby, jak zmírnit příznaky či je odstranit. „Léčbu je výhodné zahájit hned při stanovení diagnózy. V počáteční fázi se užívá farmakoterapie. Ta zmírní příznaky, ale nemůže zabránit dalšímu vývoji nemoci a zhoršování stavu pacienta. Léčba je zaměřena nejen na poruchy pohyblivosti a třes, ale také nemotorické příznaky. V dalších fázích nemoci přistupujeme k pokročilým léčebným postupům,“ vysvětluje primář I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Marek Baláž.

Už přes 20 let patří k pokročilým postupům operační metoda léčby, hluboká mozková stimulace. Ta spočívá v trvalé elektrické stimulaci vybraných jader v hloubi mozku. „Další variantou je léčba pomocí pumpových systémů pro pacienty, kteří mají už vážné problémy s pohybem a nejsou vhodní pro hlubokou mozkovou stimulaci,“ popisuje Baláž.

Ve všech stadiích Parkinsonovy choroby je nedílnou součástí léčby také pravidelný pohyb, rehabilitace a cílené cvičení. Právě intenzivní fyzická aktivita může významně ovlivnit průběh onemocnění a v některých případech jeho postup i zpomalit.

Příznaky nejen motorické

Na pozoru by při některých příznacích měli přitom být nejen lidé po padesátce. „Onemocnění se zpravidla objevuje po 50. roce života, může však postihnout i mladší lidi, právě u nich je potvrzena souvislost s mutacemi genů. Muže onemocnění postihuje o něco častěji než ženy,“ upozorňuje pověřený náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Miroslav Jankůj.

Podle společnosti Parkinson Help nenese člověk, u kterého se nemoc rozvine, za její vznik žádnou vinu. Parkinsonova choroba není důsledkem životního stylu, povolání ani způsobu stravování. Hlavní příčinou je postupný úbytek nervových buněk v části mozku nazývané černá substance. Tyto buňky produkují dopamin – hormon spojený s motivací a odměnou, který zároveň funguje jako přenašeč nervových signálů mezi buňkami. Příznaky onemocnění se začínají projevovat ve chvíli, kdy hladina dopaminu klesne přibližně o 60 až 80 procent. Mozek sice ví, jaký pohyb má tělo vykonat, ale chybí mechanismus, který by tento pokyn dokázal předat například do rukou či nohou.

Mohlo by vás zajímat

Mezi nejčastější motorické příznaky Parkinsonovy choroby patří:

  • třes v klidu: nejčastěji rukou, později i nohou či brady
  • celkové zpomalení pohybů
  • svalová ztuhlost
  • poruchy rovnováhy a držení těla
  • změny chůze – drobné krůčky, „šouravá“ chůze, obtížné zahájení pohybu
  • změny v mimice obličeje

Parkinsonova choroba má ale i další příznaky, které se netýkají motoriky. Mezi ně patří psychické obtíže, například deprese, úzkost a podrážděnost. Objevují se také kognitivní poruchy zahrnující zhoršenou schopnost soustředění, problémy s myšlením, pamětí, nebo dokonce rozvoj demence. Nemocné také často postihují poruchy spánku, například nespavost, nadměrná denní spavost, mluvení a pohyb ve spánku nebo syndrom neklidných nohou.

Výdaje přes 600 milionů

Průběh Parkinsonovy choroby je u každého pacienta odlišný, přesto se u většiny nemocných postupně zhoršuje schopnost kontrolovat vlastní pohyby. Nemoc se zpravidla vyvíjí pomalu a její první projevy bývají velmi nenápadné. Lékaři rozlišují několik stadií onemocnění, která se liší mírou omezení a postupně narůstajícími obtížemi.

Mezi typické příznaky patří postupně se zvyšující svalová ztuhlost, zpomalování pohybů a také charakteristický třes rukou v klidovém stavu, nejčastěji v oblasti prstů. Zpočátku jde jen o drobné problémy s koordinací, které se však mohou postupně zhoršovat a začít omezovat běžné každodenní činnosti. Nemocní se mohou potýkat také s obtížemi při komunikaci, výslovnosti nebo psaní. Tyto potíže často negativně ovlivňují psychickou pohodu pacientů a mohou vést k pocitům osamělosti či k rozvoji depresí.

Při podezření na Parkinsonovu nemoc ideálně nejdříve kontaktujte praktického lékaře. Diagnostiku i následnou léčbu následně zajišťuje neurolog, ke kterému může praktický lékař pacienta odeslat.

Největší tuzemská zdravotní pojišťovna VZP věnuje Parkinsonově chorobě velkou pozornost. Za posledních deset let vynaložila na její léčbu více než čtyři miliardy korun. „Průměrné náklady na jednoho klienta s tímto závažným onemocněním přitom vzrostly téměř o 60 procent,“ uvádí Jankůj. V minulém roce se s Parkinsonovou nemocí léčilo 16 600 klientů VZP a celkové výdaje dosáhly 625 milionů korun.