Současný systém každoročního handrkování o procentuální navýšení v dohodovacím řízení skončí. Od roku 2028 má v centru dohod stanout pacient, respektive lepší a efektivnější péče, kterou dostane. A součástí jednání se nově stane i výše odměn zdravotníků, plánuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Ambice na změnu dohodovacího řízení ministerstvo představilo na středečním sněmovním výboru pro zdravotnictví.

„Neměli bychom se bavit jen o tom, jestli nemocnice dostanou příští rok tři nebo pět procent. To pro pacienta nic neřeší. Pro něj je důležité, jakou strukturu, kvalitu a výstupy péče dostane. Chceme proto mnohem více akcentovat debatu, co za peníze, které do systému jdou, dostává,“ uvádí ministr Adam Vojtěch. Ten zároveň plánuje do systému nalít pro příští rok více peněz. Kolik to bude, by podle jeho slov mělo být známo v řádu dnů, maximálně pár týdnů.

Dohodovací řízení by proto mělo mít od roku 2028 zbrusu novou podobu. „Kromě toho, že by zástupci segmentů a pojišťoven řešili podmínky úhrady, domlouvali by i podmínky budoucího nastavení sítě poskytovatelů zdravotních služeb. A otázky personální, včetně odměňování, což kvitují zástupci tripartity,“ přibližuje náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec.

V současnosti jednání o platech součástí dohodovacího řízení není – řeší se až v rámci velké tripartity na konci roku. „S odbory jsme se na malé tripartitě bavili, že bychom chtěli, aby jednání o odměňování bylo součástí dohodovacího řízení. Odbory s tím předběžně vyjádřily souhlas a zaměstnavatelé s tím asi také nebudou mít problém,“ potvrzuje Vojtěch.

Nedohodu vyřeší smírčí řízení

Dohodovací řízení by podle vize ministerstva mělo běžet po celý rok a dohody v něm uzavřené by mohly přesahovat jednoleté období.

„Způsob řešení nedohody v dohodovacím řízení se inspiruje vzorem států, kde dohodovací řízení existuje. Zakládá se na představě smírčího řízení, které by mělo vést k volbě návrhu odpovídajícího parametrům a prioritám stanoveným státem,“ načrtává Švec.

Mohlo by vás zajímat

Jak by mělo do budoucna dohodovací řízení vypadat, nastavuje ministerstvo už nyní v rámci pilotů. Běží tři pracovní skupiny: jedna zaměřená na úhrady, druhá na síť poskytovatelů a třetí na plánování personálu. První souhrnné vyhodnocení by mělo proběhnout na konci tohoto roku.

Platba za výsledek a kvalitu

Všechny pracovní skupiny mají společný úkol: Podívat se na jednací řád dohodovacího řízení, zastupování, plné moci či možnou přípustnost parciálních dohod mezi částí poskytovatelů/plátců. Zkrátka mají vytipovat bariéry, které dnes brání dosahování dohod.

Dále má pilot nastavit rámec víceletých dohod, tedy jaká by měla být jejich délka či na které parametry (a s jakou váhou) se budou vázat. Už nyní ministerstvo na příští zasedání pracovní skupiny pro úhrady připravuje nastřelovací návrhy.

K tématu

Asi nejdůležitějším cílem je ale nastavení modelů úhrad, které by byly vázány na výsledek péče v jednotlivých segmentech. „Na příštím jednání pracovních skupin už projednáme úplně konkrétní modely nastavení týkající se praktických lékařů, akutní, následné a dlouhodobé lůžkové péče a domácí péče. Postupně bychom takto rádi připravili postupy nasmlouvávání vázaného na kvalitu a výsledek i se všemi dalšími segmenty,“ objasňuje Švec.

Vojtěch uvádí jako příklad, podle čeho měřit kvalitu, třeba výskyt pooperačních sepsí nebo procento onkologických pacientů, kteří projdou multidisciplinárním týmem.

