Německá spolková vláda se chystá zvýšit zdanění některých neřestí. Konkrétně má dojít ke zvýšení spotřebních daní z tabáku. Díky tomu si má státní rozpočet v příštích čtyřech letech přijít až na 8,5 miliardy eur. Vyplývá to z návrhu zákona, který připravilo Spolkové ministerstvo financí, a který má k dispozici odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Spolková vláda u našich západních sousedů vyrazila do boje proti neřestem. Jako první se v jejím hledáčku ocitly tabákové výrobky. Nikoli však prostřednictvím zákazů či jiných represivních nástrojů, nýbrž skrze finanční pobídky. Novela zákona, kterou připravuje ministerstvo financí, si totiž klade za cíl zvýšit příjmy do veřejných rozpočtů skrze zvýšení spotřebních daní.
„Navrhovaná novela si klade za cíl zajistit včasné, vhodné a rozumné zdanění tabákových výrobků a dalších vapingových a kuřáckých výrobků. Mezi cíle dále patří i ochrana veřejného zdraví,“ cituje Deutsches Ärzteblatt z dokumentu, který získal od ministerstva financí. Ministerské plány jsou podle úřadu „v souladu s cíli udržitelnosti, kterými je snížení míry kouření mezi mladými lidmi a dospělými“.
Postupný nárůst do roku 2030
Podle návrhu příslušného zákona očekává vláda v roce 2027 nárůst rozpočtových příjmů v důsledku vyšší spotřební daně o 756 milionů eur. Pro rok 2028 se očekávají dodatečné příjmy ve výši 1,595 miliardy eur, o rok později 2,548 miliardy eur. A v roce 2030 půjde dokonce o 3,589 miliardy eur. Celkově by si tedy státní kasa měla do konce dekády přijít na dodatečných asi 8,5 miliardy eur (v přepočtu kolem 205 miliard korun).
Jak už bylo uvedeno, z návrhu vyplývá, že vedle tabákových výrobků se spotřební daně zvýší i u kuřáckých tabákových alternativ. Zde je však zásadní odlišnost v tom, jak se spotřební daň na oba typy „kuřiva“ v Německu stanovuje.
V případě spotřební daně u tabáku se daň vypočítává jak na základě množství tabáku v daném výrobku, tak na základě hodnoty zboží. Jde tedy o množstevní i ad valorem spotřební daň. V případě tabákových alternativ se spotřební daň stanovuje pouze na základě množství konkrétní látky.
Podle množství i ad valorem
Konkrétně se při výpočtu používá množství v jednotkách (například u cigaret, doutníků a cigarillos), v kilogramech (například u jemně řezaného tabáku) nebo v mililitrech (u tabákových náhražek), uvádí ministerstvo financí. U ad valorem části spotřební daně se bere jako základ cena stanovená výrobcem nebo dovozcem.
Návrh specifikuje podrobné zvýšení sazeb spotřební daně u tabákových kuřáckých výrobků a kuřáckých alternativ podle konkrétního typu produktu. Kupříkladu u cigaret se má spotřební daň v roce 2027 sestávat ze 13,44 centů na jednotku a 20 % maloobchodní ceny. Nejméně však má spotřební daň činit 27,64 centu z maloobchodní ceny cigarety předtím, než je na ni ještě uvalena daň z přidané hodnoty. Od 1. ledna 2030 pak bude spotřební daň u cigaret činit 17,41 centů na cigaretu a 20 % z maloobchodní ceny – nejméně však 35,80 centů na cigaretu bez daně z přidané hodnoty.
Mohlo by vás zajímat
Zvýšit se mají také daně z doutníků (cigarillos), dýmkového tabáku a tabákových kuřáckých náhražek. U náhražek se plánuje zvýšení daně ze 33 centů za mililitr (v roce 2027) na 36 centů za mililitr od roku 2030.
Ať se peníze nerozpustí v rozpočtu
Zvýšení daně z tabáku, stejně jako zvýšení daně z cukru, je aspektem, který hraje roli v německé debatě o prevenci ve zdravotnictví a také v plánovaných úsporách v systému zákonného zdravotního pojištění (GKV). Bylo také jedním ze 66 doporučení vládní komise, která návrhy na úspory ve zdravotnictví připravovala.
Podle dlouhodobého průběhu veřejné debaty o cenách a zdanění tabáku a jeho alternativ lze očekávat, že návrh na zvýšení spotřebních daní nebude v zákonodárném sboru narážet na příliš velký odpor. Diskuse se ale nejspíše povede o tom, jak s dodatečným výtěžkem ze zvýšených spotřebních daní ve spolkovém státním rozpočtu naložit.
Mluvčí parlamentní frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu pro zdravotní politiku Simone Borchardtová (CDU) doporučila, aby se peníze ve spolkovém státním rozpočtu nerozpustily v běžných výdajích. Jejich podstatná část má podle ní směřovat do fondů veřejného zdravotního pojištění.
