Krajská zdravotní (KZ), která spravuje sedm nemocnic v Ústeckém kraji, hospodařila loni se ztrátou 142,7 milionu korun. Podle vedení společnosti je důvodem růst osobních nákladů, prakticky nulová valorizace příjmů a vliv inflace. Letos proto KZ nebude plošně zvyšovat mzdy a bude zvažovat přijímání nových zaměstnanců. ČTK a Českému rozhlasu to řekl ředitel Tomáš Hrubý. Podle mluvčí Miloslavy Kučerové zaměstnávala společnost ke konci loňského roku 10 037 lidí.
Krajská zdravotní má obrat necelých 15 miliard korun. Na výsledek hospodaření mají podle ředitele vliv hlavně výnosy od zdravotních pojišťoven a na druhé straně osobní náklady spolu s náklady na léky a spotřební zdravotnický materiál. „Plošné navýšení mezd nebylo hrazeno z úhradové vyhlášky, personální náklady přitom tvoří 60 % všech výdajů,“ uvedl Hrubý.
Růst počtu zaměstnanců se neodrazil v navýšení produkce
Hospodaření akciové společnosti ve vlastnictví Ústeckého kraje končilo v minulosti opakovaně ziskem. V roce 2023 to bylo 126 milionů korun, o rok později činil zisk 106 milionů korun.
Mezi lety 2023 až 2025 významně vzrostl počet zaměstnanců, jen za loňský rok o 100. „Důvodem bylo mimo jiné uvedení do provozu nových pavilonů v Děčíně, Chomutově a Ústí nad Labem. Přijímalo se na pozice všeobecná a praktická sestra, sanitář a v kategorii technicko-hospodářských pracovníků. Růst počtu zaměstnanců se ovšem neodrazil v navýšení produkce zdravotní péče, proto budeme teď velmi dobře zkoumat, jaký by případný další zaměstnanec měl přínos pro dané oddělení,“ uvedl ředitel.
Plošné zvyšování mezd nebude
S ohledem na hospodářskou situaci letos KZ nebude plošně zvyšovat mzdy. Průměrná mzda lékaře byla ke konci loňského roku 157 679 korun, zdravotní sestry 60 989 korun. „Chceme ale odlišit nemocnice, které pracují s provozním ziskem, máme nastavené parametry odměn při zlepšení hospodářského výsledku,“ řekl Hrubý. Se ziskem loni hospodařila nemocnice v Ústí nad Labem, Litoměřicích, Teplicích a Děčíně, se ztrátou nemocnice v Rumburku, Chomutově a Mostě.
Letos počítá KZ se ztrátou 200 milionů korun. „Netěší nás to, ale přes všechna opatření, která provádíme, se nám nepodaří letos hospodařit s nulou, a to mimo jiné s ohledem na současný konflikt na Blízkém východě, který se promítá do zdražení třeba cen rukavic a výpadku některých léků,“ uvedl Hrubý.
Vrátit hospodaření na provozní nulu
Ke snížení výdajů má vést mimo jiné zefektivnění nákupu léků či restrukturalizace oddělení. Počet lůžek se snížil na dětských odděleních nemocnic v Chomutově a Litoměřicích, ke konci roku skončí centrum intenzivní neonatologické péče v Mostě, kde zůstane nižší stupeň intenzivní péče.
Vedení Krajské zdravotní má podle krajského radního pro zdravotnictví Radima Laibla (ANO) vrátit hospodaření na provozní nulu. „Snad se k tomu dostaneme v roce 2027,“ uvedl.