Některé kraje už transformují

Při plánování potřebné sítě poskytovatelů pilot vychází z Národního zdravotnického informačního systému (NZIS), zároveň se ale do něj promítnou i praktické zkušenosti z krajů. Několik krajů už totiž má transformační plány hotové nebo přinejmenším akutní lůžkovou péči transformují. Součástí ovšem nebude jen nasmlouvávání poskytovatelů, ale také analýza budoucího personálního zajištění jednotlivých profesí.

„Bavíme se o tom, koho budeme potřebovat za 5, 10 let. Co to znamená pro vzdělávací kapacity, jestli je máme a zda je případně můžeme vytvořit,“ přibližuje Švec.

K tomu, aby nové dohodovací řízení mohlo fungovat, ale potřebujeme také kvalitní data. Už dnes Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vydává osm datových souborů, která mohou poskytovatelé a plátci při jednáních využít. Jenže podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška to má své limity.

„V datech je velké množství otazníků, které znemožňují jejich analýzu a vytěžování tím správným směrem. Jedním z nich je úroveň výkaznictví péče vůči zdravotním pojišťovnám. Druhým schopnost kategorizovat náročnost určité péče s přiřazením k určitému typu pracovníků. Nebo dokonce rozpoznat určitý typ vysoce vzdělaných, zejména nelékařských pracovníků v dané pozici, ve které pracují,“ objasňuje Dušek.

Potřebujeme zmapovat, co kdo kde dělá

Proto se neobejdeme bez zpřesnění evidence o vykonávané péči vůči pojišťovnám, k čemuž také bude potřeba úprava jejich datových rozhraní. Musíme také zkultivovat vykazování hlavních a vedlejších diagnóz ve zdravotních pojišťovnách.

„Celá řada výkonových agend není mezi zdravotními pojišťovnami sjednocená, což blokuje centrální analýzu dat. A také rozumné vykazování výkonů nebo alespoň zátěže péče nelékařských zdravotnických pracovníků i na lůžkách následné a dlouhodobé péče, abychom jí byli schopni přiřazovat reálné náklady,“ dodává Dušek.

Zároveň potřebujeme umět přiřazovat personální kapacity jednotlivých pracovníků u konkrétních poskytovatelů. A to včetně kvalitní registrace lékařů L1, tedy těch po lékařské fakultě, kteří ještě nemají kmen.

Výbor pro zdravotnictví proto ve svém usnesení uložil Duškovi vypracovat do 1. září metodický a implementační postup změn ve výkaznictví zdravotním pojišťovnám s důrazem na sladění kategorizace zdravotníků.

Zákaz deficitu i hromadění rezerv

K tomu, aby dohodovací řízení mohlo za dva roky běžet v nové podobě, ale bude třeba také změna zákona. Ministerstvo zdravotnictví se proto chystá upravit paragraf 17 zákona o veřejném zdravotním pojištění v tom smyslu, že posílí své postavení z procesního hlediska. Mělo by tak navrhovat jednací řád dohodovacího řízení, představovat priority státu, moderovat a předsedat jednáním.

Dále by ze zákona měla zmizet podmínka jednoročního časového horizontu dohod a také omezené časové okno, v němž dohodovací řízení nyní běží. Úhradová vyhláška má ovšem i nadále každoročně dohody publikovat, a to včetně těch víceletých. A zakotveno v zákoně bude i to, že hospodaření veřejného zdravotního pojištění nesmí být deficitní.

„Aby ale nemohlo docházet k hromadění rezerv na účtech zdravotních pojišťoven, což je do velké míry oprávněný požadavek zástupců poskytovatelů zdravotních služeb, navrhujeme, že by byl stanoven určitý limit, při jehož dosažení by bylo nutné zbývající prostředky využít v rámci individuální smluvní politiky zdravotních pojišťoven,“ doplňuje Švec.