Navýšení plateb za státní pojištěnce nakonec příští rok nebude takové, s jakým počítal původní návrh. Místo nárůstu o 24 miliard do systému půjde navíc jen 21 miliard. Tři miliardy pak musí zdravotní pojišťovny „vyškrábnout“ ze svých provozních fondů. A v roce 2028 se platby za státní pojištěnce nijak nezvýší.
V původním návrhu, který šel minulé pondělí na vládu, se počítalo s nárůstem plateb za státní pojištěnce o 24 miliard (a v dohodách uzavřených v předběžné fázi dohodovacího řízení se hovoří o 25 miliardách). V upraveném znění, které míří do Sněmovny, už je to ovšem jen 21 miliard. Součástí je také zmrazení platby za státní pojištěnce v roce 2028. V roce 2028 si tak pojišťovny budou muset vystačit jen s přirozeným růstem příjmů vyplývajícím z růstu mezd a ekonomiky.
Co nejrychlejší schválení
„Dohoda stojí na dvou pilířích, a sice na posílení příjmů systému a na vyšší efektivitě jeho fungování. Proto jsme vedle navýšení plateb za státní pojištěnce prosadili také přesun části provozních prostředků zdravotních pojišťoven přímo do zdravotní péče,“ uvádí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
„Disponibilní zdroje pro úhradu zdravotních služeb dále vzrostou o 3 miliardy prostřednictvím snížení ročního limitu nákladů na činnost zdravotních pojišťoven. To bude zajištěno novelizací vyhlášky č. 418/2003 Sb. v gesci Ministerstva financí s účinností od 1. ledna 2027,“ stojí v aktuální verzi důvodové zprávy.
Úprava probíhá změnou zákona 592/1992 o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Ministerstvo by ji rádo prohnalo Sněmovnou ve zrychleném režimu, tedy tak, aby byla schválena v prvním čtení. Díky tomu by pojišťovny věděly, s jakými příjmy mohou kalkulovat při sestavování zdravotně pojistných plánů
pro příští rok.
Snížené zálohy kvůli hotovostní krizi
Počítá se přitom, že výdaje příští rok dosáhnou 603 miliard korun (v původní verzi bylo 607 miliard). Oproti letošku je to navýšení, rozdíl bude využit na:
- „Mandatorní“ výdaje ve výši 9,7 miliardy korun: 6 miliard na centrové léky, 2,3 miliardy na léky na recept a 1,4 miliardy na zdravotnické prostředky.
- Očekávaný demografický růst segmentů ve výši 5,6 miliardy (obvykle mezi 0,5 % a 1,5 %; 4 % pak u demograficky exponovaných segmentů – domácí péče, ošetřovatelské péče ve vlastním sociálním prostředí, následné a dlouhodobé lůžková péče).
- Růst úhrad ve výši 11,5 miliardy (průměrný růst jednotkových úhrad o 2 %, o 4 % v prioritních segmentech primární, domácí a následná péče).
- 1 miliarda na navýšení fondů prevence určená zejména na bonusy pro pojištěnce za účast na prevenci a screeningu.
Vedle toho je potřeba počítat s částkou 7,5 miliardy na dorovnání uměle snížených zálohových plateb od zdravotních pojišťoven. „Zdravotní pojišťovny z důvodu hotovostní krize v letošním roce snižují výdaje skrze snížené zálohové platby oproti očekávaným úhradám. Tento rozdíl však bude třeba nejpozději v roce 2027 vyrovnat a zároveň ho neprolongovat do dalších období,“ stojí v důvodové zprávě.
Úspory 3 miliardy
Na druhou stranu ale ministerstvo plánuje úspory ve výši 3 miliardy. A to:
- revizí screeningových programů,
- přesunem části lůžkové péče do jednodenního režimu,
- integrovanými balíčkovými platbami,
- časnějším záchytem onkologických onemocnění,
- využíváním koordinátorů péče,
- snížením nákladů na léky na předpis,
- standardizací laboratorních vyšetření a redukcí duplicit díky eŽádankám,
- zvýšením vazby úhrad na kvalitu péče,
- centralizací péče,
- zavedením cenových soutěží u vybraných druhů elektivní péče.
Podle důvodové zprávy tak je na vykrytí „sekery“ 21 miliard pro příští rok potřeba navýšení vyměřovacího základu pro státní pojištěnce na částku 18 362 korun. Výše pojistného za osobu a měsíc činí 13,5 % z tohoto vyměřovacího základu, tedy 2 479 korun (v původní verzi to bylo 2 521 korun).
Systém přišel skoro o 36 miliard
Ministerstvo připomíná, že se na zdravotnickém rozpočtu podepsaly kroky z let 2022 a 2023, kdy došlo ke zmrazení pojistného za státní pojištěnce a jeho promítnutí do valorizačního mechanismu. Do letoška tak systém přišel celkem o 35,9 miliardy. K tomu se přidávají deficitně nastavené úhradové vyhlášky, kvůli nimž klesly zůstatky na běžných účtech pojišťoven od ledna 2021 do konce loňského roku z 69,9 na 43,2 miliardy korun.
Letos navíc všechny pojišťovny s výjimkou Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP) počítají ve svých zdravotně pojistných plánech se záporným saldem hospodaření. To by mělo ke konci roku dosáhnout minus 14,9 miliardy. Na základních fondech pojišťoven tak zbude jen 2,8 miliardy. A dvě zdravotní pojišťovny, VoZP a Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, předpokládají ke konci roku závazky po lhůtě splatnosti ve výši 3, respektive 2,3 miliardy korun.
„Pokud by tento trend měl pokračovat i v dalších letech, došlo by ke zcela zásadnímu ohrožení celého systému veřejného zdravotního pojištění a potenciálně k platební neschopnosti jednotlivých zdravotních pojišťoven, což by v konečném důsledku ohrozilo poskytování hrazených zdravotních služeb pojištěncům,“ zdůvodňuje nutnost úpravy plateb ministerstvo.
S desetinou nákladů se plýtvá
Navýšení plateb za státní pojištěnce ovšem premiér Andrej Babiš podmínil tvrdými úsporami. Jak přitom poukazuje ministerstvo v důvodové zprávě k materiálu, je podle odhadů OECD 20 % nákladů vynakládáno na péči s nízkou přidanou hodnotou a 10 % je přímo plýtvání bez přidané hodnoty.
„Pokud by skrze připravované systémové reformy bylo možné snížit objem plýtvání o třetinu, představovalo by to úsporu 18,5 mld. Kč v dnešních cenách. Finanční stabilizace systému veřejného zdravotního pojištění umožní přistoupit k zásadním reformám systému, které sice zásadně zvýší efektivitu samotného systému, nicméně v počátku vyvolají krátkodobě zvýšené náklady spojené s jejich zaváděním,“ konstatuje ministerstvo.
To proto chce změnit pojetí dohodovacího řízení, v němž se mají řešit úhrady péče ve víceletém horizontu. Dohody by zároveň neměly být jen o výši úhrad, ale také o kvalitě péče a její struktuře. A pojišťovny by měly popostrčit nemocnice, aby transformovaly svá málo využitá akutní lůžka na následnou péči. Další úspory si úřad slibuje od digitalizace nebo podpory prevence.
